TÉMATICKÝ OKRUH -E- > ENCYKLOPEDIE LIDOVÉ ARCHITEKTURY > ODBORNÉ VÝRAZY |
ENCYKLOPEDIE ARCHITEKTURY A STAVITELSTVÍ |
Dům > otopné zařízení > sporáky kuchyňské |
KUCHYŇSKÉ SPORÁKY NA TUHÁ PALIVA
Užití a umístění sporáků a kuchyňské sestavy
Sporák je kuchyňské zařízení sloužící k přípravě teplých pokrmů - vaření a pečení jídel. Nástup užívání sporáků vyznačujících se uzavřeným ohněm souvisí s vyzdíváním tahových komínů od úrovně přízemí.
Obsah: Kuchyňské sporáky Užití kuchyňských sporáků ve městech a šlechtických sídlech Užití kuchyňských sporáků na vesnici Umístění sporáků a kuchyňské sestavy v domě
Kuchyňské sporáky
Sporáky na tuhá paliva nahrazují starší kuchyňská kachlová kamna a představují nejmladší typ topeniště ve venkovském domě (otevřený oheň > pec > kamna > sporák). U mladších typů sporáků ustupuje jejich funkce vytápět obytný prostor výrazně do pozadí.
Užití sporáků ve městech a šlechtických sídlech
Sestava moderních sporáků a pečících troub
v zámecké kuchyni, odpovídající požadavku přípravy většího počtu
jídel.
Lokalita nezveřejněna, okres Jeseník
Foto © MaČe • fotogalerie
K rozšíření sporáků na naše území dochází pod vlivem severněji položených evropských zemí. Sporáky se přitom prosazují nejdříve ve šlechtických sídlech a městském prostředí. V měšťanských domech můžeme pozorovat zavádění sporáků na tuhá paliva již na počátku 19. století.
Užití sporáků na vesnici
V případě domů bohatších sedláků nebo privilegovaných vrstev venkovského obyvatelstva dochází k rozšíření kuchyňských sporáků přibližně o čtvrtstoletí později a ponejprv v jednoduché zděné podobě.
Početně výraznější uplatnění sporáků ve venkovském prostředí však nastává až ve 2. polovině 19. století. V některých hospodářsky méně vyspělých regionech se přitom sporáky dostávají do obytných prostor domů ještě později. Příkladem může být oblast karpatského oblouku, kde je používání sporáků spojováno až s přelomem 19. a 20. století.
Umístění sporáků a kuchyňské sestavy v domě
Zděný sporák s plotnou (vlevo) připojený ke stávajícímu
topeništi na tuhá paliva.
Lokalita nezveřejněna, okres Vsetín
Foto © MaČe • fotogalerie
Sporáky se zpočátku připojovaly ke stávajícímu topeništi, které mohlo být situováno ve světnici nebo vstupní síni domu či chalupy. V případě vstupní síně se jednalo o kuchyňský kout nebo samostatnou prostoru vydělenou v zadní části - černou kuchyni.
Společně se starším topeništěm tvořil sporák nejrůznější kuchyňské sestavy. Později je umísťován samostatně, zejména pokud se jedná o moderní plynové nebo elektrické sporáky. Na rozdíl od sporáků na dřevo či uhlí totiž nevyžadují odvod kouřových spalin komínovým průduchem.
Autor textu a fotek ke kapitole
Kuchyňské sporáky na dřevo a uhlí © Martin Čerňanský
|
Zpět na úvodní stránku: Encyklopedie lidové architektury |
29.01.2013
© MaČe
|
|
||
DOMŮ | TYPY VESNIC A KATASTRU - BYDLENÍ, DŮM A CHALUPY | STAVEBNÍ MATERIÁL A JEHO POUŽÍTÍ | KONSTRUKCE HISTORICKÝCH STAVEB | SEZNAM STAVEB NA VESNICI | HISTORIE OSÍDLENÍ A DĚJINY ARCHITEKTURY | FOTO |
2000 - 2013 © Martin Čerňanský | Lidová architetkura a památky ČR: Dům a zahrada, chalupy, bydlení - fotky | | www.lidova-architektura.cz |