Lidová architektura a památky ČR - úvodní stránka

Lidová architektura na FacebookuFacebook | Lidová architektura na TwitteruTwitterLidová architektura na RSS KanáluRSS Kanál | Textová verze stránky bez grafikyTextová verze | Verze stránky pro tiskTisk stránky | A A A |

DOMŮ | FOTKY PAMÁTEK, VESNIC A KRAJINY | ATLAS VESNIC A PAMÁTEK | PRÁVO A LEGISLATIVA | HISTORIE V DATECH | ENCYKLOPEDIE STAVEB A STAVITELSTVÍ | SEZNAM A REJSTŘÍK VESNIC | PUBLIKACE A LITERATURA | KULTURA | ARCHÍV
.
Dějiny architektury, stavby a bydlení
Historie osídlení, dům a bydlení
Stavební materiál a řemesla
Historické stavby a konstrukce
Typy staveb - domy, mlýny atd.
.
Hlavní regiony a oblasti ČR
Stavby severozápadních Čech a dům v Krušných horách i na Chebsku
Stavby jižních Čech a dům na Blatech i na Šumavě
Stavby středních Čech a dům v Polabí, na Slánsku i na Berounsku
Stavby severních Čech a dům v Českém středohoří, Pojizeří i na Turnovsku
Stavby západních Čech a dům na Šumavě, v Chodsku i na Plzeňsku
Stavby východních Čech a dům v Krkonoších, Orlických horách i na Vysočině
Stavby střední Moravy a dům na Hané, Valašsku i Horácku
Stavby jižní Moravy a dům na Slovácku i v Karpatech
Stavby Slezka a severní Moravy a dům v Beskydech, na Jesenicku i Opavsku
.
Ochrana vesnic a památek v ČR
Památky, rezervace a zóny
Muzea v přírodně a skanzeny
.
Opravy staveb a novostavby
Obnova a oprava domu a chalupy i jiných staveb
Územní plány obcí a projekty rodinných domů
 Autorská práva a literatura
 Podpora projektu >>>

.
Plakát Lidová architektura Čechy, Morava a Slezsko
Lidová architektura a památky ČR
LIDOVÉ STAVBY
LIDOVÁ ARCHITEKTURA
Vzdělávací portál, na kterém lze nalézt popis historie osídlení naší krajiny i dějiny bydlení. Uvedeny jsou typy vesnic i stavební materiál na historické konstrukce staveb a domy zastupující regiony Čech, Moravy a Slezka. Nechybí seznam rezervací, zón a památky UNESCO či muzea a skanzeny v ČR. Uveden je postup opravy domu nebo chalupy i projekt novostavby rodinného domu. Encyklopedie a fotogalerie ilustruje exteriér a interiér stavby i stavební prvky - vrata, dveře a okna. Dále vnitřní vybavení staveb včetně světnice domu a kuchyně - nábytek, kamna a sporáky.
TITULNÍ STRÁNKA
LIDOVÁ
ARCHITEKTURA
A PAMÁTKY ČR
Titulní stránka Lidová architektura a památky v ČR
FOTKY PAMÁTEK,
VESNIC A KRAJINY
LIDOVÉ STAVBY,
DOMY A CHALUPY
Fotky památek, vesnic a krajiny. Lidové stavby, domy a chalupy.
MAPY A ATLAS
VESNICE, PAMÁTKY
STAVBY A KRAJINA
Mapy a atlas. Vesnice, památky, stavby a krajina.
Diskusní fórum: Krajina, vesnice a architektura.
ENCYKLOPEDIE
STAVEB
A LIDOVÉHO
STAVITELSTVÍ
Encyklopedie staveb a lidového stavitelství.
HISTORIE A DĚJINY
VESNICE V DATECH
HISTORICKÉ SLOHY
Historie a dějiny vesnice v datech. Historické slohy.
SEZNAM VESNIC
REJSTŘÍK MÍSTNÍCH
ZEMĚPISNÝCH JMEN
Seznam vesnic, rejstřík místních a zeměpisných jmen

