TÉMATICKÝ OKRUH -D- > PROJEKTY A NOVOSTAVBY RODINNÝCH DOMŮ > DISERTAČNÍ PRÁCE |
URBANISMUS VESNICE A ARCHITEKTURA DOMU |
6. Architektonické charakteristiky domu |
ŠTÍTOVÉ PRŮČELÍ PATROVÉHO DOMU
Ilustrace zachycují dvě štítová průčelí patrového domu bez půdních nadezdívek. Na zjednodušených pohledech je porovnávána velikost, tvar a umístění okenních otvorů ve vztahu k velikosti průčelní plochy a ve vztahu k poloze stropní konstrukce.
Varianty řešení: Nevhodné rozmístění okenních otvorů s uplatněním vysokého řádu Tradiční rozmístění okenních otvorů
Patrové domy - uspořádání okenních otvorů
Štítová průčelí starší vrstvy patrových domů s nesymetricky nasazenými střechami - u štítově orientované zástavby náleží čelní štítové průčelí domu k opticky nejvíce exponovanému průčelí a má rozhodující vliv na celkový architektonický výraz stavby. Právě velikost, tvar a umístění okenních otvorů nám jednoznačně poukazují na obytný charakter stavby, a to zejména ve srovnání se stavbami hospodářského charakteru jejichž štítová průčelí jsou plná nebo prolomená jen větracími nebo přisvětlovacími otvory podstatně menších rozměrů. Pro tradiční tvářnost venkovského domu je důležité rovněž umístění okenních otvorů ve vztahu k nárožím objektu a konstrukci podlahy nebo stropu. Zjednodušeně můžeme konstatovat, že nesmí ležet na hranách těchto konstrukcí nebo v jejich blízkosti.
Tradiční rozmístění okenních otvorů u patrového domu
Uplatnění vysokého řádu na stavbě patrového
domu s výrazným vlivem městské architektury. Přes obě patro je
spojeno jak kvádrování na nároží, tak meziokenní pilastr. Rozmístění
okenních otvorů je však nadále dvouřadé, tradičního tvaru a velikosti.
Zubrnice, okres Ústí nad Labem
Foto: MaČe • fotogalerie
Tradiční řešení štítového průčelí patrového domu představuje dvouřadé uspořádání okenních otvorů obdélníkového tvaru, s převládajícími výškovým rozměrem. Přízemní hmota stavby zůstává nadále čitelná a patro objektu tak ve své podstatě jen opisuje konstrukční a zpravidla i dispoziční uspořádání přízemí. To je samozřejmě staticky velmi výhodné, protože nosné stěny patra korespondují s nosnými stěnami přízemí. Opakováním dispozičního uspořádání přízemí se nad sebou ocitají rovněž prostory stejného charakteru (např. koupelny a WC), což je výhodné zejména z hlediska rozvodů technického zařízení budov, potažmo stavebních prostupů stropními konstrukcemi. Příznání přízemní hmoty vhodným dvouřadým rozmístěním okenních otvorů (byť objekt je od počátku stavěn jako patrový) se jeví jako nejvhodnější řešení i u vesnických novostaveb. I v případě moderního řešení novostavby nečleněné patrovou římsou a jinou výzdobou je umístění stropní konstrukce orientačně patrné právě z rozmístění oken v přízemí a patře, stejně jako znalosti běžné výšky parapetu. Přesné určení polohy stropní konstrukce patrového domu je však možné pouze u starší zástavby s viditelnými čely stropních trámů nebo s vyloženými zhlaví trámů vynášejících např. časté pavlače.
Nevhodné rozmístění okenních otvorů u patrového domu
Štítové průčelí patrového domu zobrazeného vlevo symbolicky reprezentuje uplatnění tzv. vysokého řádu u okenních otvorů. U lidových staveb na vesnici se vysoký (též kolosální) architektonický řád uplatnil pouze v textonické výzdobě, jak zachycuje horní fotografie. Spojování okenních otvorů přes dvě podlaží není u tradiční venkovské zástavby doloženo, snad z důvodu proporční nepotřebnosti tohoto řešení v prostředí charakterizovanému především nízkopodlažní zástavby. Vysoký řád je znám především z vyspělého městského prostředí, ve kterém se uplatnil na renesanční a zejména barokní slohové architektuře. Z důvodu honosnějšího architektonického výrazu stavby je u těchto vícepodlažních staveb běžné časté spojování okenních otvorů, sloupů nebo pilastrů přes více než jedno podlaží. Známy jsou však i opačné případy, kdy pro vytvoření příznivějších proprocí jsou v rámci jednoho podlaží (např. vysoký sál) provedeny dvě samostatné řady okenních otvorů. Nevýhodou prvního řešení může být viditelnost stropní konstrukce za prosklenou plochou (u moderní architektury však může představovat architektonický záměr, zejména v souvislosti se schodištěm) a v případě druhého řešení je na újmu především nepravdivost ve vztahu k výškovému uspořádání stavby. U patrového domu na vesnici je problémem okenních otvorů přes obě podlaží zejména znečitelnění přízemní hmoty domu, že kterého se patrové řešení v průběhu dlouhého historického vývoje rozvinulo (pouze v některých regionech, zejména severních Čech). Nepřiznivá je rovněž velikost prosklené plochy ve vztahu k plné ploše průčelní stěny, která u tradičních staveb vždy výrazně převládala. Z výše uvedených důvodu proto považujeme okenní otvory přes více než jedno patro za řešení nevhodné i pro novostavby na vesnici.
Autor textu, kreseb a fotografie ke štítovému průčelí patrového domu © Martin Čerňanský
Interní odkazy (v novém okně):
Archív článků za 1. pololetí roku 2004
Fotografie
štítového průčelí domů ve FOTOALBU
Štítové
průčelí
domu
ve wiki-encyklopedii WIKI-VESNICE
Diskuse
ke štítovému průčelí domu na záložce wiki-encyklopedie
Zpět na úvodní stránku: Tradiční rodinný dům na vesnici |
29.01.2013
© MaČe
|
NOVÉ
FOTKY
|
|||
F O T O A L B U M |
|
||
DOMŮ | OPRAVY A NOVOSTAVBY | OPRAVA, ÚDRŽBA A MODERNIZACE STAVEB | ARCHITEKTURA NOVOSTAVEB | ZNAKY DOMU A CHALUPY | NOVÉ STAVBY NA VESNICI | KRAJINA A URBANISMUS VESNICE | ÚZEMNÍ ROZVOJ VENKOVA | FOTKY |
2000 - 2013 © Martin Čerňanský | Lidová architetkura a památky ČR: Dům a zahrada, chalupy, bydlení - fotky | | www.lidova-architektura.cz |