DOMŮ | FOTKY PAMÁTEK, VESNIC A KRAJINY | ATLAS VESNIC A PAMÁTEK | PRÁVO A LEGISLATIVA | HISTORIE V DATECH | ENCYKLOPEDIE STAVEB A STAVITELSTVÍ | SEZNAM A REJSTŘÍK VESNIC | PUBLIKACE A LITERATURA | KULTURA | ARCHÍV |
ENCYKLOPEDIE
LIDOVÉ ARCHITEKTURY
|
TÉMATICKÝ OKRUH -E- > ENCYKLOPEDIE LIDOVÉ ARCHITEKTURY > ODBORNÉ VÝRAZY |
ENCYKLOPEDIE ARCHITEKTURY A STAVITELSTVÍ |
Slovník odborných výrazů |
ENCYKLOPEDIE ARCHITEKTURY Hesla začínající písmenem V Obsah: Vagónové obydlí Váha Valach Valašská řadová ves Valba VAGÓNOVÉ OBYDLÍ Vyřazený železniční vagón nebo maringotka, upravené k bydlení. Zpravidla stálo několik vagónových obydlí pohromadě. Jedna z posledních vagónových kolonií, založená v Ledvicích (okres Teplice) roku 1926, zanikla kolem roku 1961 (lit. 016: V. Frolec, J. Vařeka, str. 240/kráceno). VÁHA (nářečně, Pardubicko), VAHADLOVÁ STUDNA V rovinných a ojediněle i v horských krajích Moravy a Slovenska (dříve také v Čechách) se objevují studny vahadlové (lit. 016: V. Frolec, str. 216/kráceno). VALACH (nářečně, Příbramsko, Plzeňsko), SOPOUCH Kouřový otvor nebo trouba ve stěně mezi světnicí a síní (v prostoru nad ústím pece), jimiž odchází kouř z pece a kamen do komína (lit. 016: V. Frolec, str. 205 a 241). VALAŠSKÁ ŘADOVÁ (ŘETĚZOVÁ) VES Usedlosti se řadí v nepravidelných vzdálenostech od sebe podél cesty nebo potoka bez zřetelného plánu, nebo tvoří malé sídelní shluky. Jsou typické pro region moravského Valašska (lit. 016: V. Frolec, str. 241). VALBA 1. Zešikmená trojúhelníková část střechy na užší straně domu. Střecha s valbou je čtyřokapová (valbová střecha); 2. Ve významu pavlač (nářečně, Chodsko) (lit. 016: V. Frolec, J. Vařeka, str. 242). VALBA POVYNDANÁ (nářečně, Plzeňsko) Předsazená valbička, velký hranolový kabřinec, rozšířený východně a jihovýchodně od Plzně (směrem k Brdům). Záklopa těchto kabřinců na profilovaném rámu nebývá zdobena ani opatřena nápisy (lit. 016: J. Vařeka, str. 242). VALBIČKA Malá valba, která seřezává vrchol štítu u sedlové střechy (lit. 016: J. Vařeka, str. 242). VALBOVÁ STŘECHA Více informací včetně fotografie naleznete na stránce :: Valbová střecha VALBOVÉ PODLOMENÍ, PODLOMENICE, PRÍSTREŠEK (nářečně, moravsko-slovenské pomezí) Více informací včetně fotografie naleznete na stránce :: Podlomenice VÁLCE, VÁLEČEK (nářečně, Plzeňsko), KULÁČ Nehraněný kmen, kulatina, dřevo s kruhovým průřezem (lit. 016: J. Vařeka, str. 110/doplněno). VÁLEK Hlína uhnětená s řezankou a plevami ve tvaru bochníku nebo válečku. Války se používají při stavbě hliněných zdí (válková technika). Nářečně označení „ kochval ", „ krupec ", „ šulec " (lit. 016: V. Frolec, str. 242/kráceno). VALENÁ KLENBA Podélná klenba zpravidla polokruhového profilu, opírající se patkami o protilehlé, obvykle rovnoběžné zdi. Podle tvaru oblouku se rozlišuje valená klenba