ENCYKLOPEDIE ARCHITEKTURY

Hesla začínající písmenem P

Obsah: Pacuvka • Pajta • Palác • Palach • Palanda •

PACUVKA (nářečně, Slezsko)

Nepálená cihla. Též ve tvaru „páce“, „poca“, „pucina“ (lit. 016: V. Frolec, str. 152).

PAJTA (nářečně, Morava, Slovensko)

1. Chlév pro ovce na salaši (východní Morava) 2. Sušírna lnu, komora, zchátralá chalupa (Morava) 3. Stodola, kolna (Slovensko) (lit. 016: V. Frolec, str. 152/změna pořadí).

PALÁC (nářečně, východní Čechy)

Více informací včetně fotografie naleznete na stránce :: Palác

PALACH

Oblastní výraz pro rákos (lit. 016: V. Frolec, str. 152).

PALANDA

Jednoduché lůžko z prken. Nářečně „palác“, „palata“, „moranec“ (lit. 016: V. Frolec, str. 152/kráceno).

PÁLENÁ CIHLA

Více informací včetně fotografie naleznete na stránce :: Pálené cihly

PÁLENÁ KRYTINA

Více informací včetně fotografie naleznete na stránce :: Pálená krytina

PALMETA

Více informací včetně fotografie naleznete na stránce :: Palmeta

PAMÁTKOVÁ PÉČE

Více informací včetně fotografie naleznete na stránce :: Památková péče

PAMÁTKOVÁ REZERVACE

>>> http://www.rozhlas.cz/lidovestavby/ochrana_sidel/_zprava/195402

PAMÁTKOVÉ OCHRANNÉ PÁSMO

>>> http://www.rozhlas.cz/lidovestavby/ochrana_sidel/_zprava/195402

PAMÁTKY LIDOVÉ ARCHITEKTURY

S ohledem na délku bude heslo zpracováno později (lit. 016: J. Vařeka, str. 137-139/kráceno).

PANT

1. Závěs dveří, okna (lidově); 2. Označení vzpěry nebo pásku (nářečně, Morava, Slovensko) (lit. 016: J. Vařeka, str. 153/kráceno).

PARÁDNÍ JIZBA (nářečně), PARÁDNÍ SVĚTNICE

Více informací včetně fotografie naleznete na stránce :: Parádní světice

PARALELNÍ (PÁROVÝ) DVŮR

Více informací včetně fotografie naleznete na stránce :: Paralelní dvůr

PARAPET, POPRSNÍK, POPRSEŇ

Podokenní vyzdívka (lit. 016: V. Frolec, str. 153).

PARCELA

Geometrické zobrazení pozemku v technickohospodářské (dříve katastrální) mapě. Označuje se parcelním číslem (lit. 016: V. Frolec, str. 153).

PARCELACE POZEMKŮ

1. Rozdělování pozemků na stavební místa podle zastavovacího plánu. 2. Dělení půdy bývalých velkostatků na menší usedlosti (lit. 016: V. Frolec, str. 153).

PARKAN (nářečně, východní Čechy, Morava)

Více informací včetně fotografie naleznete na stránce :: Parkan

PÁSEK, RUKÁV (nářečně, jihozápadní Čechy)

Více informací včetně fotografie naleznete na stránce :: Pásek

PASEKY (východní Morava)

Více informací včetně fotografie naleznete na stránce :: Paseky

PASNICE (nářečí, Sobotecko)

Jehlancovitý kabřinec (lit. 016: J. Vařeka, str. 154).

PASTOREK (nářečí, Podještědí)

Krátký trám mezi okny, který je zapuštěn po stranách do okenních sloupků (lit. 016: J. Vařeka, str. 154).

PASTOUŠKA, OBECNÍ PASTOUŠKA

Více informací včetně fotografie naleznete na stránce :: Pastouška

PASTOVNÍK (nářeční, Slezsko)

Ohrazené místo pro vepře u chalupy (lit. 016: V. Frolec, str. 155).

PASTÝŘSKÉ STAVBY, SALAŠNICKÉ STAVBY

Více informací včetně fotografie naleznete na stránce :: Salašnické stavby

PATNÍK, ÚKOLNÍKY (nářečně, Opavské Slezsko)

Ochranný kámen na rozích budov, u vrat apod. (lit. 016: V. Frolec, str. 155).

PATRO

1. Místo nad mlatem ve stodole. Na lešení z kuláčů a prken se tu dosouší obilí a ukládá vymlácená sláma. Na východní Moravě běžně ve tvaru „patra“. 2. První podlaží patrového domu (lit. 016: V. Frolec, str. 155/).

PATROVÁ KOMORA, ŠPÝCHAR

S ohledem na délku bude heslo zpracováno později (lit. 016: V. Frolec, str. 223-224/kráceno).

PATROVÝ DŮM, VERTIKÁLNÍ VÝVOJ DOMU

S ohledem na délku bude heslo zpracováno později (lit. 016: J. Vařeka, str. 155-156/kráceno).

PATYČOVÁ STAVBA (nářečně), PROUTĚNÁ, PLETENÁ STAVBA

S ohledem na délku bude heslo zpracováno později (lit. 016: V. Frolec, str. 162-163/kráceno).

PAVLAČ

S ohledem na délku bude heslo zpracováno později (lit. 016: J. Vařeka, str. 156-157/kráceno).

PAVLÁČKA

1. Zdrobnělina ke slovu pavlač; 2. Roubená patrová samostatně stojící komora s pavlačí (nářečně, jihovýchodní Morava) (lit. 016: V. Frolec, str. 157).

PAVLAČOVÉ ZÁPRAŽÍ

Zápraží při vstupní straně domu vymezené pažením popř. sloupky (Rokycansko, Náchodsko, Šumpersko) (lit. 016: J. Vařeka, str. 157/).

PAVOUK (nářečně, jihozáp. a záp. Čechy), KOTVENÍ

Dřevo půlkruhovitého tvaru, v němž je vyřezán otvor pro otočný sloupek dveří nebo vrat (točnicová konstrukce). Sloupek je připevněn v horní a dolní části dveřního ostění (lit. 016: J. Vařeka, str. 157/).