LIDOVÉ STAVBY
NA ČESKÉM
ROZHLASE
Lidové stavby na ČRo
> DĚJINY ARCHITEKTURY,
STAVBY A BYDLENÍ <
Historie osídlení, dům a bydlení
Stavební materiál a řemesla
Historické stavby a konstrukce
Typy staveb - domy, mlýny atd.
> HLAVNÍ REGIONY
A OBLASTI ČR <
Severozápadní Čechy
Jižní Čechy
Střední Čechy
Severní Čechy
Západní Čechy
Východní Čechy
Střední Morava
Jižní Morava
Slezsko a severní Morava
> OCHRANA VESNIC
A PAMÁTEK V ČR <
Památky, rezervace a zóny
Muzea v přírodě a skanzeny
> OPRAVY STAVEB
A NOVOSTAVBY <
Obnova a oprava domu i chalupy
Územní plány a projekty domů
Autorská práva a literatura
ENCYKLOPEDIE
LIDOVÉ ARCHITEKTURY
:: A
:: B
:: C
:: Č
:: D
:: E
:: F
:: G
:: H
:: CH
:: I
:: J
:: K
:: L
:: M
:: N
:: O
:: P
:: Q
:: R
:: Ř
:: S
:: Š
:: T
:: U
:: V
:: W
:: X
:: Y
:: Z
:: Ž
TÉMATICKÝ OKRUH -E- > ENCYKLOPEDIE LIDOVÉ ARCHITEKTURY > ODBORNÉ VÝRAZY
LIDOVÁ ARCHITEKTURA - LIDOVÉ STAVBY - ČECHY, MORAVA A SLEZSKO - domovská stránkaENCYKLOPEDIE ARCHITEKTURY A STAVITELSTVÍ
ENCYKLOPEDIE LIDOVÉ ARCHITEKTURYSlovník odborných výrazů

ENCYKLOPEDIE ARCHITEKTURY

Hesla začínající písmenem V

O - Encyklopedie lidové architekturyObsah: Vagónové obydlí Váha ValachValašská řadová ves Valba

VAGÓNOVÉ OBYDLÍ

Vyřazený železniční vagón nebo maringotka, upravené k bydlení. Zpravidla stálo několik vagónových obydlí pohromadě. Jedna z posledních vagónových kolonií, založená v Ledvicích (okres Teplice) roku 1926, zanikla kolem roku 1961 (lit. 016: V. Frolec, J. Vařeka, str. 240/kráceno).

VÁHA (nářečně, Pardubicko), VAHADLOVÁ STUDNA

V rovinných a ojediněle i v horských krajích Moravy a Slovenska (dříve také v Čechách) se objevují studny vahadlové (lit. 016: V. Frolec, str. 216/kráceno).

VALACH (nářečně, Příbramsko, Plzeňsko), SOPOUCH

Kouřový otvor nebo trouba ve stěně mezi světnicí a síní (v prostoru nad ústím pece), jimiž odchází kouř z pece a kamen do komína (lit. 016: V. Frolec, str. 205 a 241).

VALAŠSKÁ ŘADOVÁ (ŘETĚZOVÁ) VES

Usedlosti se řadí v nepravidelných vzdálenostech od sebe podél cesty nebo potoka bez zřetelného plánu, nebo tvoří malé sídelní shluky. Jsou typické pro region moravského Valašska (lit. 016: V. Frolec, str. 241).

VALBA

1. Zešikmená trojúhelníková část střechy na užší straně domu. Střecha s valbou je čtyřokapová (valbová střecha); 2. Ve významu pavlač (nářečně, Chodsko) (lit. 016: V. Frolec, J. Vařeka, str. 242).

VALBA POVYNDANÁ (nářečně, Plzeňsko)

Předsazená valbička, velký hranolový kabřinec, rozšířený východně a jihovýchodně od Plzně (směrem k Brdům). Záklopa těchto kabřinců na profilovaném rámu nebývá zdobena ani opatřena nápisy (lit. 016: J. Vařeka, str. 242).

VALBIČKA

Malá valba, která seřezává vrchol štítu u sedlové střechy (lit. 016: J. Vařeka, str. 242).