plná, segmentová, stlačená atd. (lit. 016: J. Vařeka, str. 242-243/doplněno). VALCHA S ohledem na délku bude heslo zpracováno později. Uveden bude pouze stručný výtah (lit. 016: V. Frolec, str. 243/kráceno). VÁLKOVÁ TECHNIKA Více informací včetně fotografie naleznete na stránce :: Válková technika VÁPNO Chemicky kysličník vápenatý (CaO), sypká hmota bělavé barvy získaná vypálením vápence pod mez slinutí, a to ve zvláštních pecích - vápenky. Ve venkovském prostředí se začalo obecně používat po roku 1850 (lit. 016: V. Frolec, str. 244/doplněno). VATRA (slovensky) Otevřený oheň na ohništi (lit. 016: V. Frolec, str. 244). VAZÁK Více informací včetně fotografie naleznete na stránce :: Vazák VAZBA Více informací včetně fotografie naleznete na stránce :: Vazba VAZBA KROKVÍ, ČEPOVÁNÍ Více informací včetně fotografie naleznete na stránce :: Čepování VAZBA NA ČEP (lidově) Přeplátování s ozubem (lit. 016: J. Vařeka, str. 244). VAZBA NA KLADKU (lidově) Plátování nebo přeplátování s ozubem (lit. 016: J. Vařeka, str. 244). VAZBA NA PRASLICU (nářečně, Karpaty), PŘEPLÁTOVÁNÍ S OZUBEM Spojení dvou trámů v jedné rovině plátem opatřeným výčnělkem. V lidovém stavitelství řada forem s různými místními názvy, např. „vazba na praslicu “(nářečně, Karpaty) (lit. 016: J. Vařeka, str. 179). VAZBA NA RYBINU, RYBINA, VAZBA NA RYBU (nářečně, severovýchodní Morava) Více informací včetně fotografie naleznete na stránce :: Vazba na rybinu VAZBA NA ÚHEL (lidově) Označení pro kolmé spojení příčného a podélného trámu u srubu ve vodorovné poloze (lit. 016: J. Vařeka, str. 244). VAZBA NA ZÁMEK Více informací včetně fotografie naleznete na stránce :: Vazba na zámek VAZBA NA ZUB (lidově) Plátování nebo přeplátování s ozubem (lit. 016: J. Vařeka, str. 245). VAZBA TRÁMŮ, VAZBY DŘEV, TESAŘSKÉ VAZBY DŘEV S ohledem na délku bude heslo zpracováno později (lit. 016: J. Vařeka, str. 230/kráceno). VAZNICE 1. Podélně uložený trám v konstrukci krovu. U krovu se stolicemi nese hambálky a u vaznicového krovu samotné krokve; 2. Ližina (lit. 016: J. Vařeka, str. 245/doplněno). VAZNICOVÝ KROV, VAZNICOVÁ STŘECHA Více informací včetně fotografie naleznete na stránce :: Vaznicový krov VAZNICOVÝ VĚNEC, VRCHNÍ VAZBA Zakončení dřevěné stavby věncem trámů, na který se příčně kladou stropní trámy a osazují se spodní konce krokví nebo postranních tyčí (lit. 016: J. Vařeka, str. 245/kráceno). VAZNÝ TRÁM Více informací včetně fotografie naleznete na stránce :: Vazné trámy VČELÍNY Více informací včetně fotografie naleznete na stránce :: Včelíny VÉCUCH (nářečně, střední Morava), VIKÝŘ, SCHLOPEC, SCHLOP (nářečně, východní Morava) Více informací včetně fotografie naleznete na stránce :: Vikýř VEJHRADY (nářečně, jižní Čechy) Příčné spojovací cesty (lit. 016: J. Vařeka, str. 245). VEJSTUPEK (nářečně, Čechy) Více informací včetně fotografie