Raně středověké vesnice

Románská architektura - kostely a domy

Vesnické osídlení v období raného středověku bylo až na vyjímky situováno uvnitř tzv. starého sídelního území. To zaujímalo nejníže položené oblasti s nejúrodnější půdou a dobrou dostupností vodního zdroje.

Obsah: Románská architektura • Románské kostely a panská sídla • Hlavní vstup do kostela a románská osada • Románské domy • Jmenný rejstřík vesnic raného středověku •

Románská architektura

Dochovanou či doloženou síť středověké sídelní struktury tvoří románská architektura - poměrně početná síť vesnických románských kostelů, dokládající kulturní příslušnost našeho území k západní křesťanské civilizaci.

Románské kostely a sídla

Základní informaci o uspořádání románské vesnice obsahují orientací svých vstupů především samy románské kostely. Často zde existoval samotný vstup na tribunu v západní části lodi (spojenou mnohdy s věží), který nejspíše signalizuje polohu více či méně blízkého panského sídla, ležícího přibližně tímto směrem.

Hlavní vstup do kostela a osady

Hlavní vstup i u tribunového kostela ale tvoří portál pro vesnické obyvatele, účastnící se bohoslužeb. Jeho umístění je sice omezeno typologickými možnostmi převažujících podélných kostelů na jižní nebo severní stranu lodi, ale už časté střídání těchto možností naznačuje, že prostorové uspořádání kostela reagovalo na širší sídelní souvislosti a bylo skutečně potvrzeno, že vstupy byly směrovány k tehdejší osadě.

Ověření orientace románského kostela můžeme provést především pomocí povrchového sběru keramiky, především v místech později zaniklých vesnic.

Románské domy

Románské domy nebo častěji jen jejich sklepní části jsou dochovány pouze v historických jádrech našich nejstarších měst. Na vesnici jsou domy v tomto období stavěny výhradně ze dřeva a hlíny, tedy materiálů snadno podléhajících zániku. S vyjímkou ojedinělých nálezových situací pod úrovní terénu se venkovské domy odpovídající době románské nezachovaly (doplněno, MaČe).

Jmenný rejstřík vesnic

Kromě existence románských kostelů ukazují na raně středověké stáří vesnic i některé další více nebo méně určité náznaky, zejména tvary jejich jmen (např. Újezd, což byl způsob vytyčování nových vesnic, resp. hranic jejich katastru, které se odehrávalo jejich obejitím). Názvy obcí jsou zároveň zpravidla i nositely nejstarší doložené informace o obci (doplněno).

Se souhlasem autora převzato z publikace
Lidové stavby.  Architektura českého venkova © Jiří Škabrada

Hledat jiné téma >