Pravěk - mladší doba kamenná

Jeskynní obydlí a neolitické osady

Mladší dobou kamennou zvanou neolit nazýváme období trvající u nás cca od 6. do 4. tisíciletí př.n.l. Po období klimatických a dalších změn dochází ke změně způsobu obživy a přechodu k primitivnímu zemědělství a domestikaci zvířat.

Obsah: Stálejší rodová obydlí a půda • Neolitické osídlení a osady na našem území • Sídelní prostor, kácení a vypalování pralesů

Stálejší rodová obydlí a půda

Zemědělský způsob obživy se na naše území dostává z teplejších, tj. jižněji položených oblastí. Znamená především budování stálejších obydlí a zakládání ploch určených k obdělávání, zejména podél vodní sítě na místech úrodných sprašových půd. Osídlování probíhalo formou rodových obydlí, přičemž základním způsobem obživy zůstává primitivní zemědělství (nástroje kamenné nebo kostěné) na tehdy ještě společné rodové půdě.

Neolitické osídlení a osady

Z archeologických nálezů lze usuzovat, že naše krajina začala být hustěji osídlována právě v mladší době kamenné. Neolitická kolonizace postupující z Asie se dostává na naše území zhruba v 6. tisíciletí před naším letopočtem, přičemž do Čech postupuje přes Slovensko a Moravu.

Neolitické osady s pravěkými příbytky byly situovány mezi obdělávanými plochami ležícími v nejteplejších a nejúrodnějších oblastech budoucích středních Čech a jižní Moravy.

Pralesy a sídelní prostor

Po vyčerpání produkčních schopností obdělávané půdy docházelo k opakovanému stěhování. Osídlována a využívána však byla nepoměrně menší rozloha než dnes, protože převážná část území byla v té době vyjma horských oblastí ještě pokryta listnatými pralesy. Později dochází ke kácení a vypalování pralesů, předznamenávající budoucí rozvoj osídlení a počínající přeměnu zalesněného území v kulturní krajinu.

Autor textu a fotodokumentace ke kapitole
Mladší doba kamenná - osídlení v pravěku © Martin Čerňanský

Hledat jiné téma >