PAZDERNA, KONOPICE

Více informací včetně fotografie naleznete na stránce :: Pazderna - konopice

PAŽA (nářečně, jihovýchodní Morava), PERNA

Více informací včetně fotografie naleznete na stránce :: Perna

PAŽDÍK

Vodorovný spojovací trámek v dřevěné konstrukci, který odděluje okenní či dveřní otvory nebo vyztužuje hrázděnou stěnu (lit. 016: J. Vařeka, str. 157/).

PEC

S ohledem na délku bude heslo zpracováno později (lit. 016: V. Frolec, str. 157-158/kráceno).

PECÁK

1. Vymetač pece; 2. Kamnovec (nářečně, Slezsko) (lit. 016: V. Frolec, str. 159/).

PECÁNEK (nářečně, severovýchodní Čechy)

Výstupek na peci (lit. 016: J. Vařeka, str. 159).

PECAŘ

Zedník specializovaný na stavění nebo opravu pecí (lit. 016: V. Frolec, str. 159).

PECESKO (nářečí, západní Morava)

Otevřené ohniště oltářového tvaru v černé kuchyni (lit. 016: V. Frolec, str. 159/kráceno).

PECINA, PECINKA (nářečně, Čechy, Haná)

Více informací včetně fotografie naleznete na stránce :: Pecina

PĚCHOVANICA (nářečně, jihovýchodní Morava), NABÍJENÁ TECHNIKA

Více informací včetně fotografie naleznete na stránce :: Nabíjená technika

PEKÁRNA (nářečně, Čechy, severozápadní a západní Morava)

Chlebová pec. Na Slezsku ve tvaru „pekarčok“ (lit. 016: V. Frolec, str. 159/kráceno).

PEKELEC

1. Horní plocha pece (nářečně, střední a východní Čechy, Pojizeří); 2. Zápecí; 3. Místo u topeniště, kam se ukládalo dřevo (lit. 016: J. Vařeka, str. 159).

PEKLO (nářečně, Čechy, Morava, Slezsko),

Více informací včetně fotografie naleznete na stránce :: Peklo

PERNA, PŘÍSTODOLEK

Více informací včetně fotografie naleznete na stránce :: Perna - přístodolek

PÉRO

Podélný čep vsazovaný do drážky při spojení dvou prken (lit. 016: J. Vařeka, str. 159).

PERÓN (z němčiny, původ francouzský)

Více informací včetně fotografie naleznete na stránce :: Perón

PERUTĚ (nářečně, jižní Čechy), ROHATINY

Více informací včetně fotografie naleznete na stránce :: Perutě - rohatiny

PEŘÁK (nářečně, východní Morava)

Hřebík dlouhý 10 cm, jímž se přibíjejí latě na krov střechy (lit. 016: V. Frolec, str. 159/).

PEŘENÍ (nářečí, západní a jihozápadní Čechy)

Svisle bedněný prkenný štít, lomenice (viz. svisla) (lit. 016: V. Frolec, str. 159).

PETLICE

Jednoduché dřevěné, později kovové zařízení s očkem, přes které se navleče pás s výřezem a skoba; zavírá (zajišťuje) dveře (lit. 016: J. Vařeka, str. 160).

PÍCKA (nářečně), PÉCKA (nář., východní Morava)

Více informací včetně fotografie naleznete na stránce :: Pícka - pécka

PÍCNÍK, PLÉVNÍK

Více informací včetně fotografie naleznete na stránce :: Plévník

PILA

S ohledem na délku bude heslo zpracováno později (lit. 016: J. Vařeka, str. 160/kráceno).

PILASTR

Svislý dekorativní článek vystupující z líce stěny, který na rozdíl od lizény má vždy patku, dřík a hlavici. Uplatňuje se ve zděném lidovém stavitelství, především v jižních Čechách (lit. 016: J. Vařeka, str. 160/).

PILINOVÁ MALTA

Pojivo vzniklé smícháním pilin a vápna. Používala se k omítání vnitřních i vnějších stěn a stropů. Někdy se piliny mísily na polovinu s plevami a řezankou (lit. 016: V. Frolec, str. 160/kráceno).

PILÍŘ

Více informací včetně fotografie naleznete na stránce :: Pilíř

PILÍŘOVÁ STAVBA

Zděné masivní pilíře, které od 19. století nahrazovaly dřevěné sloupky, tvoří kostru (skelet) stavby vyplněnou trámci nebo prkny. Tato konstrukce se uplatnila jen u stodol a kůlen (lit. 016: J. Vařeka, str. 161).

PILÍŘOVÁ STODOLA

Více informací včetně fotografie naleznete na stránce :: Pilířová stodola

PILIŠTRÁT (nářečně, jihovýchodní Morava)

Sloupové ostění dveří v dřevěné stavbě, zapuštěné čepy do prahového trámku a do horní závěrky. Pilištrát je opatřen svislým žlábkem k zapuštění vodorovných trámů roubené stěny, přerušených právě dveřním otvorem (lit. 016: J. Vařeka, str. 161).

PINVICE (nářečně, jihozápadní Čechy), SKLEP

Více informací včetně fotografie naleznete na stránce :: Sklep

PÍREŇ (nářečně, západní Čechy), PŘÍSTODOLEK

Více informací včetně fotografie naleznete na stránce :: Perna - přístodolek

PITVOR (nářečně, moravské Kopanice), SÍŇ

Více informací včetně fotografie naleznete na stránce :: Síň - pitvor

PIVNICE (nářečně, Chodsko), SKLEP

Více informací včetně fotografie naleznete na stránce :: Sklep

PJATRO (nářečně, střední Morava), PATRO

1. Místo nad mlatem ve stodole. Na lešení z kuláčů a prken se tu dosouší obilí a ukládá vymlácená sláma. Na východní Moravě běžně ve tvaru „patra“. 2. První podlaží patrového domu (lit. 016: V. Frolec, str. 155/).

PLACÁK (nářečně, jihovýchodní Čechy)

Plochý kámen, který se používá při stavbě kamenných průtokových sklepů (tzv. haltýřů) (lit. 016: V. Frolec, str. 161).

PLACKOVÉ KLENBY

Více informací včetně fotografie naleznete na stránce :: Plackové klenby

PLAŇKA

Trámec, prkno do plotu (lit. 016: V. Frolec, str. 162).

