DOMŮ | FOTKY PAMÁTEK, VESNIC A KRAJINY | ATLAS VESNIC A PAMÁTEK | PRÁVO A LEGISLATIVA | HISTORIE V DATECH | ENCYKLOPEDIE STAVEB A STAVITELSTVÍ | SEZNAM A REJSTŘÍK VESNIC | PUBLIKACE A LITERATURA | KULTURA | ARCHÍV |
ENCYKLOPEDIE
LIDOVÉ ARCHITEKTURY
|
TÉMATICKÝ OKRUH -E- > ENCYKLOPEDIE LIDOVÉ ARCHITEKTURY > ODBORNÉ VÝRAZY |
ENCYKLOPEDIE ARCHITEKTURY A STAVITELSTVÍ |
Lidová architektura > encyklopedie > polygonální stodola |
POLYGONÁLNÍ STODOLY Polygonální (mnohoboká) stodola Zde bude doplněn krátký úvodní text stučně popisující heslo polygonální stodola a jeho význam ve vztahu k lidové architektuře. Obsah: Popis k heslu polygonální stodola Polygonální stodola Polygonální stodolaZde bude uvedena fotografie k heslu polygonální stodola Vyznačuje se vícebokým (mnohobokým, polygonálním) půdorysem. Polygonální stodoly byly stavěny většinou ze dřeva srubovou konstrukcí; jiný materiál byl výjimečný. Mívají zpravidla nízké stěny, avšak vysokou doškovou střechu nesenou obvykle krovem s hřebenovou vaznicí. Forma a velikost polygonálních stodol se značně liší. Vedle rozměrných existovaly stavby drobné, vedle pětibokých polygonálních stodol se vyskytovaly objekty šestiboké až čtrnáctiboké. Polygonální stodoly stály samostatně, nebo byly pevně vestavěny do usedlosti. Podle některých autorů se polygonální stodoly začaly vyvíjet nejprve na vrchnostenských dvorech, odkud se postupně dostávaly do rolnických usedlostí. Rozšíření polygonálních stodol je možno předpokládat již v 16. století a lze je spojovat s rozvojem zemědělství v tomto období. Ikonograficky je polygonální stodola doložena z roku 1547 v erbu Zivalda Trnického z Trnice na klenbě lodi chrámu svaté Barbory v Kutné Hoře. Nejstarší dochované objekty pocházejí ze 17. století – např. polygonální stodola ve skanzenu v Kouřimi z roku 1648. Formování mnohobokého půdorysu ovlivnilo patrně více činitelů (povětrnostní podmínky, snaha po využití kratších trámů, zvětšení skladovací plochy aj.). Polygonální stodoly byly nejvíce rozšířeny v Čechách (Benešovsko, Sedlčansko, Voticko, Vlašimsko, Táborsko severně od Českých Budějovic, Plasko, Plzeňsko, Pardubicko, Hradecko, Trutnovsko, Vysokomýtsko, Litomyšlsko, Poličsko, Lanškrounsko), v menší počtu pak na Moravě a ve Slezsku (severně od Nového Města na Moravě, Moravskotřebovsko, jižní okolí Šumperku, užší oblast Bruntálska, Opavské slezsko, severní část Těšínska a Novojičínsko). Z podrobnějšího výzkumu map stabilního katastru vyplývá, že z hlediska geografického rozšíření polygonální stodoly vytvářely souvislejší pásma. Ostrůvky výskytu polygonálních stodol vznikaly až v průběhu 19. století (lit. 016: V. Frolec; J.Vařeka, str. 173). Autor hesla Polygonální stodola z publikace Lidová architektura. Encyklopedie © Václav Frolec, Josef Vařeka Aktuální články 7.12.2011 Chmelařství je
odvětví zabývající se pěstováním chmele, který
náleží k velmi starým kulturním plodinám. S pěstováním chmele souvisí
rovněž ... Seníky a luční hospodářství >>> 25.11.2011 Seníky slouží pro uskladnění sena a obvykle se jedná o drobné stavby jednoduchého řešení. Seníky stávaly zpravidla po delší nebo kratší období na lukách, přičemž mohly být ... 16.11.2011 Rybníkářstvím označujeme hospodářské odvětví, jehož hlavní náplní je zakládání rybníků. S tímto souvisí i chov sladkovodních ryb a jejich výlov. Chovu ryb v umělých ... |
Zpět na úvodní stránku: Encyklopedie lidové architektury |
10.02.2012
© MaČe |
2000-2011 © Martin Čerňanský - Lidová architetkura a památky ČR: Dům a zahrada, chalupy, bydlení - fotky | | www.lidova-architektura.cz |