KRAJ VYSOČINA

Památkové rezervace a zóny

Vesnické památkové rezervace a zóny kraje Vysočina nejpočetněji zastupují vesnice na okrese Žďár nad Sázavou, ležícím zčásti v CHKO Žďárské vrchy. Starší stavby roubené konstrukce typické pro celé Horácko se vyznačují pro oblast typickými vysočinskými formami, které jsou přejímány i mladší zděnou architekturou. Pro okrajové části kraje představující zároveň úpatí Českomoravské vrchoviny, je tradiční zástavba ovlivněná především sousedními regiony.

Oblasti: CHKO Žďárské vrchy a Horácko • Českomoravská vrchovina - úpatí

CHKO Žďárské vrchy a Horácko

Vesnice jihovýchodních Čech jsou nejvýrazněji zastoupeny typickými horáckými vesnicemi ležícími v oblasti CHKO Žďárské vrchy. Charakteristické jsou ovšem i vesnice dalších geomorfologických celků Českomoravské vrchoviny (Křižanovská vrchovina, Jevišovická pahorkatina atd.). Mnohé z horských vsí leží přímo na českomoravském pomezí, rozdělené bývalou zemskou hranicí. S ohledem na členitost terénu je ve vyšších polohách charakteristická ponejvíce rozptýlená zástavba, často již středověkého původu z doby vnitřní kolonizace. Velké usedlosti jsou představovány trojbokými a čtyřbokými dvory, zcela stavebně uzavřenými ohradní zdí nebo domovým křídlem. V okolních nižších polochách se vyskytují i podstatně mladší založení vesnic z 18. století, vyznačující se vlivem terénu nepravidelným návesním uspořádáním. Pro oba půdorysné typy sídel jsou příznačné přízemní roubené a zděné stavby v podobě typické pro celou oblast Českomoravské vrchoviny, s charakteristickými bedněnými štíty, podlomením a vrcholovou valbičkou. Původní střešní krytinou byl štípaný šindel, nahrazovaný v současnosti vláknocementovými šablonami.

Českomoravská vrchovina - úpatí

Další výraznou oblastí lidové architektury jihovýchodních Čech je jižní úpatí Českomoravské vrchoviny zaujímající prostor mezi jižními Čechy a jižní Moravou. Na urbanistické a architektonickém utváření zdější zástavby můžeme dobře sledovat vliv sousedních regionů. Dobře patrný je zejména stavební vývoj směřující od starší štítově orientované zástavby až k podélnému okapovému řazení domů, na jejichž průčelích se uplatňuje i mladší výzdoba včetně ohlasů secesního tvarosloví.

SEZNAM ODBORNÉ I NAUČNÉ LITERATURY A REJSTŘÍK AUTORŮ