PLAŇKOVÝ PLOT

Dřevěná trámová ohrada se stříškou (Chodsko) (lit. 016: V. Frolec, str. 162).

PLÁNKY OBCÍ (z protižidovské akce)

Více informací včetně fotografie naleznete na stránce :: Plánky obcí

PLAŠŤÁK (nářečně, jihovýchodní Morava)

Zděný trychtýřovitý "komín" nad černou kuchyní (lit. 016: V. Frolec, str. 162/doplněny uvozovky).

PLÁT

Tesařská úprava trámu, umožňující osazení jiného trámu opatřeného protilehlým výřezem stejného tvaru (lit. 016: J. Vařeka, str. 162/upraveno v celém rozsahu).

PLÁTOVÁNÍ

Způsob podélného spojení dvou trámů (na plát) v jedné rovině. V lidové architektuře se nejvíc uplatňuje rovný plát zajištěný kolíkem, plát s ozubem a plát na rybinu (lit. 016: J. Vařeka, str. 162).

PLATVA (nářečně, severovýchodní Morava)

Podélný trám uložený na zhlavích stropních trámů nebo zakapovaný do vazných trámů. Spočívají na něm konce krokví nebo námětků (v nářečích „ krokevnica “, „ matka “ – Haná, „ ostřešnica “, „ platva “, „ pravidlo “ aj.) (lit. 016: J. Vařeka, str. 139).

PLENTOVÁNÍ

Více informací včetně fotografie naleznete na stránce :: Plenta - plentování

PLETENÁ STAVBA

S ohledem na délku bude heslo zpracováno později (lit. 016: V. Frolec, str. 162-163/kráceno).

PLETENĚ (nářečně, Slánsko)

Tenká žitná povřísla, kterými se spolu s proutím proplétají kolíky (trelářky) v poli hrázděného zdiva (lepenice) (lit. 016: J. Vařeka, str. 163).

PLETENÝ PLOT

Ohrada z kůlů zaražených do země, se svislým nebo vodorovným výpletem z proutí (lit. 016: V. Frolec, str. 163).

PLEVNÍK, PLÍVEŇ, PLIVNICE, ŠUSTNÍK (nářečně, jihovýchodní Morava), UHRABEČNÍK (nářečně, jihovýchodní Morava)

Více informací včetně fotografie naleznete na stránce :: Plévník

PLNÁ VAZBA

Obsahuje nejen nesené části krovu (tj. krokve, hambálky, později vaznice), nýbrž i nesoucí (sloupky, pásky, vazné trámy) (lit. 016: J. Vařeka, str. 163/).

PLOCHÁ STŘECHA, ROVNÁ STŘECHA

Více informací včetně fotografie naleznete na stránce :: Plochá střecha

PLOT

Více informací včetně fotografie naleznete na stránce :: Plot

PLUŽINA

Více informací včetně fotografie naleznete na stránce :: Plužina

PLUŽINA DĚLENÝCH ÚSEKŮ

Vznikla rovnoběžným parcelováním úseků (lit. 016: V. Frolec, str. 164).

PLUŽINA SCELENÝCH ÚSEKŮ

Vyskytovala se především u osamělých dvorců. Plužina byla scelena do větších úseků a každý dvůr stál uprostřed svých pozemků (lit. 016: V. Frolec, str. 164).

PLZEŇSKÝ DŮM

S ohledem na délku bude heslo zpracováno později (lit. 016: J. Vařeka, str. 164/kráceno).

PLŽ

Historický název pro vinný sklep (též ve tvaru „plžina“). Na Moravě se běžně užíval ještě v 17. století. Dochoval se v místním názvu souboru vinných sklepů „Plže“ u Petrova na Hodonínsku (lit. 016: V. Frolec, str. 164/).

POBÍJENÍ STŘECHY

Pokrývání střechy šindelem, který se přibíjí na latě střešní konstrukce (lit. 016: V. Frolec, str. 164).

POCI (nářečně, severní Morava)

Nepálená cihla. Též ve tvaru „poca“, „páce“, „pucina“ (lit. 016: V. Frolec, str. 164).

POČÁTKY STUDIA LIDOVÉHO STAVITELSTVÍ

S ohledem na délku bude heslo zpracováno později (lit. 016: J. Vařeka, str. 164/kráceno).

POČINKA (nář., Slezsko)
PODSÍNEK, POSÍNĚK (nář., Slezsko, Valašsko)

Více informací včetně fotografie naleznete na stránce :: Podsínek - posinek - pocinka

POD KOMÍNEM, PODKOMÍN (nář., východní Čechy, Morava)

Černá kuchyně. S ohledem na délku bude heslo zpracováno později. Uveden bude pouze stručný výtah. (lit. 016: V. Frolec, str. 25-26/kráceno).

PODÉLNĚ PRŮJEZDNÁ STODOLA, ZDÝLNÍ STODOLA

Více informací včetně fotografie naleznete na stránce :: Podélně průjezdná stodola

PODEŠEV, PODEŠVA (nář., Morava)

Více informací včetně fotografie naleznete na stránce :: Podešev

PODEZDÍVKA

Více informací včetně fotografie naleznete na stránce :: Podezdívka

PODJEZD, PRŮJEZD, NÁVRATÍ

Více informací včetně fotografie naleznete na stránce :: Průjezd - podjezd - návratí

PODKROKEVNICE, PODKROVNICE

Název posledního srubového trámu, u krokvového krovu podélná vaznice, v níž jsou krokve osazeny, popř. se o ni opírají (tzv. osedlání). Ve východních nářečích „krokevnica“, „podkrokevňa“, „podkrokevnica“) (lit. 016: J. Vařeka, str. 165).

PODKROV (nářečně, Pardubicko)

Dřevěné podložení tenké stropnice (lit. 016: J. Vařeka, str. 165).

PODKROVÍ

Stavebně upravená část půdního prostoru s místnostmi sloužícími k obytným nebo jiným účelům („výška“, „půdní světnice“) (lit. 016: V. Frolec, str. 165).

PODKROVNICE

Název posledního srubového trámu, u krokvového krovu podélná vaznice, v níž jsou krokve osazeny, popř. se o ni opírají (tzv. osedlání). Ve vých. nářečích „ krokevnica “, „ podkrokevňa “, „ podkrokevnica “) (lit. 016: J. Vařeka, str. 165).