VALBOVÁ STŘECHA

Více informací včetně fotografie naleznete na stránce :: Valbová střecha

VALBOVÉ PODLOMENÍ, PODLOMENICE, PRÍSTREŠEK (nářečně, moravsko-slovenské pomezí)

Více informací včetně fotografie naleznete na stránce :: Podlomenice

VÁLCE, VÁLEČEK (nářečně, Plzeňsko), KULÁČ

Nehraněný kmen, kulatina, dřevo s kruhovým průřezem (lit. 016: J. Vařeka, str. 110/doplněno).

VÁLEK

Hlína uhnětená s řezankou a plevami ve tvaru bochníku nebo válečku. Války se používají při stavbě hliněných zdí (válková technika). Nářečně označení „ kochval ", „ krupec ", „ šulec " (lit. 016: V. Frolec, str. 242/kráceno).

VALENÁ KLENBA

Podélná klenba zpravidla polokruhového profilu, opírající se patkami o protilehlé, obvykle rovnoběžné zdi. Podle tvaru oblouku se rozlišuje valená klenba plná, segmentová, stlačená atd. (lit. 016: J. Vařeka, str. 242-243/doplněno).

VALCHA

S ohledem na délku bude heslo zpracováno později. Uveden bude pouze stručný výtah (lit. 016: V. Frolec, str. 243/kráceno).

VÁLKOVÁ TECHNIKA

Více informací včetně fotografie naleznete na stránce :: Válková technika

VÁPNO

Chemicky kysličník vápenatý (CaO), sypká hmota bělavé barvy získaná vypálením vápence pod mez slinutí, a to ve zvláštních pecích - vápenky. Ve venkovském prostředí se začalo obecně používat po roku 1850 (lit. 016: V. Frolec, str. 244/doplněno).

VATRA (slovensky)

Otevřený oheň na ohništi (lit. 016: V. Frolec, str. 244).

VAZÁK

Více informací včetně fotografie naleznete na stránce :: Vazák

VAZBA

Více informací včetně fotografie naleznete na stránce :: Vazba

VAZBA KROKVÍ, ČEPOVÁNÍ

Více informací včetně fotografie naleznete na stránce :: Čepování

VAZBA NA ČEP (lidově)

Přeplátování s ozubem (lit. 016: J. Vařeka, str. 244).

VAZBA NA KLADKU (lidově)

Plátování nebo přeplátování s ozubem (lit. 016: J. Vařeka, str. 244).

VAZBA NA PRASLICU (nářečně, Karpaty), PŘEPLÁTOVÁNÍ S OZUBEM

Spojení dvou trámů v jedné rovině plátem opatřeným výčnělkem. V lidovém stavitelství řada forem s různými místními názvy, např. „vazba na praslicu “(nářečně, Karpaty) (lit. 016: J. Vařeka, str. 179).

VAZBA NA RYBINU, RYBINA, VAZBA NA RYBU (nářečně, severovýchodní Morava)

Více informací včetně fotografie naleznete na stránce :: Vazba na rybinu

VAZBA NA ÚHEL (lidově)

Označení pro kolmé spojení příčného a podélného trámu u srubu ve vodorovné poloze (lit. 016: J. Vařeka, str. 244).

VAZBA NA ZÁMEK

Více informací včetně fotografie naleznete na stránce :: Vazba na zámek

VAZBA NA ZUB (lidově)

Plátování nebo přeplátování s ozubem (lit. 016: J. Vařeka, str. 245).

VAZBA TRÁMŮ, VAZBY DŘEV, TESAŘSKÉ VAZBY DŘEV

S ohledem na délku bude heslo zpracováno později (lit. 016: J. Vařeka, str. 230/kráceno).

VAZNICE

1. Podélně uložený trám v konstrukci krovu. U krovu se stolicemi nese hambálky a u vaznicového krovu samotné krokve; 2. Ližina (lit. 016: J. Vařeka, str. 245/doplněno).

VAZNICOVÝ KROV, VAZNICOVÁ STŘECHA

Více informací včetně fotografie naleznete na stránce :: Vaznicový krov

VAZNICOVÝ VĚNEC, VRCHNÍ VAZBA

Zakončení dřevěné stavby věncem trámů, na který se příčně kladou stropní trámy a osazují se spodní konce krokví nebo postranních tyčí (lit. 016: J. Vařeka, str. 245/kráceno).

