DOMY SEVEROZÁPADNÍCH ČECH

Domy ve velkých, bohatších usedlostech se stavěly rozlehlejší, ale na stejném půdorysném principu jako objekty menší. Byly jen širší o druhý trakt (ve směru štítovém), který v zásadě každý díl půdorysu obohacoval o další prostor, a delší v zadní hospodářské části, kde se prostory pro dobytek diferencovaly na menší stáj (blíže obytné části, přístupnou často i ze síně) a větší chlév. Komorová patra těchto velkých domů měla vzadu nad chlévy často trojtraktovou dispozici se střední chodbou a komorami po stranách (lit. 011)

Roubené a hrázděné domy

Nejvýraznějším stavebním projevem na českoněmeckém pomezí je lidová architektura na Chebsku s hrázděnou konstrukcí staveb. Základní stavební technikou zůstala však i zde, tak jako v českém vnitrozemí, daleko kompaktnější stavba roubená. Pro své výhodné vlastnosti (zejména tepelně technické) se nadále uplatňovala při konstrukci vlastní obytné části budov. A tak na rozdíl od Německa se u nás hrázdění nikdy neuplatnilo na konstrukci stěn hlavní obytné místnosti - ty byly zprvu bez výjimky roubené a později zděné (lit. 001).

Stanovice	Jehličná

Na starších přízemních domech můžeme pak dobře sledovat, že základní změny proti uspořádání domů ve vnitrozemí tu souvisí především jen s použitím hrázděné konstrukce ve štítě a pro zdejší oblast specifickým způsobem růstu domu do patra. Prvopočátkem patrového uspořádání je tu takzvaný roubený věnec, tvořený třemi až pěti vrstvami trámů, jimiž pokračuje roubená stavba nad stropními trámy přízemí. Jeho 0,5-1 m vysoké svislé stěny tvoří u menších objektů dostatečnou možnost ke zřízení podkroví, jehož další konstrukce (šikmé stěny pod střechou, štíty) je pak už hrázděná. Pro další konstrukční vývoj patrového domu už se používá výlučně konstrukce hrázděná. Přízemní dům s roubenou světnicí však dlouho zůstává jeho základem. Další vývoj znamená pak postupný průnik stavby zděné, která se využívá nejdříve pro zadní, hospodářskou část přízemí. Mladší stavby mají pak běžně jen hrázděné patro na zcela zděném přízemku (lit. 001).

Zděné domy

Vzhledem k nedostatku stavebního dřeva, který zde byl výrazně pociťován již ve středověku, pronikala zděná stavba na zdejší venkov poměrně brzy. Rozvoj zděného stavitelství i doprovodné kamenické práce umožňoval i dostatek stavebního kamene. V nejbohatších a nejúrodnějších chmelařských částech území se setkáváme s masovějším výskytem zděných staveb již od 2. poloviny 18. století. V oblasti Krušných hor a Podkrušnohoří převládl během doby také patrový dům v různých materiálových modifikacích. Nad zpravidla zděným přízemkem mívají starší objekty ještě patro hrázděné, mladší jsou pak zcela zděné (lit. 011).

Záhoří	Stranná	Sedčice

SEZNAM ODBORNÉ I NAUČNÉ LITERATURY A REJSTŘÍK AUTORŮ