PODKÚTČÍ (nářečně, jihovýchodní Morava)

Otevřený prostor ve spodní části ohnišťového výstupku před pecí (lit. 016: V. Frolec, str. 165).

PODLAHA

Více informací včetně fotografie naleznete na stránce :: Podlaha

PODLOMENICE, VALBOVÉ PODLOMENÍ, PRÍSTREŠEK (nářečně, moravsko-slovenské pomezí)

Více informací včetně fotografie naleznete na stránce :: Podlomenice

PODLOUBÍ

Více informací včetně fotografie naleznete na stránce :: Podloubí

PODNOŽ, SOKL, PODROVNÁVKA

Více informací včetně fotografie naleznete na stránce :: Sokl - podrovnávka

PODPAŽNÍK (nářečně, Morava), PLÉVNÍK

Více informací včetně fotografie naleznete na stránce :: Plévník

PODPECÍ (nářečně, východní Morava)

Otevřený prostor ve spodní části pece nebo ohniště; ukládalo se tu dřevo, sloužilo i jako úkryt pro drobné zvířectvo. Na Slovácku se nazývá „ pod péckú “ (lit. 016: V. Frolec, str. 166/kráceno).

PODPĚRA, PODPĚRNÁ PODSTÁVKA, PODPĚRNÁ VAZBA

S ohledem na délku budou hesla zpracována později (lit. 016: J. Vařeka, str. 180/kráceno).

PODPĚRNÝ SLOUP

Více informací včetně fotografie naleznete na stránce :: Podpěrný sloup

PODPORA, PODSTÁVKA

S ohledem na délku bude heslo zpracováno později (lit. 016: J. Vařeka, str. 168-169/kráceno).

PODROVNÁVKA, SOKL, ŠTRÁF

Více informací včetně fotografie naleznete na stránce :: Sokl - podrovnávka

PODRUB (nářečně, jihozápadní Čechy)

Asi 150 cm vysoký srubový spodek stodoly, spočívající na podezdívce. Na podrubu stály sloupy s prkenným bedněním (lit. 016: J. Vařeka, str. 167).

PODRUŽÍ

Část rolnického domu, ve které bydlela v podnájmu rodina podruha (lit. 016: V. Frolec, str. 167).

PODRUŽSKÁ CHALUPA

Více informací včetně fotografie naleznete na stránce :: Podružská chalupa

PODSÍŇ, PODSÍŇOVÝ DŮM

Více informací včetně fotografie naleznete na stránce :: Podsíň

PODSÍNEK, PODSÍNĚK (nářečně, Slezsko, Valašsko)

Více informací včetně fotografie naleznete na stránce :: Podsínek

PODSÍŇOVÝ DŮM, PODSÍŇ

Více informací včetně fotografie naleznete na stránce :: Podsíň

PODSTÁJÍ (nářečně, Čechy), KOLNA, KŮLNA

S ohledem na délku bude heslo zpracováno později. Uveden bude pouze stručný výtah (lit. 016: J. Vařeka, str. 93/kráceno).

PODSTÁNEK (nářečně, východní Morava)

Dřevěná otevřená podsíň před podélnou stěnou roubeného domu (lit. 016: V. Frolec, str. 168).

PODSTÁVKA

Více informací včetně fotografie naleznete na stránce :: Podstávka

PODSTŘEŠÍ

1. Zápraží. 2. Podkroví (lit. 016: J. Vařeka, str. 169).

PODŠUP (nářečně, východní Čechy), ZÁKLOPA, ZÁKLOPOVÉ PRKNO

Více informací včetně fotografie naleznete na stránce :: Záklopa - záklopové prkno

PODTRÁMNICA, PODTRÁMNICE (nářečně)

Trám roubené stěny, v němž jsou osazeny stropnice (lit. 016: J. Vařeka, str. 169).

PODÚHELNÍK (nářečně, východní Morava), ÚHELNÍK (nář., jihovýchodní Morava), ÚHELNÝ KÁMEN, UHLY (nářečně, jihovýchodní Morava)

Plochý kámen, kterým se podkládala nároží roubených, pletených a jiných staveb. Má různá lokální pojmenování („ úhelník “, „ rožný kámen “, „ kocka “ - jižní Slovensko, „ podklad “, „ penka “, „ potočnák “) (lit. 016: V. Frolec, str. 237).

PODVAL, PODVALY (lidově)

Podélné základní trámy roubené stavby. U příčné stěny v nářečích východní Moravy „ jalové “ nebo „ příčné “ podvaly z dubového, olšového i jiného dřeva. Viz také práh, prahový trám (lit. 016: J. Vařeka, str. 169).

PODVÁŽKA, PODSTÁVKA

Více informací včetně fotografie naleznete na stránce :: Podstávka

PODVAŽOVANÍ, PODVLÍKÁNÍ (nářečně, Čechy)

Více informací včetně fotografie naleznete na stránce :: Podvažování - podvlíkání

PODVLAK, PRŮVLAK

Více informací včetně fotografie naleznete na stránce :: Průvlak - podvlak

PODVLÍKÁNÍ (nářečně, Čechy), PODVAŽOVÁNÍ

Více informací včetně fotografie naleznete na stránce :: Podvažování - podvlíkání

PODVOJ, OKNO

S ohledem na délku bude heslo zpracováno později (lit. 016: J. Vařeka, str. 140-143/kráceno).

PODZEMNÍ OBILNÍ SILO

Více informací včetně fotografie naleznete na stránce :: Podzemní obilní jáma - silo

PODŽUDŘÍ (nářečně, východní Morava), ŽUDRO, ŽEBRÁČKA (nářečně, moravskoslovensky)

Více informací včetně fotografie naleznete na stránce :: Podžudří - žudro

POHRÁDKA (nářečně, východní Morava, Slezsko)

1. Zápraží (Slezsko). 2. Postel, palanda (Valašsko, Slovácko) (lit. 016: V. Frolec, str. 170).

POHRANIČNÍ VESNICE

Více informací včetně fotografie naleznete na stránce :: Pohraniční vesnice

POKOJ

Obytná místnost novodobého charakteru, vybavená podle městského vzoru. Slouží k odpočinku a reprezentaci (lit. 016: V. Frolec, str. 170).

