• UMÍSTĚNÍ KOMÍNOVÉHO TĚLESA •

Níže zobrazené příčné řezy venkovským domem jsou zaměřeny na rozbor umístění komínového tělesa ve vztahu k dispozičnímu řešení půdorysu. Jedná se zejména o umístění ve vztahu k nejvíce ochlazovaným obvodovým stěnám objektu a ve vztahu k hřebeni střechy nad obdélníkovým půdorysem. Obojí určuje stupeň zakrytí komínového pláště a má bezprostřední vliv nejen na velikost tepelných ztrát a samotnou účinnost komína (komínový tah), ale i na tradiční výraz venkovského domu.

NEVHODNÉ UMÍSTĚNÍ KOMÍNA - z hlediska architektonického i stavebně-technického se pro naše území jako zcela nevhodná ukázala poloha, při které je komín situován v blízkosti obvodové stěny nebo je dokonce její součástí. Velká vzdálenost od hřebene má za následek odkrytí téměř poloviny komínového tělesa po výšce (vzdálenost H2) a v případě komínových průduchů umístěných přímo v ochlazované obvodové stěně rovněž k odkrytí nejméně jedné strany tělesa po celé výšce (tedy o vzdálenost H1). Právě tyto nechráněné části jsou v zimním období vystaveny nepříznivým klimatickým vlivům vnějšího prostředí, které nám ochlazují velkou plochu komínového pláště. Následkem toho dochází k větším tepelným ztrátám a zhoršení komínového tahu, závislého právě na účinné výšce komínového tělesa, rozdílu měrné hmotnosti venkovního vzduchu a odváděných spalin i na rychlosti větru. Dosahuje-li nad střešní rovinu vyvedená část komínového tělesa větších výšek, bude pravděpodobně nutné její statické zabezpečení proti namáhání větrem. Vedle těchto praktických důvodů je tato varianta umístění komínového tělesa nežádoucí rovněž z důvodů estetických, nenalézající žádnou oporu v našem tradičním venkovském stavitelství minulých staletí. Na obrázcích značí te teplotu exteriéru, ti teplotu interiéru, delta t (trojúhelník + písmeno t) rozdíl teplot a H příslušné výšky.

VHODNÉ UMÍSTĚNÍ KOMÍNA - jako vhodné umístění komínového tělesa lze u našeho venkovského domu považovat umístění v blízkosti hřebene střechy nebo přímo ve hřebeni a současně co nejblíže střední části půdorysu (nejlépe ve středním traktu tradičního trojdílného uspořádání). Umístěním komínového tělesa v blízkosti půdorysného těžiště máme zaručenu minimalizaci tepelných ztrát (teplo stoupajících zplodin ohřívá skrze komínový plášť přilehlé prostory a neuniká tedy mimo objekt) a ochranu téměř celého komínového tělesa před povětrností (příznivý poměr výšky H1 ku H2). Umístěním přímo ve hřebeni je rovněž zaručena dostatečná účinná výška komínového tělesa, přičemž musí být u novostaveb dle normového požadavku těleso vyvedeno minimálně 65 cm nad hřeben střechy. Nespornou výhodou tohoto řešení je přirozené odstranění větších problémů s možným zatékáním do podstřešního prostoru. Mezi svislým komínovým pláštěm a šikmou střešní rovinou totiž nevzniká úžlabí, které je při nekvalitním pokrývačském nebo klempířském provedení častým zdrojem poruch. V případě umístění komínového tělesa při hřebeni (viz obrázek) volíme přednostně takové vyústění, při kterém proniká komínové těleso střešní rovinou na opačné straně než je hlavní vstup do objektu. Zpravidla se jedná tedy o střešní rovinou odvrácenou od hospodářského dvora (štítová orientace domu) nebo od veřejného prostoru (okapová orientace domu). U vzniklého úžlabí je nutné zajistit odpovídající řemeslné provedení.

Autor textu a kreseb © Martin Čerňanský

Interní odkazy (v novém okně):

Archív článků za 1. pololetí roku 2004
Fotografie komínů ve FOTOALBU
Komín ve wiki-encyklopedii WIKI-VESNICE
Diskuse ke umístění komína na záložce wiki-encyklopedie