naleznete na stránce :: Vejstupek VELKÁ SEDNICE (nářečně, Čechy) Přední průčelí světnice (lit. 016: J. Vařeka, str. 246). VELKÁ STRANA (nářečně, jižní Čechy) V uzavřených dvorech usedlostí označení traktu se stavením hospodáře, na něž zpravidla navazuje stáj, chlév a kolna. Protilehlá strana dvora s obydlí výměnkáře je tzv. „malá strana“ (lit. 016: J. Vařeka, str. 246). VĚNEC, ROUBENÝ VĚNEC, VAZNICOVÝ VĚNEC 1. Roubený věnec 2. Vaznicový věnec VENÝŘ, VEŘEJE, ZÁRUBEŇ 1. Okenní rám. 2. Někdy termín i pro tesařské orámování dveří, popř. jen jeho svislé části, jež se správněji nazývají veřeje a slouží k upevnění dveřních křídel) (lit. 016: J. Vařeka, str. 263/rozděleno do dvou hesel, změněn slovosled). VEPŘOVICE, NEPÁLENÁ CIHLA Více informací včetně fotografie naleznete na stránce :: Nepálené cihly VERANDA Více informací včetně fotografie naleznete na stránce :: Veranda VERTIKÁLNÍ VÝVOJ DOMU, PATROVÝ DŮM S ohledem na délku bude heslo zpracováno později (lit. 016: J. Vařeka, str. 155-156/kráceno). VEŘEJE, VENÝŘ, ZÁRUBEŇ 1. Okenní rám. 2. Někdy termín i pro tesařské orámování dveří, popř. jen jeho svislé části, jež se správněji nazývají veřeje a slouží k upevnění dveřních křídel) (lit. 016: J. Vařeka, str. 263/rozděleno do dvou hesel, změněn slovosled). VESNICE, VES, DĚDINA Více informací včetně fotografie naleznete na stránce :: Vesnice - dědina VĚŠADLO, VĚŠÁK Více informací včetně fotografie naleznete na stránce :: Věšadlo krovu VĚTRACÍ OTVOR, VÝHLED, KUKÁNKA, OKENIČKA, VYZÍR (nář., jihozápadní Čechy, střední Morava), VÝZORNÍK (nářečně) Více informací včetně fotografie naleznete na stránce :: Větrací otvor VĚTRACÍ PRŮDUCH Svislý kanálek sloužící k větrání sklepního prostoru. Častý zvláště u vinných sklepů (lit. 016: V. Frolec, str. 247/kráceno). VĚTRÁK (nářečně, Slezsko) Tyč přibitá šikmo přes několik krokví v dolní části střechy stodoly, zajišťující odolnost krovu proti větru (ve funkci vzpěry nebo táhla podle směru působícího zatížení) (lit. 016: V. Frolec, str. 247/doplněn text v závorce). VĚTRNÁ KOROUHVIČKA, VRZÁTKO (nářečně, Čechy) Více informací včetně fotografie naleznete na stránce :: Větrná korouhvička VĚTRNÝ MLÝN, VĚTRŇÁK, VĚTRNÍK, VĚTŘÁK S ohledem na délku bude heslo zpracováno později (lit. 016: J. Vařeka, str. 247-248/kráceno). VĚŽICA (nářečně, jihovýchodní Morava), KABŘINEC, KUKLA Více informací včetně fotografie naleznete na stránce :: Kabřinec VĚŽOVÝ ŠPÝCHAR S ohledem na délku bude heslo zpracováno později (lit. 016: J. Vařeka, str. 248-249/kráceno). VÍDANEK (nářečně, moravskoslovensky), ŽUDRO S ohledem na délku bude heslo zpracováno později (lit. 016: V. Frolec, str. 271/kráceno). VIDLO (nářečně, Českomoravská vrchovina) Bidlo nad kamny (lit. 016: J. Vařeka, str. 249). VIKÝŘ, VÉCUCH (nář., střední Morava), SCHLOPEC, SCHLOP (nář., východní Morava), VÝLET (nář., Morava) Více informací včetně fotografie naleznete na stránce :: Vikýř VILA Více informací včetně fotografie naleznete na stránce :: Vila VINNÁ BÚDA (nářečně) S ohledem na délku bude heslo zpracováno později. Uveden bude pouze stručný výtah. (lit. 016: V. Frolec, str. 249/kráceno). VINNÝ SKLEP S ohledem na délku bude heslo zpracováno později. Uveden bude pouze stručný výtah. (lit. 016: V. Frolec, str. 250/kráceno). VINOHRADNICKÉ STAVBY Více informací včetně fotografie naleznete na stránce :: Vinohradnické stavby VINOHRADNICKÝ DŮM Více informací včetně fotografie naleznete na stránce :: Vinohradnický dům VÍSKA, SEDLIŠTĚ Přechodná sídelní forma mezi vesnicí a samotou. U nás jde nejčastěji o sídliště s 2 až 10 domy (lit. 016: V. Frolec, str. 190). VJEZD DO DVORA Více informací včetně fotografie naleznete na stránce :: Vjezd do dvora VJEZDOVÁ BRÁNA, BRÁNA S ohledem na délku bude heslo zpracováno později. Uveden bude pouze stručný výtah. (lit. 016: V. Frolec, str. 20-21/kráceno). VLÁČE (nářečně, Plzeňsko), LEMĚZ Více informací včetně fotografie naleznete na stránce :: Lemězy - vláče VLASÁKY (nářečně, moravské Kopanice), HLAVÁČE Došky, které se váží klasem
dolů a vytvářejí hladkou střechu (lit. 016: V. Frolec, str.
63). VLASOVITÁ SLAMĚNÁ STŘECHA, HLADKÁ STŘECHA Střecha krytá doškem vázaným klasem dolů, jen spodní řada a nároží bývají pokryty došky stupňovitými (stupňovitá střecha) nebo šindelem. Hladká střecha se na našem území vyskytuje častěji (lit. 016: V. Frolec, str. 62-63). VLAŠSKÁ STŘECHA Nízká sedlová střecha o výšce rovné zhruba jedné pětině rozponu. Je typická pro lidovou architekturu ve středomořské oblasti, k nám zasahuje okrajově na Šumavu (Dobrá, Volary) ve formě alpského domového typu (lit. 016: V. Frolec, str. 251/doplněny lokality v závorce a text za závorkou). VLYS Vodorovný pás vyplněný ornamentálním reliéfem, sgrafitem nebo malbou; někdy jsou zde i nápisy. Na severočeských roubených domech se vyskytuje už na přelomu 18. a 19. století (lit. 016: V. Frolec, str. 251). VLYS KUŽELKOVÝ, KOČIČÍ PROCHÁZKA (nář., sv. Čechy) Lidový název pro vodorovný pás (vlys) z dřevěných, většinou plochých kuželek, který předěluje střední část lomenice s malými okenními otvory. Kuželky svým tvarem připomínají právě obrys sedících koček při pohledu zezadu (lit. 016: V. Frolec, str. 92, 111/doplněna poslední věta). VNĚJŠÍ ZEĎ Zeď, která má alespoň jeden líc (povrch) vystaven vlivům povětrnosti (lit. 016: V. Frolec, str. 251). VNITŘNÍ ZEĎ Zeď, která je celá uvnitř budovy. Vnitřní zeď může být nosná nebo nenosná, nazývaná též příčka (lit. 016: V. Frolec, str. 251/doplněna druhá věta). VOBÁLKA (nářečně, východní Čechy) Kabřince ve tvaru seříznutého kužele (lit. 016: V. Frolec, str. 251). VOBRH (nářečně, Chodsko) Dům v kožichu, tj. se stěnami opatřenými z vnější