VAZNÝ TRÁM

Více informací včetně fotografie naleznete na stránce :: Vazné trámy

VČELÍNY

Více informací včetně fotografie naleznete na stránce :: Včelíny

VÉCUCH (nářečně, střední Morava), VIKÝŘ, SCHLOPEC, SCHLOP (nářečně, východní Morava)

Více informací včetně fotografie naleznete na stránce :: Vikýř

VEJHRADY (nářečně, jižní Čechy)

Příčné spojovací cesty (lit. 016: J. Vařeka, str. 245).

VEJSTUPEK (nářečně, Čechy)

Více informací včetně fotografie naleznete na stránce :: Vejstupek

VELKÁ SEDNICE (nářečně, Čechy)

Přední průčelí světnice (lit. 016: J. Vařeka, str. 246).

VELKÁ STRANA (nářečně, jižní Čechy)

V uzavřených dvorech usedlostí označení traktu se stavením hospodáře, na něž zpravidla navazuje stáj, chlév a kolna. Protilehlá strana dvora s obydlí výměnkáře je tzv. „malá strana“ (lit. 016: J. Vařeka, str. 246).

VĚNEC, ROUBENÝ VĚNEC, VAZNICOVÝ VĚNEC

1. Roubený věnec 2. Vaznicový věnec

VENÝŘ, VEŘEJE, ZÁRUBEŇ

1. Okenní rám. 2. Někdy termín i pro tesařské orámování dveří, popř. jen jeho svislé části, jež se správněji nazývají veřeje a slouží k upevnění dveřních křídel) (lit. 016: J. Vařeka, str. 263/rozděleno do dvou hesel, změněn slovosled).

VEPŘOVICE, NEPÁLENÁ CIHLA

Více informací včetně fotografie naleznete na stránce :: Nepálené cihly

VERANDA

Více informací včetně fotografie naleznete na stránce :: Veranda

VERTIKÁLNÍ VÝVOJ DOMU, PATROVÝ DŮM

S ohledem na délku bude heslo zpracováno později (lit. 016: J. Vařeka, str. 155-156/kráceno).

VEŘEJE, VENÝŘ, ZÁRUBEŇ

1. Okenní rám. 2. Někdy termín i pro tesařské orámování dveří, popř. jen jeho svislé části, jež se správněji nazývají veřeje a slouží k upevnění dveřních křídel) (lit. 016: J. Vařeka, str. 263/rozděleno do dvou hesel, změněn slovosled).

VESNICE, VES, DĚDINA

Více informací včetně fotografie naleznete na stránce :: Vesnice - dědina

VĚŠADLO, VĚŠÁK

Více informací včetně fotografie naleznete na stránce :: Věšadlo krovu

VĚTRACÍ OTVOR, VÝHLED, KUKÁNKA, OKENIČKA, VYZÍR (nář., jihozápadní Čechy, střední Morava), VÝZORNÍK (nářečně)

Více informací včetně fotografie naleznete na stránce :: Větrací otvor

VĚTRACÍ PRŮDUCH

Svislý kanálek sloužící k větrání sklepního prostoru. Častý zvláště u vinných sklepů (lit. 016: V. Frolec, str. 247/kráceno).

VĚTRÁK (nářečně, Slezsko)

Tyč přibitá šikmo přes několik krokví v dolní části střechy stodoly, zajišťující odolnost krovu proti větru (ve funkci vzpěry nebo táhla podle směru působícího zatížení) (lit. 016: V. Frolec, str. 247/doplněn text v závorce).

VĚTRNÁ KOROUHVIČKA, VRZÁTKO (nářečně, Čechy)

Více informací včetně fotografie naleznete na stránce :: Větrná korouhvička

VĚTRNÝ MLÝN, VĚTRŇÁK, VĚTRNÍK, VĚTŘÁK

S ohledem na délku bude heslo zpracováno později (lit. 016: J. Vařeka, str. 247-248/kráceno).

VĚŽICA (nářečně, jihovýchodní Morava), KABŘINEC, KUKLA

Více informací včetně fotografie naleznete na stránce :: Kabřinec

VĚŽOVÝ ŠPÝCHAR

S ohledem na délku bude heslo zpracováno později (lit. 016: J. Vařeka, str. 248-249/kráceno).