POLENICE

1. Kuláče vedené napříč jizbou nejméně 50 cm pod stropem. 2. Okno v síni umístěné těsně vedle dveří (nářečně, Polabí) (lit. 016: J. Vařeka, str. 170/kráceno).

POLJENCA (nářečně, jihovýchodní Morava)

Bidla v jizbě kopaničářské chalupy na moravsko-slovenském pomezí, umístěná v koutě pod stropními trámy. Slouží k ukládání sít, necek, dřevěných mís, slaměnek a podobných předmětů (lit. 016: V. Frolec, str. 171).

POLNÍ CHLÉV

Zpravidla dřevěná stavba mimo usedlost v extravilánu obce, která sloužila k sezónnímu ustájení dobytka (lit. 016: J. Vařeka, str. 171).

POLODYMNÁ JIZBA

S ohledem na délku bude heslo zpracováno později (lit. 016: V. Frolec, str. 53-54/kráceno).

POLOKŘÍŽOVÁ STŘECHA

Vzniká pronikem dvou sedlových střech o nestejné výšce. Vyskytuje se např. u hanáckého domu s žudrem a opavského domu s „počinkou" (lit. 016: V. Frolec, str. 171).

POLOPATRO

Více informací včetně fotografie naleznete na stránce :: Polopatro

POLOSLOUP

Nosný, ale hlavně dekorativní stavební článek. V celé výšce vystupuje pouze polovinou své hmoty ze zdi. Má nejčastěji půdorys polokruhu a lze rozeznat jeho patku, dřík a hlavici. V lidové architektuře se vyskytuje u zděných staveb se slohovými vlivy (lit. 016: V. Frolec, str. 172).

POLOSOCHA

Kratší socha (ve významu svislého konstrukčního prvku, který je na horním konci rozvidlený) nebo sloupek (s pásky) nesoucí hřebenovou vaznici. Polosochy bývají zapuštěny do vazných trámů, na rozdíl od soch postavených na úrovni terénu (viz. níže polosochový krov) (lit. 016: J. Vařeka, str. 172/doplněna posl. věta).

POLOSOCHOVÝ KROV

Více informací včetně fotografie naleznete na stránce :: Polosochový krov

POLOŠTÍT

Štít snížený polovalbou; má lichoběžníkový tvar. Jeho výskyt se kryje s rozšířením polovalbové střechy (lit. 016: V. Frolec, str. 172).

POLOVALBOVÁ STŘECHA

Přechodná forma mezi střechou valbovou a sedlovou. Od valbové střechy se liší tím, že u ní vzniká pološtít. Vyskytuje se v jihozápadních Čechách, na Svitavsku, ve střední a na jihovýchodní Moravě a jinde (lit. 016: V. Frolec, str. 172/kráceno).

POLOZEMNICE

Obydlí vyhloubené zčásti pod úrovní terénu (lit. 016: V. Frolec, str. 173).

POLŠTÁŘE

Vodorovné trámy v násypu nespalné stropní konstrukce. Slouží k upevnění dřevěné podlahy. (lit. 016: J. Vařeka, str. 173/doplněno).

POLYGONÁLNÍ STODOLA

Více informací včetně fotografie naleznete na stránce :: Polygonální stodola

POLYGONÁLNÍ STŘECHA

Víceboká (mnohoboká) střecha. Vyskytovala se u polygonální stodol (lit. 016: V. Frolec, str. 173).

PONEBÍ (lidově), PŮDA

Více informací včetně fotografie naleznete na stránce :: Půda

POPLEŤOVÝ PLOT (nářečně, jihovýchodní Morava)

Ohrada z kůlů zaražených do země, se svislým nebo vodorovným výpletem z proutí (lit. 016: V. Frolec, str. 163).

POPRSNÍK, POPRSEŇ, PARAPET

Podokenní vyzdívka (lit. 016: V. Frolec, str. 153).

PORTÁL

Více informací včetně fotografie naleznete na stránce :: Portál

PORTIKUS, PORTICUS

Více informací včetně fotografie naleznete na stránce :: Portikus

POŘADÍ, PUŘADÍ (nářečně, jižní Čechy)

Jedna strana hloubkové zástavby dvora (lit. 016: J. Vařeka, str. 174).

POSÁDNÍK (nářečně, jihovýchodní Morava), PLÉVNÍK

Více informací včetně fotografie naleznete na stránce :: Plévník

POŠÍVÁNÍ STŘECHY

Pokrývání střechy došky, které se přivazují k latím nebo tyčím střešní konstrukce povřísly, houžvemi nebo vrbovým proutím (lit. 016: V. Frolec, str. 174/kráceno).

POŠTŮVNA (nářečně, okolí Jindřichova Hradce), ČERNÁ KUCHYNĚ

S ohledem na délku bude heslo zpracováno později (lit. 016: V. Frolec, str. 25-26/kráceno).

POTĚRANDA (nářečně, Podkrkonoší)

Kolík k vymazávání spár mezi trámy (lit. 016: J. Vařeka, str. 174).

POUCHLE (nářečně, východní Čechy)

Svislé trámy po stranách dveří a oken (lit. 016: V. Frolec, str. 174).

POUSTKA (zastaralý výraz)

Pusté stavení (lit. 016: J. Vařeka, str. 174).

POVAL

Více informací včetně fotografie naleznete na stránce :: Poval

POVÁLEK

Tenčí oloupaný kmen (lit. 016: J. Vařeka, str. 174).

POVALOVÝ STROP

S ohledem na délku bude heslo zpracováno později (lit. 016: J. Vařeka, str. 213-214/kráceno).

POVALOVÝ TRÁM

Kuláče povalového stropu, zvané nad zápražím " záklopy " (nářečně, východní Čechy) (lit. 016: J. Vařeka, str. 214/druhý bod z hesla stropnice).

POVĚREČNÉ PŘEDSTAVY, ZVYKY PŘI STAVBĚ

Více informací včetně fotografie naleznete na stránce :: Zvyky - pověry

POVĚTRNÍKY (nářečně, severovýchodní Morava), OKŘÍDLÍ

Více informací včetně fotografie naleznete na stránce :: Okřídlí - ostřeší - povětrníkyí

POZEDNICE

Více informací včetně fotografie naleznete na stránce :: Pozednice

POŽÁR (nářečně, východní Morava)

Více informací včetně fotografie naleznete na stránce :: Paseky - požár

POŽÁROVÉ ŘÁDY

Více informací včetně fotografie naleznete na stránce :: Požárové řády

POŽERÁK (nářečně, střední Čechy)

Otvor v klenbě černé kuchyně, nad níž byl zbudován komín (lit. 016: J. Vařeka, str. 174/kráceno).