strany hliněnou omazávkou (lit. 016: J. Vařeka, str. 251/doplněno). VOCASATICE (nářečně, Pardubicko) Zalamovaný průduch („ďoura“) ve tvaru písmene „S“ (lit. 016: J. Vařeka, str. 251). VODBIČKA (nářečně, Chodsko), ZÁMEK Více informací včetně fotografie naleznete na stránce :: Zámek VODKAP (nářečně, Českomoravská vrchovina), OKAP 1. Nejnižší okraj střechy; 2. Podlomenice, šindelová stříška nad průčelními okny přízemku (Turnovsko); 3. Žlab odvádějící vodu pod okapem střechy (lit. 016: J. Vařeka, str. 139/kráceno). VODNÍ MLÝN Dřevěné nebo zděné stavení s mlecím zařízením (složením) a obvykle i obydlím mlynáře. V lidovém stavitelství jsou nejvýznamnější obilné mlýny poháněné vodou (vodní mlýn a říční mlýn) nebo větrem (větrný mlýn) (lit. 016: J. Vařeka, str. 123). VODR (nářečně, Chodsko, Doudlebsko, západní Čechy, Slezsko), ODR (jižní Čechy) Dřevěný strop a patro ve stodole (lit. 016: V. Frolec, str. 136,252). VODVEDENÍ (nářečně, Chodsko), OKAPOVÁ VAZNICE Podélný trám uložený na zhlavích stropních trámů nebo zakapovaný do vazných trámů. Spočívají na něm konce krokví nebo námětků (v nářečích „ krokevnica “, „ matka “ – Haná, „ ostřešnica “, „ platva “, „ pravidlo “ aj.) (lit. 016: J. Vařeka, str. 139). VOJANKA (nářečně, střední Morava) Stáj v rolnickém dvoře, kde byl ustájen vojenský kůň (v době ubytování vojska na vesnici) (lit. 016: V. Frolec, str. 252). VOKROP (nářečně, jižní Čechy) Otvor v bednění převislé střechy, opatřený padacími dvířky. Vystupovalo se jím ze zápraží na půdu (lit. 016: V. Frolec, str. 252). VOKÝNKO (nářečně, jižní Čechy) 1. Malé okno; 2. Výklenek ve zdi mezi bránou a brankou ve dvoře, sloužil k odkládání drobných předmětů (lit. 016: J. Vařeka, str. 252). VOLUTA, ZÁVITNICE Spirálový závit v křídlech štítů zděné lidové architektury (především v jižních Čechách). Může být také ve dřevě (sloupy, štíty) (lit. 016: J. Vařeka, str. 252). VOPLOTEŇ (nářečně), OPLOTEŇ Více informací včetně fotografie naleznete na stránce :: Oploteň VOSEL (nářečně, Chodsko), HŘEBENOVÁ VAZNICE Podélně uložený vrcholový trám ve hřebenu střechy (lit. 016: J. Vařeka, str. 69, 252). VOZINY (nářečně, východní Morava) Ližiny, po nichž se posunují lísy s ovocem v sušírnách (lit. 016: V. Frolec, str. 252). VRATA, VRÁTNĚ (nářečně, Poděbradsko) Rozcestník
odkazující na stránky o vratech stavebních objektů (vrata
u brány a domu, stodolová a garážová vrata), jejich konstrukci (svlaková
a rámová vrata) a materiálovém provedení (dřevěná a plechová
vrata, dělení a členění vrat (jednokřídlá a dvoukřídlá,
plná a prosklená, otočná a posuvná vrata) i stavebních doplňků používaných