VÍDANEK (nářečně, moravskoslovensky), ŽUDRO

S ohledem na délku bude heslo zpracováno později (lit. 016: V. Frolec, str. 271/kráceno).

VIDLO (nářečně, Českomoravská vrchovina)

Bidlo nad kamny (lit. 016: J. Vařeka, str. 249).

VIKÝŘ, VÉCUCH (nář., střední Morava), SCHLOPEC, SCHLOP (nář., východní Morava), VÝLET (nář., Morava)

Více informací včetně fotografie naleznete na stránce :: Vikýř

VILA

Více informací včetně fotografie naleznete na stránce :: Vila

VINNÁ BÚDA (nářečně)

S ohledem na délku bude heslo zpracováno později. Uveden bude pouze stručný výtah. (lit. 016: V. Frolec, str. 249/kráceno).

VINNÝ SKLEP

S ohledem na délku bude heslo zpracováno později. Uveden bude pouze stručný výtah. (lit. 016: V. Frolec, str. 250/kráceno).

VINOHRADNICKÉ STAVBY

Více informací včetně fotografie naleznete na stránce :: Vinohradnické stavby

VINOHRADNICKÝ DŮM

Více informací včetně fotografie naleznete na stránce :: Vinohradnický dům

VÍSKA, SEDLIŠTĚ

Přechodná sídelní forma mezi vesnicí a samotou. U nás jde nejčastěji o sídliště s 2 až 10 domy (lit. 016: V. Frolec, str. 190).

VJEZD DO DVORA

Více informací včetně fotografie naleznete na stránce :: Vjezd do dvora

VJEZDOVÁ BRÁNA, BRÁNA

S ohledem na délku bude heslo zpracováno později. Uveden bude pouze stručný výtah. (lit. 016: V. Frolec, str. 20-21/kráceno).

VLÁČE (nářečně, Plzeňsko), LEMĚZ

Více informací včetně fotografie naleznete na stránce :: Lemězy - vláče

VLASÁKY (nářečně, moravské Kopanice), HLAVÁČE

Došky, které se váží klasem dolů a vytvářejí hladkou střechu (lit. 016: V. Frolec, str. 63).
Došky, které se váží zastřiženými konci dolů a dávají střeše stupňovitý tvar se nazývají fusnáče (též nárožníky). Tvoří zpravidla spodní řadu a nároží střech (lit. 016: V. Frolec, str. 129).

VLASOVITÁ SLAMĚNÁ STŘECHA, HLADKÁ STŘECHA

Střecha krytá doškem vázaným klasem dolů, jen spodní řada a nároží bývají pokryty došky stupňovitými (stupňovitá střecha) nebo šindelem. Hladká střecha se na našem území vyskytuje častěji (lit. 016: V. Frolec, str. 62-63).

VLAŠSKÁ STŘECHA

Nízká sedlová střecha o výšce rovné zhruba jedné pětině rozponu. Je typická pro lidovou architekturu ve středomořské oblasti, k nám zasahuje okrajově na Šumavu (Dobrá, Volary) ve formě alpského domového typu (lit. 016: V. Frolec, str. 251/doplněny lokality v závorce a text za závorkou).

VLYS

Vodorovný pás vyplněný ornamentálním reliéfem, sgrafitem nebo malbou; někdy jsou zde i nápisy. Na severočeských roubených domech se vyskytuje už na přelomu 18. a 19. století (lit. 016: V. Frolec, str. 251).

VLYS KUŽELKOVÝ, KOČIČÍ PROCHÁZKA (nář., sv. Čechy)

Lidový název pro vodorovný pás (vlys) z dřevěných, většinou plochých kuželek, který předěluje střední část lomenice s malými okenními otvory. Kuželky svým tvarem připomínají právě obrys sedících koček při pohledu zezadu (lit. 016: V. Frolec, str. 92, 111/doplněna poslední věta).

VNĚJŠÍ ZEĎ

Zeď, která má alespoň jeden líc (povrch) vystaven vlivům povětrnosti (lit. 016: V. Frolec, str. 251).

VNITŘNÍ ZEĎ

Zeď, která je celá uvnitř budovy. Vnitřní zeď může být nosná nebo nenosná, nazývaná též příčka (lit. 016: V. Frolec, str. 251/doplněna druhá věta).

