Dřevařství - těžba a doprava
Splavování, voroplavba a železnice
Lesy byly mýceny za účelem získání zemědělské půdy, pastvin nebo ploch pro nově zakládaná lidská sídla. Zároveň jsou stromy káceny pro dřevo, které představuje velmi starý a u nás po dlouhou dobu nejpoužívanější stavební materiál, sloužící ke stavbě domů i dalších staveb.
Obsah: Těžba stavebního a palivového dřeva Kácení dřeva - sekery a pily Doprava dřeva v minulosti a stahování Splavování dřeva a umělé kanály Voroplavba - vaziště a vory Doprava dřeva v současnosti - traktory a železnice Regulace toků, přehrady a zánik voroplavby
Dobrá - bývalá dřevařská osada
Nová Dlouhá Ves - vaziště
na Šumavě
Jelení - plavební kanál a tunel
Dědictví
zemědělské kultury
Foto: MaČe • fotogalerie
Kromě stavebního dřeva tvoří značný podíl na spotřebě rovněž palivové dříví. Stromy jsou káceny rovněž z důvodu těžby nerostných surovin - dolování nebo v souvislosti s rozvojem průmyslové výroby - sklářské hutě atd.
Stromy určené na stavební dřevo byly káceny obvykle na podzim. Kácení dřeva se provádělo za pomocí sekery nebo ruční pily. Později jsou užívány i pily motorové a nejnověji rovněž speciální stroj zv. harvestor.
Po odvětvení byly pokácené kmeny stahovány tažnými koňmi k lesním cestám nebo blízkému potoku. Po lesních cestách a na kratší vzdálenosti byly opět dopravovány s pomocí tažných zvířat - koní nebo volů, přičemž mohly být taženy po zemi nebo vezeny na povoze.
Po vodě jsou kmeny posílány zpravidla jednotlivě v době jarních povodní, neboť v jiném období jsou kamenité a křivolaké horské potoky obvykle nesplavné. Z tohoto důvodu dochází od samého konce 18. století k budování umělých plavebních kanálů a jezů s propustmi. Mezi nejznámější náleží kanály na Šumavě - Schwarzenberský kanál a Vchynicko-tetovský kanál.
Z horských poloh (nížiny výrazně odlesněny již v období středověku) je dřevo výše uvedeným způsobem dopravováno až k níže položenému tzv. važišti. Važiště sloužilo jako manipulační a skladovací plocha na břehu vodního toku charakterizovaného širším a vydatnějším vodním korytem, často z důvodu soutoku s jiným tokem.
Historická fotografie vorů na Vltavě. Zcela
vpravo celnice, kde bylo vybíráno clo z připlaveného
dřeva tzv. vytínáním. Odtud též současný název na Výtoni.
Výtoň, okres Praha
Kopie z knihy Zaniklé Podskalí • fotogalerie
V místě vaziště byly kmeny zachycovány, překládány a jak samotný název napovídá vázány houžvemi v prameny spojované ve vory - voroplavba. Plavením po řekách bylo v horských oblastech vytěžené dřevo dopravováno na velké vzdálenosti. Příkladem může být voroplavba ze Šumavy až do Prahy a později i do Německa. Podrobnější informace o voroplavbě lze nalézt na stránce Wikipedie, kde jsou uvedeny rovněž související články a další odkazy.
Podél vodních cest byly již od středověku situovány plavecké osady a plavecké hospody (vorařům se dříve říkal plavci), které kromě stravování sloužily i pro přenocování.
Později se na stahování kmenů užívají speciální traktory a voroplavbu nahrazuje v polovině 19. století se rozvíjející železniční doprava méně závislá na přírodních podmínkách a doplněná ve 20. století silniční dopravou nákladními automobily. Na vagón nebo korbu automobilu naložené kmeny jsou odváženy ke zpracování na pilu nebo do celulózky.
Navzdory železnici je však celé 19. století obdobím velkého rozmachu voroplavby a definitivní zánik plavení dřeva provozovaného v ČR až do 2. poloviny 20. století přináší až regulace vodních toků a výstavba vodních děl - přehradních nádrží.
Autor textu a fotodokumentace k Dřevařství - těžba a doprava dřeva © Martin Čerňanský
|
Přejít na Domy a bydlení
- vliv na hospodářské stavby
Hory a nížiny
Voda a vodohospodářství
Zemědělství ČR a stavby
Zemědělské usedlosti
Sezónní hospodářství
Luční hospodářství
Rybníky a rybnikářství
Ohrazení hosp. dvora
Ohradní zdi a ploty
Vjezdové brány a vrata
Chov zvířat a související
Chlévy, stáje, ovčíny
Salašnické stavby
Holubníky
Brtě, včelí úly a včelíny ČR
Brtnictví a brtník
Včelařství, včelník a včelař
Klátové a prkenné včelí úly
Rybníky, stoky a kanály
Zemědělské plodiny
Pěstování a sklizeň obilí
Stupníky a stoupy
Chlebové pece
Sušárny ovoce a sady
Vybavení sušárny ovoce
Vinohradnické stavby
Lisovny vína zv. búdy
Vinné sklepy a vinobraní
Chmel a chmelnice
Chmelařské stavby
Sušárny lnu a konopí
Lisovny oleje - olejny
Stavby pro skladování
Špýchary, sruby
Sýpky, komory
Stodoly
Seníky
Sklepy
Kolny
Vodohospodářské stavby
Řemeslné dílny
Stavební výroba
Dřevařství a těžba dřeva
Pily a stoupy
Cihelny a výroba cihel
Cesty a silnice
Zemědělská výroba
Vodní mlýny
Větrné mlýny
Historie větrných mlýnů
Větrné mlýny a mapy ČR
Dochované větrné mlýny ČR
Typy větr. mlýnů a čerpadla
Dřevěný větrný mlýn
Zděný větrný mlýn
Vybavení větrného mlýna
Výroba skla a keramiky
Sklárny
Mačkárny skla
Soukenická výroba atd.
Pazderny
Železářská výroba
Kovárna a kovářství
Hamr a hamernictví
Ostatní výroba
Pivo a pivovarnictví
Boží muka
Zvonice
Kostely
Kaple
Požární zbrojnice
Hostince, krčmy
Školy
|
DOMŮ | TYPY VESNIC A KATASTRU - BYDLENÍ, DŮM A CHALUPY | STAVEBNÍ MATERIÁL A JEHO POUŽÍTÍ | KONSTRUKCE HISTORICKÝCH STAVEB | SEZNAM STAVEB NA VESNICI | HISTORIE OSÍDLENÍ A DĚJINY ARCHITEKTURY | FOTO |
LEGENDA MAPY >>> PR - památkové rezervace PZ - památkové zóny MVP - muzeum v přírodě RLA - region lidové architektury NKP - národní kulturní památky KP - přístupné památky Zobraz větší mapu v novém okně |
|
Redakce, webdesign a webmaster portálu: info@lidova-architektura.cz Poslední změna: 27.06.2013 |
OSÍDLENÍ, DŮM A BYDLENÍ | MATERIÁL, PRÁCE A ŘEMESLA |
HISTORICKÉ STAVBY A KONSTRUKCE |
PŘEHLED STAVEB NA VENKOVĚ |
2000 - 2013 © Martin Čerňanský | Památky a lidová architektura ČR: Dům a zahrada, chalupy, bydlení - fotky | | www.lidova-architektura.cz |