PRÁH

Více informací včetně fotografie naleznete na stránce :: Práh

PRAHA (nářečně, Kaplicko), ZÁPRAŽÍ, NÁSEP

Více informací včetně fotografie naleznete na stránce :: Zápraží

PRAHOVÉ DŘEVO, PRAHOVÝ TRÁM, PRŮTĚŽ, PRUTĚŽ (nářečně, východní Morava, Těšínské Slezsko)

Více informací včetně fotografie naleznete na stránce :: Prahový trám

PRAHOVÝ PÁSEK

Trámek kosoúhle spojující práh se sloupkem (obvykle v hrázděné konstrukci) (lit. 016: J. Vařeka, str. 174).

PRAHOVÝ TRÁM, PRÁHO

Více informací včetně fotografie naleznete na stránce :: Prahový trám

PRAHOVÝ VĚNEC

Základní trámy roubené stavby (lit. 016: J. Vařeka, str. 174).

PRÁZDNÁ VAZBA

Je tvořena nesenými částmi krovu, tj. krokvemi, hambálky a vaznicemi. Páry krokví jsou uloženy v normální vzdálenosti (80 až 100 cm) mezi plnými vazbami (lit. 016: J. Vařeka, str. 175).

PRÁZDNĚ (nářečně, jižní Morava), PLÉVNÍK

Více informací včetně fotografie naleznete na stránce :: Plévník

PREJZY

Více informací včetně fotografie naleznete na stránce :: Prejzy

PRES (nářečně, východní Morava)

Šroubový zvedák používaný při výměně trámů ve srubové konstrukci (lit. 016: V. Frolec, str. 175/kráceno).

PRESÚZ, PRESÓZ (nářečně, jihovýchodní Morava), LISOVNA, VINNÁ BÚDA

Více informací včetně fotografie naleznete na stránce :: Lisovna

PRINCIP VNĚJŠÍHO VYTÁPĚNÍ, NEPŘÍMÉ VYTÁPĚNÍ

Více informací včetně fotografie naleznete na stránce :: Nepřímé vytápění

PRINCIP VNITŘNÍHO VYTÁPĚNÍ, PŘÍMÉ VYTÁPĚNÍ

Více informací včetně fotografie naleznete na stránce :: Přímé vytápění

PRÍSTREŠEK (nářečně, moravsko-slovenské pomezí), PODLOMENÍ, PODLOMENICE

Více informací včetně fotografie naleznete na stránce :: Podlomenice

PRJÉVES (nářečně, moravské Kopanice), KOBYLKA

Překřížená dřeva zpevňující u hřebenu doškovou střechu (lit. 016: V. Frolec, str. 177).

PRKENNÝ KRYT

Více informací včetně fotografie naleznete na stránce :: Opláštění - obednění

PROHLUBŇA (nářečně, jihovýchodní Morava), OHLUBEŇ

Roubená nebo prkenná obrubeň kolem studny (lit. 016: V. Frolec, str. 136/kráceno).

PAMÁTKY LIDOVÉ ARCHITEKTURY, OCHRANA PAMÁTEK LIDOVÉ ARCHITEKTURY

S ohledem na délku bude heslo zpracováno později (lit. 016: J. Vařeka, str. 137-139/kráceno).

PROPLÉTANÝ PLOT, BRLINOVÝ PLOT

Je zhotoven ze sloupků zaražených do země, na něž jsou přibity příčné latě, přes které se vertikálně prokládají tyčky (lit. 016: V. Frolec, str. 21).

PROTES (nářečně, jihovýchodní Morava)

Tlustší kmen stromu ze dvou stran přitesaný, používaný při srubové konstrukci stěn (lit. 016: V. Frolec, str. 177).

PROUTĚNÁ STĚNA, PLETENÁ STAVBA

S ohledem na délku bude heslo zpracováno později (lit. 016: V. Frolec, str. 162-163/kráceno).

PROVOZNÍ STAVBA

Stavební objekt s příslušným zařízením, sloužící k provozu určité funkce. Mezi provozní stavby řadíme např. hospody a studny (lit. 016: V. Frolec, str. 177/).

PRSK (nářečně)

1. Otvor do kamen (nebo do pece) uzavíraný dvířky; 2. Ohniště kamen (nebo pece), nístěj. Na prsku se vařilo do 2. poloviny 19. století, v úzkých a vysokých hrncích, uvnitř polévaných (na Plzeňsku ve tvaru „ prska “) (lit. 016: J. Vařeka, str. 177).

PRSKOVÁ PEC (nářečně, Pardubicko)

Černě nebo zeleně polévaná kamna na podezdívce s „pecinkou“, pod níž jsou ve výklencích uloženy louče nebo kukaň s kvočnou (lit. 016: J. Vařeka, str. 177).

PRŮČELÍ

Více informací včetně fotografie naleznete na stránce :: Průčelí

PRŮCHODEK (nářečně, jižní oblast Třeboňska)

Úzká chodbička v domě spojující podél nádvorní stěny síň s chlévem situovaným za zadní světnicí nebo komorou (lit. 016: J. Vařeka, str. 177).

PRŮJEZD, NÁVRATÍ, VRÁTNICA (nářečně, jihovýchodní Morava)

Více informací včetně fotografie naleznete na stránce :: Průjezd - podjezd - návratí

PRUSKÁ PLACKA, PLACKOVÉ KLENBY

Více informací včetně fotografie naleznete na stránce :: Plackové klenby

PRŮTĚŽ, PRUTĚŽ (nářečně, východní Morava, Těšínské Slezsko)

Spodní prahový trám roubené stěny, ležící na základových kamenech nebo na podezdívce (lit. 016: V. Frolec, str. 178/kráceno).

PRUTNÍ GRUNT

Rolnická usedlost, která vznikla rozdělením původního gruntu na menší části než na čtvrtiny a osminy (lit. 016: V. Frolec, str. 178).