na vrata (kotvení a kování, zámky a závory) Vrata >>> VRÁTNICA (nářečně, jihovýchodní Morava), PRŮJEZD, NÁVRATÍ Více informací včetně fotografie naleznete na stránce :: Průjezd - podjezd - návratí VRCHNÍ KOMORA, HORNÍ KOMORA Horní část patrové samostatně stojící komory (sýpka, špýchar), která slouží k uskladnění obilí. Někde se tímto termínem označuje i komora v patře domu nebo v půdním prostoru. V horní komoře někdy spávala mládež (lit. 016: V. Frolec, str. 63-64). VRCHNÍ VAZBA, VAZNICOVÝ VĚNEC Zakončení dřevěné stavby věncem trámů, na který se příčně kladou stropní trámy a osazují se spodní konce krokví nebo postranních tyčí (lit. 016: J. Vařeka, str. 245/kráceno). VRLINY (nářečně) Drobné, obvykle neoloupané kuláče, používané k stavbě drobnějších hospodářských objektů nebo na stropy (lit. 016: J. Vařeka, str. 253). VROČENÍ, DATOVÁNÍ LIDOVÝCH STAVEB S ohledem na délku bude heslo zpracováno později. Uveden bude pouze stručný výtah. (lit. 016: J. Vařeka, str. 30/kráceno). VRSTVENÍ STĚN Více informací včetně fotografie naleznete na stránce :: Technika vrstvení VRZÁTKO (nářečně, Čechy), VĚTRNÁ KOROUHVIČKA Více informací včetně fotografie naleznete na stránce :: Větrná korouhvička VSTUP DO DVORA Více informací včetně fotografie naleznete na stránce :: Vstup do dvora VYBÍJENÁ STĚNA (nářečně, jihovýchodní Morava), NABÍJENÁ TECHNIKA, TLUČENICE (nář., jihovýchodní Morava), PĚCHOVANICA, SYPANICE (nář., západní Morava) Více informací včetně fotografie naleznete na stránce :: Nabíjená technika VÝHEŇ 1. Kovářský oheň; 2. Kovárna (lit. 016: V. Frolec, str. 254). VÝHLED, VĚTRACÍ OTVOR, KUKÁNKA, OKENIČKA, VYZÍR, VÝZORNÍK Více informací včetně fotografie naleznete na stránce :: Větrací otvor VÝHRADA (nářečně, Plzeňsko) Přesah střechy nad zápraží. Plocha mezi stěnou a okapovou vaznicí bývá vyplněna nad zápražím trámky nebo prkny (lit. 016: J. Vařeka, str. 254). VÝCHODOEVROPSKÁ PEC, VÝCHODOSLOVANSKÁ PEC Označení pro jizbovou pec bez ohniště, jež se využívá jako zdroj tepla, při pečení i vaření pokrmů a částečně také k osvětlování obydlí. Její součástí bývá hliněný nebo cihlový přístavek, zvaný šestók. Východoevropská pec zasahuje okrajově na východní Slovensko (Zemplín) (lit. 016: V. Frolec, str. 254). VÝKLENEK, NIKA Více informací včetně fotografie naleznete na stránce :: Výklenek VÝLET (nář., Morava), VIKÝŘ, VÉCUCH (nář., střední Morava), SCHLOPEC, SCHLOP (nář., východní Morava) Více informací včetně fotografie naleznete na stránce :: Vikýř VYLÉVÁNÍ ORNAMENTU Více informací včetně fotografie naleznete na stránce :: Vylévání ornamentu VÝMĚNA, KROV S ohledem na délku budou hesla zpracována později. Uveden bude pouze stručný výtah (lit. 016: J. Vařeka, str. 106-107/kráceno). VÝMĚNĚK, SEDNIČKA (nářečně) foto Více informací včetně fotografie naleznete na stránce :: Výměnek VÝPUSTKY (nářečně, východní Morava, Těšínské Slezsko), ZHLAVÍ Prodloužené srubové trámy, tj. vyložená zhlaví trámů roubené konstrukce (lit. 016: V. Frolec, str. 256/doplněna druhá věta). VÝROBA CIHEL (NEPÁLENÝCH) Základní