Historický vývoj plužiny

Středověká a novověká plužina

S ohledem na rozdílné přírodní podmínky i vnější vlivy je klasifikace historické plužiny poměrně obtížná. Můžeme ji dělit podle doby a původu vzniku zahrnujícího též společensko-sociální faktory, stejně jako podle dalších hledisek. Společný přehled je uveden v kapitole základní typy plužiny.

Obsah:

1. Rodová plužina
2. Feudální plužina ve středověku
3. Vrchnostenská plužina v novověku
4. "Podniková plužina" moderních dějin

Rodová plužina

Nejstarší pole či přesněji políčka se vyznačovala velmi malou rozlohu a nepravidelným tvarem různé velikosti. Tato odpovídala tehdejšímu rodovému řádu i možnostem ručního obdělávání charakterizovaného nízkou orbou.

Pole ještě netvořila souvislejší celky, ale byla volněji rozmístěna v dosud převážně zalesněném terénu. Jako později již byla ohraničená kamením získaném při kultivaci ornice nebo nízkými valy nahromaděnými obhospodařováním.

Feudální plužina ve středověku

K zásadní proměně plužiny dochází od období raného středověku. Důvodem je postupná změna společenských i majetkových poměrů vyúsťující ve feudální řád a následnou proměnu celé sídelní struktury. Pole se již vyznačují větší rozlohou a jsou obdělávány za pomoci pluhu a tažných zvířat, tzn. hlubší orbou. Mění se rovněž jejich tvar , který je výrazně protáhlý z důvodu obtížného otáčení pluhu.

Oproti staršímu období dochází k soustředění polí do souvislejších odlesněných ploch. Souvisí to nejen s novým způsobem zakládání vesnic, ale rovněž s řazením usedlostí vedle sebe. Obdobným způsobem jsou řazeny i pole, zaujímající polohu za usedlostmi se zahradami nebo loukami. Pole jsou od sebe zpravidla odděleny mezními pásy a někdy i polními cestami.

Vrchnostenská plužina v novověku

Z důvodu poměrně husté sídelní sítě utvořené již v průběhu středověku nedochází v novověkém období k početnějšímu zakládání vesnic. Nevzniká tedy ani větší počet zcela nových plužin, které bychom mohli označit novověkými. Výjimkou jsou plužiny barokně komponovaných sídel, jejichž pozemky se vyznačují obdobně jako rozmístění staveb pravidelným a symetrickým uspořádáním.

Výraznější zásahy do podoby starší plužiny však představovaly hospodářské záměry, které vycházely z řad šlechty počínaje 16. stoletím. Třebaže nejsou plošné, místy dochází ke scelování pozemků ve prospěch panských dvorů, tj. vrchnostenských velkostatků. V některých případech se však mohlo jednat jen o spojení majetkové, např. u poplužních dvorů.

Další změny v takto pozměněné plužině přinášejí již v poslední čtvrtině 18. století poddanské a pozemkové reformy. Třebaže se v Čechách i na Moravě týkají jen menšího počtu vesnic, jejich vliv na podobu sídla i plužiny je místy výrazný. Průvodním jevem reforem je totiž rušení či rozdělení neefektivních velkostatků a rozparcelování plužiny na menší a pravidelné díly shodné velikosti. S tímto může souviset i založení raabizační vesnice.

"Podniková plužina" moderních dějin

Výrazně pravidelná je rovněž plužina dominikální vesnice, opět s pozemky shodných velikostí a znatelně menší rozlohy. K zakládání těchto vesnic či osad a rozměření jejich plužin dochází v 1. pol. 19. století. Určeny jsou pro dělníky pracující v dřevařských nebo průmyslových podnicích (odtud pracovní název), pro které již není zemědělství hlavním zdrojem obživy.

Historický vývoj plužiny v ČR © Martin Čerňanský

Hledat jiné téma >