PRŮTOKOVÝ SKLEP, HALTÝŘ

Více informací včetně fotografie naleznete na stránce :: Průtokový sklep - haltýř

PRŮVLAK, PODVLAK

Více informací včetně fotografie naleznete na stránce :: Průvlak - podvlak

PŘEDPECÍ

Více informací včetně fotografie naleznete na stránce :: Předpecí

PŘEDSAZENÝ ŠTÍT

Více informací včetně fotografie naleznete na stránce :: Předsazený štít

PŘEDSÍŇ

Vstupní prostor před vchodem do síně, různě stavebně řešený (zpravidla z nádvorní strany). Má různé lokální označení ( „předsínek“, „přísinek“ aj.) (lit. 016: V. Frolec, str. 178).

PŘEDSÍNEK (nářečně, východní Morava)

Vstupní prostor před vchodem do síně, různě stavebně řešený (zpravidla z nádvorní strany). Má různé lokální označení ( „předsínek“, „přísinek“ aj.) (lit. 016: V. Frolec, str. 178).

PŘEDSKLEPÍ

Uzavřený prostor v přední (nadzemní) části vinného sklepa před šíjí. Slouží k ukládání vinného lisu, nádob a vinohradnického nářadí. Předsklepí bývá různě stavebně řešeno (lit. 016: V. Frolec, str. 179).

PŘEDZAHRÁDKA

Více informací včetně fotografie naleznete na stránce :: Předzahrádka

PŘEKLAD

Nosník tvořící nadpraží otvoru. Bývá dřevěný nebo kamenný; někdy je nahrazen klenutým obloukem (pasem) provedeným z kamene nebo cihel (lit. 016: V. Frolec, str. 179/doplněno).

PŘEKLADNÍK (nářečně, střední Morava), PŘÍKLADNÍK, ŘÍZNA

Dřevěná nebo zděná ohrada na řezané krmivo, umístěná v rohu stáje. Někdy tu spával čeledín. Místy se též na střední Moravě nazývá např. „ mišník “, „ maták “ (lit. 016: V. Frolec, str. 179).

PŘELÍZKA, PŘELÍZEK

Nízká část plotu upravená k přelézání, k překračování (v luhačovickém Zálesí též zvaná „ stupka “, „ přelozka “) (lit. 016: V. Frolec, J. Vařeka, str. 179).

PŘEPÁŽKA

Dodatečné částečné přehrazení prostoru. V lidovém stavitelství se vyskytuje hlavně v hospodářských stavbách (lit. 016: V. Frolec, str. 179).

PŘEPLÁTOVÁNÍ

Kolmé spojení trámů v jejich křížení nebo styku v jedné rovině. Trámy jsou vzájemně zasunuty do dlabů (zářezů), zasahujících nejvýše do poloviny jejich výšky. Přeplátování tvoří základ roubené konstrukce (lit. 016: J. Vařeka, str. 179).

PŘEPLÁTOVÁNÍ S OZUBEM, VAZBA NA PRASLICU

Spojení dvou trámů v jedné rovině plátem opatřeným výčnělkem. V lidovém stavitelství řada forem s různými místními názvy, např. „vazba na praslicu “(nářečně, Karpaty) (lit. 016: J. Vařeka, str. 179).

PŘEPLÁTOVÁNÍ SE ZHLAVÍM

Přesahující konce (hlavy) trámů na nárožích roubené konstrukce, dochované v jihozápadních Čechách a ojediněle i jinde (např. na Havlíčkobrodsku). Na ostatním území od přelomu 13. a 14. století postupné uplatňování ostrého nároží, s výjimkou posledních, stupňovitě vyložených trámů pod střechou, často ozdobně řezaných nebo místy (od 19. století) polychromovaných (lit. 016: J. Vařeka, str. 179).

PŘESTAVBA

Stavební úprava stávající budovy, její přizpůsobení novému provozu, novým požadavkům na bydlení apod. (lit. 016: V. Frolec, str. 179).

PŘÍBEDŘÍ (nářečně), SVISLA (nářečně, Čechy, Morava)

Více informací včetně fotografie naleznete na stránce :: Svisla

PŘÍČKA

Stěna dělící prostor uvnitř traktů, které jsou vymezeny nosnými stěnami. Primárně není příčka určena pro přenášení zatížení, tj. není zatížena stropní konstrukcí (lit. 016: V. Frolec, str. 179/doplněno).

PŘÍČNÁ STODOLA, PŘÍČNĚ PRŮJEZDNÁ STODOLA

Stodola se vyznačuje tím, že vjezdová vrata jsou situována v delších obvodových stěnách stavby. Toto řešení je nejběžnější po celém našem území (lit. 016: V. Frolec, str. 179).

PŘÍČNÁ ZEĎ

Nosná zeď uvnitř interiéru, vedená kolmo ke směru podélných zdí. Pro krajní (obvodové) zdi se zpravidla užívá názvu štítová nebo čelní zeď (stěna) (lit. 016: V. Frolec, str. 179/doplněna posl. věta).

PŘÍČNĚ PRŮJEZDNÁ STODOLA

Stodola se vyznačuje tím, že vjezdová vrata jsou situována v delších obvodových stěnách stavby. Toto řešení je nejběžnější po celém našem území (lit. 016: V. Frolec, str. 179).

PŘIDAŠEK (nářečně, Těšínské Slezsko)

1. Střecha prodloužená nad ochozem chalupy. V těšínských Beskydech a jinde býval přidašek někdy tak široký, že část střechy, která byla blíže ke svahu, se dotýkala země. 2. Podlomení (lit. 016: V. Frolec, str. 179).

PŘÍDRUHA, PODSTÁVKA

Více informací včetně fotografie naleznete na stránce :: Podstávka

PŘIDRUŽENÁ OBEC

Ve starším správním uspořádání zpravidla sídlo menšího hospodářského, kulturního a politického významu. Organizačně byla přičleněna k střediskové obci (lit. 016: V. Frolec, str. 179/doplněno).

PŘÍKLADNÍK (nářečně, střední Morava), PŘEKLADNÍK

Dřevěná nebo zděná ohrada na řezané krmivo, umístěná v rohu stáje. Někdy tu spával čeledín. Místy se též na střední Moravě nazývá např. „ mišník “, „ maták “ (lit. 016: V. Frolec, str. 179).

