DOMŮ | FOTKY PAMÁTEK, VESNIC A KRAJINY | ATLAS VESNIC A PAMÁTEK | PRÁVO A LEGISLATIVA | HISTORIE V DATECH | ENCYKLOPEDIE STAVEB A STAVITELSTVÍ | SEZNAM A REJSTŘÍK VESNIC | PUBLIKACE A LITERATURA | KULTURA | ARCHÍV |
ENCYKLOPEDIE
LIDOVÉ ARCHITEKTURY
|
TÉMATICKÝ OKRUH -E- > ENCYKLOPEDIE LIDOVÉ ARCHITEKTURY > ODBORNÉ VÝRAZY |
ENCYKLOPEDIE ARCHITEKTURY A STAVITELSTVÍ |
Lidová architektura > encyklopedie > úprava vnějších stěn |
ÚPRAVA VNĚJŠÍCH STĚN Úprava vnějších stěn roubených a zděných staveb Zde bude doplněn krátký úvodní text stučně popisující heslo úprava vnějších stěn a jeho význam ve vztahu k lidové architektuře. Obsah: Úprava vnějších stěn - roubené stavby Úprava vnějších stěn - zděné stavby Úprava vnějších stěn - roubené stavby Úprava vnějších stěnZde bude uvedena fotografie k heslu úprava vnějších
stěn Hlavní složkou úpravy vnějších stěn je omítka (hliněná, později vápenná), která u roubených domů slouží především k bílému zdůraznění okenních a dveřních otvorů, kamenných podezdívek, k zatírání spár mezi trámy (spárování srubu). Běžnou úpravou vnějších stěn roubených staveb je v některých oblastech ohazování "do kožichu", prováděné nanášením silné vrstvy hliněné mazaniny následně opatřené vlastním nátěrem. Dokud se nepoužívalo vápno, stěny se potíraly („kalily“) tzv. jasnou nebo bílou hlínou. Úzkostlivě se dbalo na ochranu roubení. Obvyklá byla konzervace volskou krví, později fermeží. V horských oblastech se dřevěné stěny pobíjejí ozdobně řezaným šindelem nebo později vláknocementovými šablonami (eternitem). Bílení roubených stěn se rozšířilo většinou teprve v 19. století (hlavně v jeho 2. polovině). U hrázděných staveb se vyplněná pole omazávala lepenicí, omítala a světle tónovala; někdy byla také zdobena ornamentem. Úprava vnějších stěn - zděné stavby Na zděných stavbách se omítka uplatňuje v pestré barevné škále. Pod vápennou omítku se na stěny zděných, někde i roubených domů dávala vrstva bláta, mnohdy smíchaného s plevami. Součástí úpravy vnějších stěn jsou obrovnávka (sokl), nástěnná malba, plastické prvky (rámování oken šambránami) aj. V poválečném období podléhá úprava vnějších stěn na vesnici módním tendencích přicházejícím z města. Později dochází k nástupu tvrdých cementových omítek, doprovázejících prefabrikovanou výstavbu stejného materiálového složení. Velkým problémem se z důvodu neprodyšnosti těchto omítek stává jejich použití při opravách tradičních dřevěných, hliněných, kamenných nebo cihelných staveb. Vlivem nanesení cementových omítek na stěny dochází k uzavření vlhkosti v konstrukci a zamezení následného vysychání stavby (lit. 016: V. Frolec, str. 238/změněn slovosled a doplněny poslední tři věty). Autor hesla Úprava vnějších stěn z publikace Lidová architektura. Encyklopedie © Václav Frolec, Josef Vařeka Aktuální články 7.12.2011 Chmelařství je
odvětví zabývající se pěstováním chmele, který
náleží k velmi starým kulturním plodinám. S pěstováním chmele souvisí
rovněž ... Seníky a luční hospodářství >>> 25.11.2011 Seníky slouží pro uskladnění sena a obvykle se jedná o drobné stavby jednoduchého řešení. Seníky stávaly zpravidla po delší nebo kratší období na lukách, přičemž mohly být ... 16.11.2011 Rybníkářstvím označujeme hospodářské odvětví, jehož hlavní náplní je zakládání rybníků. S tímto souvisí i chov sladkovodních ryb a jejich výlov. Chovu ryb v umělých ... |
Zpět na úvodní stránku: Encyklopedie lidové architektury |
10.02.2012
© MaČe |
2000-2011 © Martin Čerňanský - Lidová architetkura a památky ČR: Dům a zahrada, chalupy, bydlení - fotky | | www.lidova-architektura.cz |