DOMŮ | FOTKY PAMÁTEK, VESNIC A KRAJINY | ATLAS VESNIC A PAMÁTEK | PRÁVO A LEGISLATIVA | HISTORIE V DATECH | ENCYKLOPEDIE STAVEB A STAVITELSTVÍ | SEZNAM A REJSTŘÍK VESNIC | PUBLIKACE A LITERATURA | KULTURA | ARCHÍV |
ENCYKLOPEDIE
LIDOVÉ ARCHITEKTURY
|
TÉMATICKÝ OKRUH -E- > ENCYKLOPEDIE LIDOVÉ ARCHITEKTURY > ODBORNÉ VÝRAZY |
ENCYKLOPEDIE ARCHITEKTURY A STAVITELSTVÍ |
Lidová architektura > encyklopedie > výměnek |
VÝMĚNEK, SEDNIČKA Výměnky staveb lidové architektury Zde bude doplněn krátký úvodní text stučně popisující heslo výměnek a jeho význam ve vztahu k lidové architektuře. Obsah: Popis k heslu výměnek Výměnek VýměnekZde bude uvedena fotografie k heslu výměnek 1. Instituce zabezpečující starému hospodáři, který předal správu usedlosti mladšímu nástupci, výživu, bydlení a další potřeby. Existence výměnku byla dána ekonomickou nutností v poměrech naturálního hospodaření. Jeho vznik souvisí se zavedením práva poslední vůle a se zrušením rodinného nedílu v 16. století. 2. Obydlí výměnkáře a jeho ženy. V drobných hospodářstvích bylo nejběžnější, že staří rodiče obývali světnici, která vznikla přestavbou již existující domové prostory (často s původní hospodářskou funkcí), nebo dodatečnou přístavbou. Někdy přecházel starý hospodář po předání gruntu do světnice, kterou předtím obývali mladí manželé. V takových světničkách žili zpravidla výměnkáři, kteří se stavovali společně s rodinou nového majitele a neměli vlastní hospodářství. U větších hospodářství byly od 16. století budovány samostatné výměnky v rámci dvora, méně často na jiném místě v obci nebo v jiné vesnici. Postupně jich přibývalo, takže v některých krajích počátkem 18. století měl takovou chalupu skoro každý statek. Pro české země byly zvláště typické výměnky postavené na protilehlé straně od hlavního obytného traktu usedlosti směrem do ulice nebo navazující v podélné ose na hospodářské budovy ve dvoře. Svým celkovým vzhledem, vnitřním členěním i vybavením se výměnky podobaly příbytkům mladých hospodářů. Odlišnosti spočívaly především v menších rozměrech budov, vnitřních prostorů a v jednodušším zařízení interiérů. Místy (Opavské Slezsko) sloužila jako výměnek dřevěná chalupa, zatímco mladý hospodář bydlel se svou rodinou v nově vybudovaném zděném statku. Výměnky byly součástí gruntů a neměly vlastní domové číslo. Po smrti výměnkáře připadly držiteli statku a měnily se dočasně či trvale v podruží apod. Existence výměnku („ chalupa “, „ chaloupka “, „ malá světnička “, „ sednička “, „ světnička “, „ výminek “ apod.) je doložena v českých zemích od 16. století. Pro srovnání uveďme, že na Slovensku se instituce výměnku nerozvinula v důsledku reálné dělby nemovitého majetku mezi všemi mužskými potomky, kteří si mohli dědický podíl z rodičovského majetku nárokovat až po smrti rodičů (lit. 016: V. Frolec, str. 256/upraven začátek poslední věty). Autor hesla Výměnek z publikace Lidová architektura. Encyklopedie © Václav Frolec, Josef Vařeka Aktuální články 7.12.2011 Chmelařství je
odvětví zabývající se pěstováním chmele, který
náleží k velmi starým kulturním plodinám. S pěstováním chmele souvisí
rovněž ... Seníky a luční hospodářství >>> 25.11.2011 Seníky slouží pro uskladnění sena a obvykle se jedná o drobné stavby jednoduchého řešení. Seníky stávaly zpravidla po delší nebo kratší období na lukách, přičemž mohly být ... 16.11.2011 Rybníkářstvím označujeme hospodářské odvětví, jehož hlavní náplní je zakládání rybníků. S tímto souvisí i chov sladkovodních ryb a jejich výlov. Chovu ryb v umělých ... |
Zpět na úvodní stránku: Encyklopedie lidové architektury |
10.02.2012
© MaČe |
2000-2011 © Martin Čerňanský - Lidová architetkura a památky ČR: Dům a zahrada, chalupy, bydlení - fotky | | www.lidova-architektura.cz |