PŘÍLAZEK, PŘELÍZKA

Nízká část plotu upravená k přelézání, k překračování (v luhačovickém Zálesí též zvaná „ stupka “, „ přelozka “) (lit. 016: V. Frolec, J. Vařeka, str. 179).

PŘÍLEPEK, ŽUDRO

Více informací včetně fotografie naleznete na stránce :: Žudro

PŘÍLUŠÍ (nář., Českomoravská vrchovina)

Jáma na brambory kruhového nebo obdélného tvaru s větrákem nahoře, místy jich vznikaly ze sociálních příčin celé řady (lit. 016: V. Frolec, J. Vařeka, str. 179).

PŘÍPRAVA STAVEBNÍHO DŘÍVÍ, STAVEBNÍ DŘÍVÍ

Více informací včetně fotografie naleznete na stránce :: Dřevo - příprava

PŘÍRUBEK (nářečně, výhodní Čechy), PŘÍSTĚNEK

Více informací včetně fotografie naleznete na stránce :: Přístěnek - přírubek

PŘÍSANEK (nářečně, Haná), PODSÍŇ

Více informací včetně fotografie naleznete na stránce :: Podsíň

PŘÍSINEK (nářečně, střední Morava), PŘEDSÍŇ

Vstupní prostor před vchodem do síně, různě stavebně řešený (zpravidla z nádvorní strany). Má různé lokální označení („ předsínek “, „ přísinek “ aj.) (lit. 016: V. Frolec, str. 178). Vyskytuje se také ve tvarech „ přísanek “, „ přídanek “ aj. (lit. 016: V. Frolec, str. 180).

PŘÍSTAVBA

Dodatečně přistavěná část budovy (lit. 016: V. Frolec, str. 180).

PŘÍSTĚNĚK

Více informací včetně fotografie naleznete na stránce :: Přístěnek - přírubek

PŘÍSTĚNNÁ SLOUPOVÁ NOSNÁ VAZBA, PODSTÁVKA

Více informací včetně fotografie naleznete na stránce :: Podstávka

PŘÍSTĚNNÁ SLOUPOVÁ PODPĚRNÁ VAZBA

Více informací včetně fotografie naleznete na stránce :: Podpěrné přístěnné sloupky

PŘÍSTĚNNÝ SLOUP (RÁM), KONSTRUKCE PŘÍSTĚNÝCH SLOUPKŮ (RÁMŮ)

Více informací včetně fotografie naleznete na stránce :: Podpěrné přístěnné rámy

PŘÍSTODOLEK, PŘÍSTODŮLEK, PERNA, ZÁDNĚ (nář., Poděbradsko)

Více informací včetně fotografie naleznete na stránce :: Perna - přístodolek

PŘÍSTŘEŠEK

1. Konstrukce omezující prostor shora, popř. zčásti ze stran, avšak neuzavírající jej zcela; 2. Kabřinec (lit. 016: V. Frolec, str. 180).

PŘIVÍRKA (nářečně, Chodsko)

Točna na okraji svlakových dveří (lit. 016: J. Vařeka, str. 180).

PŘÍZEMÍ

První nadzemní podlaží budovy, jehož úroveň podlahy je zpravidla nad úrovní přilehlého terénu. Přízemní dům je základní domovou formou na našem území (lit. 016: V. Frolec, str. 180).

PSYCHOLOGICKÁ METODA

Usiluje o objasnění vnitřních postojů člověka k jevům okolního světa. Při studiu lidového stavitelství se dá psychologická metoda použít při řešení problematiky estetických norem výzdoby bytu, problematiky využívání a fiktivního rozdělování prostoru apod. (lit. 016: V. Frolec, str. 180).

PŮDA, PONEBÍ (lidově)

Více informací včetně fotografie naleznete na stránce :: Půda

PŮDNÍ SVĚTNICE

Podstřešní místnost sloužící ke skladování mouky, ovoce, odložení různých předmětů; v létě se tu i spávala. Vyskytuje se v oblasti Jeseníků, na Chodsku a jinde (německy mluvící obyvatelstvo ji nazývalo „Bodenzimmer“, „Stubenkammer“) (lit. 016: V. Frolec, str. 181).

PŮDORYS DOMU, DISPOZIČNÍ USPOŘÁDÁNÍ DOMU

Více informací včetně fotografie naleznete na stránce :: Půdorys domu

PŮLKA (nářečně, Chodsko)

Rolnická usedlost vzniklá rozdělením původního gruntu na dvě poloviny. Dalším dělením vznikla „ čtvrtka “, „ osmerka “ atd. (lit. 016: V. Frolec, str. 181).

PULTOVÁ STŘECHA

Je tvořena jednou nakloněnou rovinou; má pouze jeden okap. Hřeben je podpírán stěnou. Vyskytuje se na menších hospodářských stavbách (chlívky, kolny, kurníky, včelíny, udírny), na nouzových obydlích a různých přístavcích (lit. 016: V. Frolec, str. 181).

PŮNEBÍ, PUNEBÍ (nářečně, Čechy)

Půda nad chlévy, půda (lit. 016: J. Vařeka, str. 181).

PUNTOVÝ SLOUP (nářečně, Morava)

Sloup ve stodole uprostřed oplotně, který podpírá patro (lit. 016: J. Vařeka, str. 181).

PUNTRÁM (nářečně, Morava)

Vazný trám (lit. 016: J. Vařeka, str. 181).

SEZNAM ODBORNÉ I NAUČNÉ LITERATURY A REJSTŘÍK AUTORŮ

Aktuální články

Chmel a chmelnice >>>

7.12.2011 Chmelařství je odvětví zabývající se pěstováním chmele, který náleží k velmi starým kulturním plodinám. S pěstováním chmele souvisí rovněž ...

Seníky a luční hospodářství >>>

25.11.2011 Seníky slouží pro uskladnění sena a obvykle se jedná o drobné stavby jednoduchého řešení. Seníky stávaly zpravidla po delší nebo kratší období na lukách, přičemž mohly být ...

Rybníky a rybníkářství >>>

16.11.2011 Rybníkářstvím označujeme hospodářské odvětví, jehož hlavní náplní je zakládání rybníků. S tímto souvisí i chov sladkovodních ryb a jejich výlov. Chovu ryb v umělých ...