VOBÁLKA (nářečně, východní Čechy)

Kabřince ve tvaru seříznutého kužele (lit. 016: V. Frolec, str. 251).

VOBRH (nářečně, Chodsko)

Dům v kožichu, tj. se stěnami opatřenými z vnější strany hliněnou omazávkou (lit. 016: J. Vařeka, str. 251/doplněno).

VOCASATICE (nářečně, Pardubicko)

Zalamovaný průduch („ďoura“) ve tvaru písmene „S“ (lit. 016: J. Vařeka, str. 251).

VODBIČKA (nářečně, Chodsko), ZÁMEK

Více informací včetně fotografie naleznete na stránce :: Zámek

VODKAP (nářečně, Českomoravská vrchovina), OKAP

1. Nejnižší okraj střechy; 2. Podlomenice, šindelová stříška nad průčelními okny přízemku (Turnovsko); 3. Žlab odvádějící vodu pod okapem střechy (lit. 016: J. Vařeka, str. 139/kráceno).

VODNÍ MLÝN

Dřevěné nebo zděné stavení s mlecím zařízením (složením) a obvykle i obydlím mlynáře. V lidovém stavitelství jsou nejvýznamnější obilné mlýny poháněné vodou (vodní mlýn a říční mlýn) nebo větrem (větrný mlýn) (lit. 016: J. Vařeka, str. 123).

VODR (nářečně, Chodsko, Doudlebsko, západní Čechy, Slezsko), ODR (jižní Čechy)

Dřevěný strop a patro ve stodole (lit. 016: V. Frolec, str. 136,252).

VODVEDENÍ (nářečně, Chodsko), OKAPOVÁ VAZNICE

Podélný trám uložený na zhlavích stropních trámů nebo zakapovaný do vazných trámů. Spočívají na něm konce krokví nebo námětků (v nářečích „ krokevnica “, „ matka “ – Haná, „ ostřešnica “, „ platva “, „ pravidlo “ aj.) (lit. 016: J. Vařeka, str. 139).

VOJANKA (nářečně, střední Morava)

Stáj v rolnickém dvoře, kde byl ustájen vojenský kůň (v době ubytování vojska na vesnici) (lit. 016: V. Frolec, str. 252).

VOKROP (nářečně, jižní Čechy)

Otvor v bednění převislé střechy, opatřený padacími dvířky. Vystupovalo se jím ze zápraží na půdu (lit. 016: V. Frolec, str. 252).

VOKÝNKO (nářečně, jižní Čechy)

1. Malé okno; 2. Výklenek ve zdi mezi bránou a brankou ve dvoře, sloužil k odkládání drobných předmětů (lit. 016: J. Vařeka, str. 252).

VOLUTA, ZÁVITNICE

Spirálový závit v křídlech štítů zděné lidové architektury (především v jižních Čechách). Může být také ve dřevě (sloupy, štíty) (lit. 016: J. Vařeka, str. 252).

VOPLOTEŇ (nářečně), OPLOTEŇ

Více informací včetně fotografie naleznete na stránce :: Oploteň

VOSEL (nářečně, Chodsko), HŘEBENOVÁ VAZNICE

Podélně uložený vrcholový trám ve hřebenu střechy (lit. 016: J. Vařeka, str. 69, 252).

VOZINY (nářečně, východní Morava)

Ližiny, po nichž se posunují lísy s ovocem v sušírnách (lit. 016: V. Frolec, str. 252).

VRATA, VRÁTNĚ (nářečně, Poděbradsko)

Vrata Rozcestník odkazující na stránky o vratech stavebních objektů (vrata u brány a domu, stodolová a garážová vrata), jejich konstrukci (svlaková a rámová vrata) a materiálovém provedení (dřevěná a plechová vrata, dělení a členění vrat (jednokřídlá a dvoukřídlá, plná a prosklená, otočná a posuvná vrata) i stavebních doplňků používaných na vrata (kotvení a kování, zámky a závory) Vrata >>>

VRÁTNICA (nářečně, jihovýchodní Morava), PRŮJEZD, NÁVRATÍ

Více informací včetně fotografie naleznete na stránce :: Průjezd - podjezd - návratí

VRCHNÍ KOMORA, HORNÍ KOMORA

Horní část patrové samostatně stojící komory (sýpka, špýchar), která slouží k uskladnění obilí. Někde se tímto termínem označuje i komora v patře domu nebo v půdním prostoru. V horní komoře někdy spávala mládež (lit. 016: V. Frolec, str. 63-64).

