DOMŮ | FOTKY PAMÁTEK, VESNIC A KRAJINY | ATLAS VESNIC A PAMÁTEK | PRÁVO A LEGISLATIVA | HISTORIE V DATECH | ENCYKLOPEDIE STAVEB A STAVITELSTVÍ | SEZNAM A REJSTŘÍK VESNIC | PUBLIKACE A LITERATURA | KULTURA | ARCHÍV |
ENCYKLOPEDIE
LIDOVÉ ARCHITEKTURY
|
TÉMATICKÝ OKRUH -E- > ENCYKLOPEDIE LIDOVÉ ARCHITEKTURY > ODBORNÉ VÝRAZY |
ENCYKLOPEDIE ARCHITEKTURY A STAVITELSTVÍ |
Lidová architektura > encyklopedie > konstrukce přístěnných rámů |
PŘÍSTĚNNÉ RÁMY Konstrukce přístěnných rámů v lidové architektuře Zde bude doplněn krátký úvodní text stučně popisující heslo konstrukce přístěnných rámů a jeho význam ve vztahu k lidové architektuře. Obsah: Popis k heslu konstrukce přístěnných rámů Konstrukce přístěnných rámů Konstrukce přístěnných rámůZde bude uvedena fotografie k heslu konstrukce přístěnných rámů Obecný název pro přístěnnou sloupovou (rámovou) podpěrnou nebo nosnou vazbu. Konstrukce se zpravidla skládá ze sloupků s pásky a z vaznice podpírající vyložené části stropnic. Pokud vaznice a tedy i pásky chybí, můžeme mluvit o konstrukci sloupků, v opačném a převažujícím případě se již jedná o rámovou konstrukci.* Podle doby vzniku a funkce rozlišujeme konstrukci přístěnných sloupků nebo rámů za prvotní (primární) - postavenou zároveň se stěnou domu jako její nedílná tektonická (nosná) součást, druhotnou (sekundární) - připojovanou při budování domové stěny, ale bez ohledu na její původní konstrukční funkci a dodatečnou – mající zabránit borcení domové stěny nebo má stěnám odlehčit (Chodsko). Z hlediska umístění je rámová konstrukce přístěnných sloupků vnější a vnitřní. Samostatnou skupinu tvoří stavby s přístěnnými sloupky na území jihovýchodní Moravy, kde se tato konstrukce objevuje u hliněných i roubených domů. Skládá se ze sloupů podpírajících příčně vedené vazné trámy, na nichž leží okapové vaznice, do kterých jsou zapuštěny krokve spojené hambálky. Sloupy stojí na zemi a jsou obvykle podloženy kameny (z důvodu zemní vlhkosti *). Nevyvinul se u nich systém podpěrných pásků. Domové stěny a strop vytvářejí konstrukčně samostatnou část domu. Počet a rozestup sloupů nesoucích krov se váže na počet vazných trámů. Na délku dvojdílného domu to obvykle bývají tři sloupy u každé podélné stěny domu (dva na kraji, jeden mezi nimi), u trojdílných bývají na každé straně čtyři sloupy (průměrná vzdálenost mezi sloupy je asi 3m). Tato konstrukce se používala také u domů ležících na dolním toku Moravy, kde krov a střecha nespočívaly na zdech, ale na sloupech umístěných na nároží a v místě styku příčné stěny s podélnou. Podle názoru starých zedníků tato konstrukce v případě zhroucení podmáčených hliněných stěn udržela střechu. Jihomoravská konstrukce přístěnných sloupků zřejmě nesouvisí s podobnou konstrukcí u severočeských, saských, lužických, dolnoslezských spišských a východopolských domů, ale geneticky vycházejí z konstrukce staveb v sousedním Slovensku a Maďarsku (lit. 016: J. Vařeka, str. 96-97/kráceno, upraveno, doplněny termíny rám, rámová, primární, sekundární a věty označené na konci *). Autor hesla Konstrukce přístěnných rámů z publikace Lidová architektura. Encyklopedie © Václav Frolec, Josef Vařeka Aktuální články 7.12.2011 Chmelařství je
odvětví zabývající se pěstováním chmele, který
náleží k velmi starým kulturním plodinám. S pěstováním chmele souvisí
rovněž ... Seníky a luční hospodářství >>> 25.11.2011 Seníky slouží pro uskladnění sena a obvykle se jedná o drobné stavby jednoduchého řešení. Seníky stávaly zpravidla po delší nebo kratší období na lukách, přičemž mohly být ... 16.11.2011 Rybníkářstvím označujeme hospodářské odvětví, jehož hlavní náplní je zakládání rybníků. S tímto souvisí i chov sladkovodních ryb a jejich výlov. Chovu ryb v umělých ... |
Zpět na úvodní stránku: Encyklopedie lidové architektury |
10.02.2012
© MaČe |
2000-2011 © Martin Čerňanský - Lidová architetkura a památky ČR: Dům a zahrada, chalupy, bydlení - fotky | | www.lidova-architektura.cz |