Z hlediska půdorysného uspořádání jsou fary, sloužící rovněž potřebám bydlení, poplatné stavbám domů. Svoji architektonickou formou se však postatně odlišují, stejně jako dobou užití nových materiálů a slohového projevu.
Bořejov, okres Česká Lípa - roubená patrová
fara z 1. pol. 18. století, s patrem
opatřeným pavlačí a vynášeným podstávkou.
Valbovou střechu se dvěmi komíny
kryje břidlicová krytina (stav 2005, foto © MaČe • fotogalerie).
Obsah:
Dřevěné fary roubené konstrukce se od běžných roubených staveb odlišují především tvarem střechy, kde namísto sedlové střechy převládá střecha valbového tvaru. Odlišné je rovněž situování na stavební parcele, kdy i v prostředí převažující štítové orientace jsou fary orientovány často okapově.
Dříve než na obytných stavbách nachází na farách uplatnění i nespalná střešní krytina, nahrazující zpravidla dřevěný šindel používaný na farní úřady i v oblastech s naprostou převahou doškové krytiny. Základní trojdílná dispozice se vstupem uprostřed delšího průčelí je však naprosto poplatná obytným stavbám, plně vyhovující provozu farního úřadů rovněž s funkcí bydlení.
Z hlediska konstrukčního odrážejí fary místní stavební zvyklosti a tak se např. v severních Čechách v oblasti CHKO Kokořínsko můžeme setkat s patrovými farami s podstávkou a pavlačí, jimiž se rovněž vyznačují zdejší patrové domy.
Starší obekty zděných far představují renesanční stavby kryté sedlovou střechou s vysokými štíty. Renesanční fary se v prostředí vesnice dochovaly zcela vyjímečně.
Dnes se můžeme veskrze setkat s farními úřady barokních forem, ponejvíce reprezentovanou okapově orientovanou kamennou stavbou přízemního nebo patrového uspořádání. Charakteristická je rovněž náročná plastická výzdoba průčelí a mansardová nebo valbová střecha kryta šindelovou a později pálenou krytinou.
Rousínov, okres Rakovník - barokní fara přízemního uspořádání vystavěná z kamene a opatřená
plastickou výzdobou, v důsledku opadání omítky z velké části již zaniklou (pilastry, šambrány atd.). Mansardová střecha opatřena ležatými
větracími otvory je kryta pálenou krytinou (stav 2005, foto © MaČe • fotogalerie).
S ohledem na obývání patra mají početně převažujcí fary vyvinuté topeniště po obou stranách trojdílného půdorysného jádra, jak je patrné i ze dvou komínových těles pronikajících nad střešní roviny. Základní trojdílný půdorys farního úřadu je často rozšířen o další prostory nebo o dispoziční znaky slohové architektury, např. enfiládu (umístění dveří na osu umožňující přímý průhled mezi jednotlivými místnosti).
U zděných far nacházejí široké uplatnění klenby, používané zejména na zaklenutí vstupní síně a případně i další prostor přízemí. Patra jsou zpravidla zastropeny trámovými stropy.
Autor textu a fotodokumentace k Fary, farní úřady © Martin Čerňanský
KAPITOLA:
Stavby (nejen) pro bydlení
LEGENDA: PR - památková rezervace, PZ - památková zóna, MVP - muzeum v přírodě, RLA - region lidové architektury, NKP - národní kulturní památka, KP - přístupná kulturní památka Zobraz větší mapu v novém okně
Redakce, webdesign
a webmaster portálu: info@lidova-architektura.cz, poslední změna:
09.10.2018
|