VRCHNÍ VAZBA, VAZNICOVÝ VĚNEC

Zakončení dřevěné stavby věncem trámů, na který se příčně kladou stropní trámy a osazují se spodní konce krokví nebo postranních tyčí (lit. 016: J. Vařeka, str. 245/kráceno).

VRLINY (nářečně)

Drobné, obvykle neoloupané kuláče, používané k stavbě drobnějších hospodářských objektů nebo na stropy (lit. 016: J. Vařeka, str. 253).

VROČENÍ, DATOVÁNÍ LIDOVÝCH STAVEB

S ohledem na délku bude heslo zpracováno později. Uveden bude pouze stručný výtah. (lit. 016: J. Vařeka, str. 30/kráceno).

VRSTVENÍ STĚN

Více informací včetně fotografie naleznete na stránce :: Technika vrstvení

VRZÁTKO (nářečně, Čechy), VĚTRNÁ KOROUHVIČKA

Více informací včetně fotografie naleznete na stránce :: Větrná korouhvička

VSTUP DO DVORA

Více informací včetně fotografie naleznete na stránce :: Vstup do dvora

VYBÍJENÁ STĚNA (nářečně, jihovýchodní Morava), NABÍJENÁ TECHNIKA, TLUČENICE (nář., jihovýchodní Morava), PĚCHOVANICA, SYPANICE (nář., západní Morava)

Více informací včetně fotografie naleznete na stránce :: Nabíjená technika

VÝHEŇ

1. Kovářský oheň; 2. Kovárna (lit. 016: V. Frolec, str. 254).

VÝHLED, VĚTRACÍ OTVOR, KUKÁNKA, OKENIČKA, VYZÍR, VÝZORNÍK

Více informací včetně fotografie naleznete na stránce :: Větrací otvor

VÝHRADA (nářečně, Plzeňsko)

Přesah střechy nad zápraží. Plocha mezi stěnou a okapovou vaznicí bývá vyplněna nad zápražím trámky nebo prkny (lit. 016: J. Vařeka, str. 254).

VÝCHODOEVROPSKÁ PEC, VÝCHODOSLOVANSKÁ PEC

Označení pro jizbovou pec bez ohniště, jež se využívá jako zdroj tepla, při pečení i vaření pokrmů a částečně také k osvětlování obydlí. Její součástí bývá hliněný nebo cihlový přístavek, zvaný šestók. Východoevropská pec zasahuje okrajově na východní Slovensko (Zemplín) (lit. 016: V. Frolec, str. 254).

VÝKLENEK, NIKA

Více informací včetně fotografie naleznete na stránce :: Výklenek

VÝLET (nář., Morava), VIKÝŘ, VÉCUCH (nář., střední Morava), SCHLOPEC, SCHLOP (nář., východní Morava)

Více informací včetně fotografie naleznete na stránce :: Vikýř

VYLÉVÁNÍ ORNAMENTU

Více informací včetně fotografie naleznete na stránce :: Vylévání ornamentu

VÝMĚNA, KROV

S ohledem na délku budou hesla zpracována později. Uveden bude pouze stručný výtah (lit. 016: J. Vařeka, str. 106-107/kráceno).

VÝMĚNĚK, SEDNIČKA (nářečně) FOTOALBUM - VÝMĚNĚK foto

Více informací včetně fotografie naleznete na stránce :: Výměnek

VÝPUSTKY (nářečně, východní Morava, Těšínské Slezsko), ZHLAVÍ

Prodloužené srubové trámy, tj. vyložená zhlaví trámů roubené konstrukce (lit. 016: V. Frolec, str. 256/doplněna druhá věta).

