Moravské Kopanice

Areál staveb z moravských Kopanic

Stavby pocházející z moravských Kopanic zastupují hornaté prostředí Bílých Karpat. Moravské Kopanice leží na moravsko-slovenském pomezí v okolí Starého Hrozenkova, který byl historickým i správním centrem bývalých kopaničářských osad.

Obsah:

1. Moravské Kopanice
2. Stavby z kopaničářské osady
3. Roubené domy
4. Roubené stodoly

Moravské Kopanice

Ačkoliv moravské Kopanice tvořené dnes samostatnými obcemi Lopeník, Vyškovec, Vápenice a Žítková představují poměrně mladý sídelní region, dochovaly se zde archaické stavební zvyklosti.

Příčinou uchování starobylých konstrukcí a forem byla územní odlehlost horských poloh, ležících stranou hospodářského i sociálního rozvoje. Charakter osídlení byl určován osamoceně stojícími horskými hospodářstvími, situovanými uprostřed luk a zbývajících lesů.

Stavby z kopaničářské osady

Areál staveb moravských Kopanic situovaných v Muzeu jihovýchodní Moravy ve Strážnici sestává z několika objektů pocházejících z bývalé kopaničářské osady Vyškovec. Zastoupeny jsou přitom domy i hospodářské stavby, pocházející z konce 19. století nebo dokonce až počátku 20. století.

Roubené domy

Domy se vyznačují velmi skromným dispozičním uspořádáním a jsou proto malých rozměrů. Roubená konstrukce použitá na stavbu stěn je obílená a založená na nízké kamenné podezdívce. Trámy jsou hraněné, bez přečnívajících zhlaví a s výplněmi spar.

Střecha domu je valbového tvaru, krytá došky s charakteristickým stupňovitým kladením v místě křížení střešních rovin. Hřeben bývá zpevněn dvojicemi dřevěných tyčí. Kopaničářký dům je řazen ke karpatskému domovému typu.

Roubené stodoly

Oproti domu se roubené stodoly vyznačují použitím méně opracovaných nebo zcela neopracovaných klád z tvrdého listnatého dřeva, pouze zbaveného kůry. To se ostatně projevuje i značnou křivostí jednotlivých roubených vrstev, které se na nároží vyznačují malými přesahy zhlaví. Vodorovné spáry jsou vyplněny volně vloženými dřevěnými profily nebo zůstavají zcela bez výplně. Na stodoly totiž nejsou kladeny tepelně-technické požadavky a naopak je často žádoucí dostatečné provětrávání.

Střechy stodol jsou rovněž valbové s doškovou krytinou, pokládanou na krovovou konstrukci značné výšky. V některých případech byla strmá střecha při okapní části zalomena a přetažena až k terénu, čímž vznikl při vnější straně stodoly další krytý prostor hospodářského využití.

Hledat jiné téma >