surovinou tradiční výroby cihel byla hlína smíšená s vodou, do níž se přidávaly plevy nebo řezanka. Hlína se pěchovala do dřevěných forem hranolového tvaru, z nichž se cihly vyklápěly a sušily na slunci. Někde používali k výrobě cihel i zvláštní ruční lisy (lit. 016: V. Frolec, str. 256). VÝROBA VÁPNA Více informací včetně fotografie naleznete na stránce :: Výroba vápna VÝSTAVY LIDOVÉ ARCHITEKTURY S ohledem na délku bude heslo zpracováno později (lit. 016: J. Vařeka, str. 137-139/kráceno). VÝSTŘEŠÍ, VEJSTŘEŠÍ (nářečně, Chodsko) Přesah střechy (lit. 016: J. Vařeka, str. 256). VYSTŘIHOVÁNKY Obvykle zimní (vánoční) papírová výzdoba okna (popř. stropnic ve světnici) v hornických domcích na Příbramsku a jinde. Z papíru se vystřihovaly hlavně stromy, postavy a geometrické obrazce (lit. 016: J. Vařeka, str. 256). VÝSTUPEK 1. Přístěnek (nářečně, Čechy, též „vejstupek“); 2. Žudro, vchod do domu (nářečně, jihovýchodní Morava) (lit. 016: V. Frolec, str. 256). VYSÝPÁNÍ ORNAMENTU Více informací včetně fotografie naleznete na stránce :: Vysýpání ornamentu VÝŠKA (též „ dom s výškou“, nářečně, moravsko-slovenské pomezí) Více informací včetně fotografie naleznete na stránce :: Výška - podkrovní komora VÝVĚSNÍ ŠTÍT Firemní tabule různého tvaru (lit. 016: J. Vařeka, str. 256). VÝZDOBA STĚN S ohledem na délku bude heslo zpracováno později (lit. 016:V. Frolec, J. Vařeka, str. .../kráceno). Barevnost lidové architektury, interiérová malba, nástěnná malba, sgrafito, úprava vnějších stěn. VÝZDOBA ŠTÍTU foto Více informací včetně fotografie naleznete na stránce :: Výzdoba štítu VYZDVIŽENÍ (nářečně, Čechy) Postavení chalupy (lit. 016: J. Vařeka, str. 257). VYZÍR (nář., jihozápadní Čechy, střední Morava), VÝZORNÍK (nářečně), VĚTRACÍ OTVOR, VÝHLED, KUKÁNKA, OKENIČKA Více informací včetně fotografie naleznete na stránce :: Větrací otvor VÝZTUŽ, ARMOVÁNÍ Více informací včetně fotografie naleznete na stránce :: Výztuž - armování VZPĚRA, ZÁPORA Více informací včetně fotografie naleznete na stránce :: Vzpěra - zápora Aktuální články 7.12.2011 Chmelařství je
odvětví zabývající se pěstováním chmele, který
náleží k velmi starým kulturním plodinám. S pěstováním chmele souvisí
rovněž ... Seníky a luční hospodářství >>> 25.11.2011 Seníky slouží pro uskladnění sena a obvykle se jedná o drobné stavby jednoduchého řešení. Seníky stávaly zpravidla po delší nebo kratší období na lukách, přičemž mohly být ... 16.11.2011 Rybníkářstvím označujeme hospodářské odvětví, jehož hlavní náplní je zakládání rybníků. S tímto souvisí i chov sladkovodních ryb a jejich výlov. Chovu ryb v umělých ... |
Zpět na úvodní stránku: Encyklopedie lidové architektury |
10.02.2012
© MaČe |
2000-2011 © Martin Čerňanský - Lidová architetkura a památky ČR: Dům a zahrada, chalupy, bydlení - fotky | | www.lidova-architektura.cz |