VÝROBA CIHEL (NEPÁLENÝCH)

Základní surovinou tradiční výroby cihel byla hlína smíšená s vodou, do níž se přidávaly plevy nebo řezanka. Hlína se pěchovala do dřevěných forem hranolového tvaru, z nichž se cihly vyklápěly a sušily na slunci. Někde používali k výrobě cihel i zvláštní ruční lisy (lit. 016: V. Frolec, str. 256).

VÝROBA VÁPNA

Více informací včetně fotografie naleznete na stránce :: Výroba vápna

VÝSTAVY LIDOVÉ ARCHITEKTURY

S ohledem na délku bude heslo zpracováno později (lit. 016: J. Vařeka, str. 137-139/kráceno).

VÝSTŘEŠÍ, VEJSTŘEŠÍ (nářečně, Chodsko)

Přesah střechy (lit. 016: J. Vařeka, str. 256).

VYSTŘIHOVÁNKY

Obvykle zimní (vánoční) papírová výzdoba okna (popř. stropnic ve světnici) v hornických domcích na Příbramsku a jinde. Z papíru se vystřihovaly hlavně stromy, postavy a geometrické obrazce (lit. 016: J. Vařeka, str. 256).

VÝSTUPEK

1. Přístěnek (nářečně, Čechy, též „vejstupek“); 2. Žudro, vchod do domu (nářečně, jihovýchodní Morava) (lit. 016: V. Frolec, str. 256).

VYSÝPÁNÍ ORNAMENTU

Více informací včetně fotografie naleznete na stránce :: Vysýpání ornamentu

VÝŠKA (též „ dom s výškou“, nářečně, moravsko-slovenské pomezí)

Více informací včetně fotografie naleznete na stránce :: Výška - podkrovní komora

VÝVĚSNÍ ŠTÍT

Firemní tabule různého tvaru (lit. 016: J. Vařeka, str. 256).

VÝZDOBA STĚN

S ohledem na délku bude heslo zpracováno později (lit. 016:V. Frolec, J. Vařeka, str. .../kráceno).

Barevnost lidové architektury, interiérová malba, nástěnná malba, sgrafito, úprava vnějších stěn.

VÝZDOBA ŠTÍTU FOTOALBUM - ŠTÍT foto

Více informací včetně fotografie naleznete na stránce :: Výzdoba štítu

VYZDVIŽENÍ (nářečně, Čechy)

Postavení chalupy (lit. 016: J. Vařeka, str. 257).

VYZÍR (nář., jihozápadní Čechy, střední Morava), VÝZORNÍK (nářečně), VĚTRACÍ OTVOR, VÝHLED, KUKÁNKA, OKENIČKA

Více informací včetně fotografie naleznete na stránce :: Větrací otvor

VÝZTUŽ, ARMOVÁNÍ

Více informací včetně fotografie naleznete na stránce :: Výztuž - armování

VZPĚRA, ZÁPORA

Více informací včetně fotografie naleznete na stránce :: Vzpěra - zápora



Aktuální články

Pěstování chmele a chmelnice | Chmel na Žatecku, Úštecku a Tršicku, stavba chmelnice Chmel a chmelnice >>>

7.12.2011 Chmelařství je odvětví zabývající se pěstováním chmele, který náleží k velmi starým kulturním plodinám. S pěstováním chmele souvisí rovněž ...

Seníky k uskladnění sena Seníky a luční hospodářství >>>

25.11.2011 Seníky slouží pro uskladnění sena a obvykle se jedná o drobné stavby jednoduchého řešení. Seníky stávaly zpravidla po delší nebo kratší období na lukách, přičemž mohly být ...

Rybníkařství a rybníky, stavby rybáren u řeky Rybníky a rybníkářství >>>

16.11.2011 Rybníkářstvím označujeme hospodářské odvětví, jehož hlavní náplní je zakládání rybníků. S tímto souvisí i chov sladkovodních ryb a jejich výlov. Chovu ryb v umělých ...

ENCYKLOPEDIE: LIDOVÁ ARCHITEKTURA - LIDOVÉ STAVBYZpět na úvodní stránku: Encyklopedie lidové architektury
10.02.2012 © MaČe
2000-2011 © Martin Čerňanský - Lidová architetkura a památky ČR: Dům a zahrada, chalupy, bydlení - fotky  | www.lidova-architektura.cz