Pavlov

Jihomoravská vesnice v CHKO Pálava

Obec Pavlov leží pod Pavlovskými vrchy, strmě se zdvihajícími z prostoru Dyjsko-svrateckého úvalu od Mikulova až k Dolním Věstonicím. Níže položené území je v současnosti zatopeno vodní nádrží Nové Mlýny.

Obsah:

1. Obec Pavlov a okolí
2. Selské usedlosti
3. Zděné stavby
4. Kostel, fara a radnice

Obec Pavlov a okolí

Níže položené svahy Pavlovských vrchů jsou charakterizovány četnými vinicemi a nejvyšší polohy hradními zříceninami. Jmenovitě se jedná zříceninu bývalého kralovského hradu Děvičky (Dívčí hrady) na vrchu Děvín i dále situovaný Nový hrad a Sirotčí hrádek. Zříceniny hradů představují výrazné dominanty nejen obce Pavlov, ale celé CHKO Pálava.

Samotná obec Pavlov (dříve Pollau) představuje celistvě dochovanou návesní vesnici vrcholně středověkého původu. Osídlení širšího území, jak ostatně dokládá řada proslulých archeologických nálezů ze sousedních Dolních Věstonic, je již pravěkého původu. Starší vrcholného středověku je rovněž osídlení samotné lokality, přestože její předlokační podoba odpovídající raně středověké osadě není rozpoznatelná.

V obci se dochoval mimořádně významný soubor staveb lidové architektury, pocházející původem z 16. až 19. století. V současnosti již převažuje historický stavební fond z období 18. a 19. století, zpravidla po ještě mladších stavebních úpravách. Důvodem zániku staršího stavebního fondu byly zejména události třicetileté války (vypálení a pustošení vojsky).

Selské usedlosti

Protáhlý a svažitý návesní prostor obce je v dolní části mírně rozšířený. Návesní čáry vymezují bloky zemědělských usedlostí, které jsou pravidelně řazeny po obou stranách veřejného prostranství. Usedlosti se vyznačují štítovou nebo okapovou orientací zděných domů, s hloubkově navazujícími užším traktem tvořeném prostory hospodářské funkce.

Půdorysný tvar usedlostí takto nabývá úhlového tvaru, přičemž řada objektů k sobě ve starší době nebo dodnes nepřiléhá. V těchto případech slouží nezastavěný prostor vjezdu do dvora, který je uzavřen pouze zděnou branou. V případě mladší okapově orientované zástavby je volný průjezd nahrazen průjezdem krytým pod společnou střechou nebo částečně či zcela vyvinutým patrem. V zadní části byl dvůr uzavírán příčně stojící průjezdnou stodolou.

Zděné stavby

Zděné stavby budované z místního kamene a nepálených i pálených cihel se vyznačují střechami sedlového, polovalbového nebo valbového tvaru. V minulosti obvyklá slaměná krytina byla nejpozději od 19. století postupně nahrazována nespalnou krytinou (pálené tašky).

Pavlovské domy nesou výrazné znaky slohové architektury, včetně interiérové dispozice a výzdoby průčelí domů. Západně od návesního prostoru byly vystavěny četné nadsklepní vinařské domy a je zde rovněž barokní hřbitov.

Kostel, fara a radnice

V dolní rozšířené části návsi stojí po požáru barokně vystavěný kostel sv. Barbory, vyznačující se pozdně gotickou architekturou věže dochovanou ze starší stavby. Věž opatřená na krakorcích vyloženým ochozem s nárožními věžičkami je završená vícebokou jehlanovou helmicí.

Ještě v barokním období došlo k úpravám kostela a byla postavena fara. K úpravám došlo rovněž v následujícím období, o čemž svědčí samotné klasicistní průčelí inspirované chrámovou podobou (pilastry, vlys s triglyfy a tympanon). Výrazným historickým objektem je pod kostelem situovaná radnice, sloužící dnes jako Obecní úřad Pavlov. Ačkoliv se jedná o objekt výrazně přestavěný, dosud zaujme svým umístěním i architektonickou formou s valbovým zastřešením.

Hledat jiné téma >