Dům vrcholného středověku
Dispoziční uspořádání, interiér domu
Dosavadní
poznatky nasvědčují tomu,
že ve
2. polovině 13. až v průběhu celého 14. století se
ve vesnické zástavbě objevuje dům
trojdílného půdorysu,
jehož princip zůstává neměnný
po celou dobu trvání tradičního
zemědělství.
Obsah: Komorový typ domu se vstupní síní, jizbou a komorou Dymná jizba s otopným zařízením, tj. pecí a ohništěm Pečení v peci a dymný provoz v domě Obsluha pece a odvod kouře pomocí lapače jisker Jídelní kout se stolem a lavicemi
Tento komorový typ půdorysu sestával z řadové sestavy tří zhruba čtvercových místností. Vstupovalo se do střední síně a odtud vlevo nebo vpravo do obytné místnosti - jizby. Levá nebo pravá dispozice domu se řídila orientací ke světovým stranám, konfigurací terénu a nejvhodnějším umístěním místností ve vztahu k veřejným prostorům (ulici či návsi). Zbývající třetí, zadní díl domového půdorysu, tvořila komora - víceúčelový, zejména úložný, nevytápěný prostor.
V dymné jizbě stálo v koutě za dveřmi (vždy proti stěně obrácené do dvora) otopné zařízení - podesta s pecí, ústím zpravidla obrácenou směrem ke dveřím. K běžnému vaření a svícení se používal otevřený oheň, pro který bylo místo na podestě před ústím pece. To byl zpočátku jediný obslužný otvor, jímž se nakládalo palivo i pečení a kterým z pece odcházel kouř.
Pokud se v peci peklo podobně jako v mladších dobách, naložila se potřebným množstvím dřeva či klestí, které se zapálilo a nechalo vyhořet. Popel se pak vymetl a do čisté rozpálené pece se vsunulo jídlo, které se právě peklo, a pec se na patřičnou dobu uzavřela. Takový provoz produkoval zejména nárazově při roztápění pro pečení chleba značné množství kouře, který odcházel volně do prostoru jizby, která musela být na takovýto provoz uzpůsobena - odtud samotný název dymná jizba. Z tohoto důvodu byla jizba navrhována i dostatečně vysoká.
Vytápěcí zařízení těchto jizeb tvoří tedy kombinace pece a otevřeného ohně, přičemž pec je v jizbě nejen umístěna, ale i odtud obsluhována a do prostoru místnosti vypouští veškerý kouř. Nad topeništěm bývá pouze hlínou omazaný lapač jisker, který snižuje nebezpečí požáru.
Poloha topeniště v jizbě domu byla neměnná a proti ní se ustálilo umístění stolu a lavic při stěnách pro jídelní sezení, tedy v rohu sevřeném oběma "okenními" stěnami. Lavic bylo ve středověku více než v pozdějších dobách, protože sloužily i ke spaní, zejména v zimním období, kdy v jizbě jako v jediné teplé místnosti musela přebývat celá rodina.
Se
souhlasem autora převzato
s vyjímkou
šedého textu z publikace
Lidové stavby. Architektura
českého venkova © Jiří
Škabrada
|
Přejít na Osídlení
a vesnice
Zemnice a polozemnice
Dům z období středověku
Středoevropské
domy
Středověké
slohy, lidové stavby
Dymná
jizba
Vstupní
síň
Komorový
blok
Konstrukce
dymné jizby
Konstrukce
komorové části
Polodymná
jizba s dymníkem
Dům z období novověku
Novověké
slohy a lidové stavby
Světnice
a otočení pece
Černá
kuchyně a dymník
Kuchyně dymná a černá
Kamna a krbové komíny
Dům moderních dějin
Moderní
slohy a lidové stavby
Sporáky a tahové komíny
Berní rula
Tereziánský
katastr
Josefský
katastr
Stabilní
katastr
Pozemkové
mapy
Katastr nemovitostí
Historie
našeho osídlení
Dějiny
naší architektury
![]() |
||
|
DOMŮ | TYPY VESNIC A KATASTRU - BYDLENÍ, DŮM A CHALUPY | STAVEBNÍ MATERIÁL A JEHO POUŽÍTÍ | KONSTRUKCE HISTORICKÝCH STAVEB | SEZNAM STAVEB NA VESNICI | HISTORIE OSÍDLENÍ A DĚJINY ARCHITEKTURY | FOTO |
LEGENDA MAPY >>> PR - památkové rezervace PZ - památkové zóny MVP - muzeum v přírodě RLA - region lidové architektury NKP - národní kulturní památky KP - přístupné památky Zobraz větší mapu v novém okně |
|
Redakce, webdesign a webmaster portálu: info@lidova-architektura.cz Poslední změna: 12.12.2014 |
OSÍDLENÍ, DŮM A BYDLENÍ | MATERIÁL, PRÁCE A ŘEMESLA |
HISTORICKÉ STAVBY A KONSTRUKCE |
PŘEHLED STAVEB NA VENKOVĚ |
2000 - 2014 © Martin Čerňanský | Památky a lidová architektura ČR: Dům a zahrada, chalupy, bydlení - fotky | | www.lidova-architektura.cz |