TÉMATICKÝ OKRUH -A- > VÝVOJ LIDOVÉ ARCHITEKTURY > DOMY A BYDLENÍ |
DOMY A JINÉ FORMY BYDLENÍ |
Obytné stavby a jejich formy > patrový dům |
PATROVÉ DOMY
Dům s komorovým a obytným patrem
Za skutečně patrový lze pokládat pouze takový dům, který má patro i nad obytnou částí přízemí. Pro obtížnost vzniku či spíše převzetí patra ve vesnickém prostředí je podstatné, že zemědělská domácnost kvůli trvalé komunikaci mezi domem a dvorem nutně upřednostňovala situování základní domácnosti v přízemí. Do patra se dům rozrůstal především komorami a později druhým, subalterním bytem, nebo spíše jen víceúčelovými místnostmi, které (podle situace v rodině) mohly sloužit i jako místnosti obytné (lit.011: J.Škabrada, str.číslo stránky bude doplněno).
Existující vzory dříve uplatňovaného patrového řešení vesnických domů známe ve dvou podobách. Hrázděné patro se zřejmě dříve dotvořilo v německy mluvícím severozápadním pohraničí, které sousedilo s rozsáhlými oblastmi staršího, středověkého výskytu městského i vesnického patrového hrázděného domu na západněji ležícím území. Impulsem pro česky mluvící oblasti ale bylo především (tak jako v jiných inovacích) dřívější užití patra ve městech, městečkách a panských stavbách na venkově. Od těchto vzorů se přejímaly patrové stavby prostřednictvím mezičlánků, jimiž byli nejbohatší vesničané, zejména když jejich domky inklinovaly k patrovému řešení ze specifických provozních důvodů (mlýny, šenky s tanečními sály apod.). I při vědomí těchto vzorů ale platí, že obecnější nástup patrového řešení se mohl odehrát teprve tehdy, když se výšková úroveň staré vysoké jizby snížila na nižší, světnicovou úroveň do té míry, že se do uvolněného prostoru mohlo přesunout, resp. rozšířit patro, které se do té doby nalézalo pouze na zadní hospodářské části domu (lit.011: J.Škabrada, str.číslo stránky bude doplněno).
V patrových domech se komory zpočátku rozkládaly v celém patře, přičemž se zdokonalováním výstavby komínů se jako alternativní obytné prostory (pokoje) mohly využívat místnosti v přední části dispozice, nad obytnými místnostmi základní domácnosti v přízemí. Ve středním dílu dispozice se nacházela stejně jako v přízemí síň (horní síň), do níž ústily schody z dolní síně a z níž vedly schody na půdu a zároveň tudy procházel mohutný kónický (později užší a svislý) útvar dymníku, resp. komína. V zadní části patra ležely v různém uspořádání pouze komory. Pokud byla zadní část domu delší (zvláště u smíšených a chlévních dispozic, v nichž se dole nalézala kromě spížní komory stáj pro koně a za ní chlév pro krávy), vyskytovala se tu složitější sestava komor, kterou (pokud neměly být komory průchozí) bylo třeba propojit další komunikací. Tuto funkci plnila pavlač - komunikace na vysunutých koncích stropních trámů nebo krátčatech, situovaná z hlediska přízemí nad zápražím. Vstupovalo se na ni pravidelně z horní síně, měla různou délku podél boku domu a zcela výjimečně se zalamovala i před čelní stěnu. Kromě jejího vysunutí ze hmoty domu se mohlo uplatnit (oproti přízemí) i částečné nebo také úplné zasunutí na způsob lodžie (lit.011: J.Škabrada, str.číslo stránky bude doplněno).
Jak bylo při přechodu na zděnou technologii v 1. polovině 19. století obvyklé, neměnila se vlastní typologie objektů. V přízemí (někdy i v obytných místnostech) se hojně uplatnily klenební konstrukce, zejména plackové, v patře zůstávaly ploché stropy a často i dřevěné vnitřní stěny, pro které se užíval materiál ze staršího domu. Podobně jako u patrových sklářských objektů nebo barokních far se zde uplatnila tzv. enfiláda - průchozí propojování pokojů dvoukřídlými dveřmi situovanými (alespoň při podélném průčelí se třemi místnostmi) do osového průhledu (lit.011: J.Škabrada, str.číslo stránky bude doplněno). Zajímavou proměnu doznala i pavlač, která se ve velkých klasicistních domech na Litoměřicku změnila v chodbu, otevřenou do dvora klenutými arkádovými oblouky (lit.011: J.Škabrada, str.číslo stránky bude doplněno).
Se souhlasem autora
převzato z publikace
Lidové stavby. Architektura českého venkova © Jiří Škabrada
Reklamní odkazy |
Zpět na úvodní stránku: Domy a jiné formy bydlení |
05.02.2013
© MaČe
|
NOVÉ
FOTKY
|
|||
F O T O A L B U M |
|
||
DOMŮ | TYPY VESNIC A KATASTRU - BYDLENÍ, DŮM A CHALUPY | STAVEBNÍ MATERIÁL A JEHO POUŽÍTÍ | KONSTRUKCE HISTORICKÝCH STAVEB | SEZNAM STAVEB NA VESNICI | HISTORIE OSÍDLENÍ A DĚJINY ARCHITEKTURY | FOTO |
2000 - 2013 © Martin Čerňanský | Lidová architetkura a památky ČR: Dům a zahrada, chalupy, bydlení - fotky | | www.lidova-architektura.cz |