Kovárny, kovářství a kováři

Kovářská dílna a její vybavení

Kovárna je stavba nebo prostora sloužící pro ruční výrobu železného nářadí či nástrojů, opravování zemědělských vozů i starších železných výrobků a podkování tažného hovězího dobytka a koní. V současnosti se kovářská výroba soustřeďuje spíše na umělecké kovářství, jako jsou ozdobné mříže, ploty, branky a zábradlí.

Obsah: Rozšíření a umístění kováren • Dřevěné a zděné kovárny • Kovářská dílna - výheň, měchy a kovadlina • Kovárny a skanzeny v ČR •

Rozšíření a umístění kováren

S ohledem na běžnou potřebu podkovářských a kovářských výrobků využívaných v zemědělství nebo zámečnických výrobků určených pro stavební výrobu stávala kovárna téměř v každé vesnici.

Původně bylo upřednostňováno situování přímo uprostřed návesního prostoru, později je však běžné umístění kovárny na okraji vesnice. K odlehlejšímu situování vedly zejména protipožární důvody, protože se v kovárně pracovalo s otevřených ohněm zvyšujícím podstatnou měrou riziko požáru. Kromě vesnic stávaly kovárny rovněž u hradišť a hradů.

Ačkoliv stavby kováren obvykle nebývaly umístěny pod společnou střechou s chalupou kováře, z provozních důvodů zpravidla stávaly nedaleko.

Dřevěné a zděné kovárny

Staré kovárny jednoduchého půdorysu byly roubené nebo rámové konstrukce se stropem nebo bezestropé. Mladší stavby kováren byly zděné a často zaklenuté.

U obou materiálových typů byla před vlastním prostorem kovárny plocha pro kování dobytka. V prvním případě se zpravidla jednalo o otevřenou dřevěnou verandu a ve druhém o zděné loubí. Mezi tento typ patří i kovárny charakterizující oblast jižních Čech a vyznačující se jedním klenutým obloukem vynášejícím zděný štít. V některých případech došlo k zazdění tohoto oblouku a původní funkce objektu nemusí být na první pohled zřejmá.

Výheň, měchy a kovadlina

Interiér kovárny přístupný obyčejně z průčelní stěny tvoří kovářská dílna vybavená výhní, měchy a kovadlinou. Kovářská výheň byla provedena jako vyhloubená díra nebo zděné topeniště krbového typu, ve kterém se topilo dřevěným a později běžným uhlím. Do výhně se vzduch foukal (dmýchal) pomocí měchů vyrobených ze dřeva a kůže.

Vedle kovadliny byla v kovářské dílně rovněž početná řada souvisejícího nářadí a náčiní, jako jsou kladiva, kleště, kovářský nůž, svěrák či brusný kámen. Nechyběl samozřejmě ani surový materiál určený ke zpracování a vodou naplněná nádrž sloužící k ochlazení rozpálené suroviny, z níž byly železné výrobky vyráběny.

Kovárny a skanzeny v ČR

Objekty kováren můžeme nalézt i v muzeích v přírodě, které se soustřeďují na technické stavby. Příkladem může být skanzen Rožnov pod Radhoštěm, kde vedle kovárny nalezneme i hamr.

Autor textu a fotodokumentace
k Kovářství - kovárny pro železářskou výrobu © Martin Čerňanský

Hledat jiné téma >