• PERSPEKTIVA VENKOVSKÉHO DOMU •

Níže zobrazené půdorysy a perspektivní pohledy se zabývají tradiční formou našeho venkovského domu ve vztahu k netradičním a nevhodným formám, které jsou v našem prostředí bohužel stále častější. Většina novostaveb tedy nepředstavuje nové a kvalitní architektonické řešení, ale pouze obyčejné a bezmyšlenkovité kopírování staveb z jiného přírodního a kulturního prostředí. Perspektivní působení nevhodné polokrychlové formy se střechou stanového tvaru je porovnáno s tradiční formou našeho venkovského domu, který se vyznačuje protáhlým obdélníkovým půdorysem se strmou střechou o sklonu kolem 45 stupňů. Obdobná situace nastává také u patrových domů, protože u nízkopodlažní zástavby má na perspektivní vnímání rozhodující vliv půdorysný tvar staveb.

• NETRADIČNÍ DŮM NEVHODNÝCH FOREM •

NEVHODNÝ PŮDORYS DOMU - v našem venkovském prostředí zcela nevhodný čtvercový půdorys se zakreslením pomocných čar sloužících k vynesení perspektivy. Společný průsečík všech (šikmých) čar představuje stanoviště pozorovatele a vodorovná přímka pak průmět promítací roviny. Průnik pozorovacích paprsků (plné šikmé čáry) s promítací rovinou určuje body, jejichž spojnice dávají obraz pozorovaného tělesa zobrazeného na obrázku níže. Čárkovaně jsou zakresleny rovnoběžky s hlavními stranami objektu, které nám na horizontu určí tzv. úběžníky. Do těchto úběžníků pak směřují (ubíhají) všechny vodorovné hrany objektu. Jsou jimi např. římsy, nadpraží a parapety oken, okapní hrany atd..

NEVHODNÁ PERSPEKTIVA DOMU - s ohledem na přirozené vlastnosti krychlového tělesa (nebo jeho poloviny získané rozdělením po výšce) dochází při pozorování k častému vzniku tzv. "mrtvé" perspektivy nebo perspektiv podobných. Jsou pro ni charakteristické stejné úseky stran, kdy vzdálenost obou přilehlých stěn je totožná (E = F) nebo podobná. V našem prostředí je pohledově velmi nepříznivá rovněž kombinace s nízkou jehlanovou střechou, která se v současné době bohužel již běžně vyskytuje. Tato forma svým vnějším vzhledem odpovídá spíše stanu než vesnickému domu a nemá zde svého historického předchůdce. Stanové tvary střech se používaly pouze na stavbách věžového charakteru, avšak i zde jsou až na výjimky strmého sklonu odpovídajícího klimatickým poměrům ve střední Evropě. Dalším použití stanových střech nebo valbových střech s krátkým hřebenem je městská vilová zástavba, avšak vždy v kombinaci s patrovým uspořádáním a situovaná v samostatných urbanisticky oddělených vilových čtvrtí mimo historická jádra našich měst.

VHODNÝ PŮDORYS DOMU - tradiční forma našeho venkovského domu, jejíž protáhlý obdélníkový půdorys budí výrazně hloubkový dojem. Tím se podstatně odlišuje od nevhodného předchozího řešení čtvercového půdorysu, které působí do všech straně stejně a tedy spíše rozložitě. Rovněž tradiční střecha sedlového, polovalbového nebo valbového tvaru je jasně orientovaná ve směru delšího půdorysného rozměru a svým hřebenem se zcela zřetelně uplatňuje v siluetě domu.

VHODNÁ PERSPEKTIVA DOMU - přestože je nepochybně možné nalézt takové natočení tělesa (respektive postavení pozorovatele) při kterém jsou si vzdálenosti C a D rovné, v naprosté většině poloh tomu tak není. Vlivem obdélníkového půdorysu se zcela rozdílnou délkou kratší štítové a delší okapové stěny dochází k výraznějšímu uplatnění prostorového perspektivního vnímání.

Autor textu a kreseb © Martin Čerňanský

Interní odkazy (v novém okně):

Archív článků za 1. pololetí roku 2004
Fotografie tradičních domů ve FOTOALBU
Perspektiva domu ve wiki-encyklopedii WIKI-VESNICE
Diskuse k perspektivě domu na záložce wiki-encyklopedie