Lidová architektura a památky ČR - úvodní stránka

Lidová architektura na FacebookuFacebook | Lidová architektura na TwitteruTwitterLidová architektura na RSS KanáluRSS Kanál | Textová verze stránky bez grafikyTextová verze | Verze stránky pro tiskTisk stránky | A A A |

DOMŮ | FOTKY PAMÁTEK, VESNIC A KRAJINY | ATLAS VESNIC A PAMÁTEK | PRÁVO A LEGISLATIVA | HISTORIE V DATECH | ENCYKLOPEDIE STAVEB A STAVITELSTVÍ | SEZNAM A REJSTŘÍK VESNIC | PUBLIKACE A LITERATURA | KULTURA | ARCHÍV
.
Dějiny architektury, stavby a bydlení
Historie osídlení, dům a bydlení
Stavební materiál a řemesla
Historické stavby a konstrukce
Typy staveb - domy, mlýny atd.
.
Hlavní regiony a oblasti ČR
Stavby severozápadních Čech a dům v Krušných horách i na Chebsku
Stavby jižních Čech a dům na Blatech i na Šumavě
Stavby středních Čech a dům v Polabí, na Slánsku i na Berounsku
Stavby severních Čech a dům v Českém středohoří, Pojizeří i na Turnovsku
Stavby západních Čech a dům na Šumavě, v Chodsku i na Plzeňsku
Stavby východních Čech a dům v Krkonoších, Orlických horách i na Vysočině
Stavby střední Moravy a dům na Hané, Valašsku i Horácku
Stavby jižní Moravy a dům na Slovácku i v Karpatech
Stavby Slezka a severní Moravy a dům v Beskydech, na Jesenicku i Opavsku
.
Ochrana vesnic a památek v ČR
Památky, rezervace a zóny
Muzea v přírodně a skanzeny
.
Opravy staveb a novostavby
Obnova a oprava domu a chalupy i jiných staveb
Územní plány obcí a projekty rodinných domů
 Autorská práva a literatura
 Podpora projektu >>>

.
Plakát Lidová architektura Čechy, Morava a Slezsko
Lidová architektura a památky ČR
LIDOVÉ STAVBY
LIDOVÁ ARCHITEKTURA
Vzdělávací portál, na kterém lze nalézt popis historie osídlení naší krajiny i dějiny bydlení. Uvedeny jsou typy vesnic i stavební materiál na historické konstrukce staveb a domy zastupující regiony Čech, Moravy a Slezka. Nechybí seznam rezervací, zón a památky UNESCO či muzea a skanzeny v ČR. Uveden je postup opravy domu nebo chalupy i projekt novostavby rodinného domu. Encyklopedie a fotogalerie ilustruje exteriér a interiér stavby i stavební prvky - vrata, dveře a okna. Dále vnitřní vybavení staveb včetně světnice domu a kuchyně - nábytek, kamna a sporáky.
TITULNÍ STRÁNKA
LIDOVÁ
ARCHITEKTURA
A PAMÁTKY ČR
Titulní stránka Lidová architektura a památky v ČR
FOTKY PAMÁTEK,
VESNIC A KRAJINY
LIDOVÉ STAVBY,
DOMY A CHALUPY
Fotky památek, vesnic a krajiny. Lidové stavby, domy a chalupy.
MAPY A ATLAS
VESNICE, PAMÁTKY
STAVBY A KRAJINA
Mapy a atlas. Vesnice, památky, stavby a krajina.
Diskusní fórum: Krajina, vesnice a architektura.
ENCYKLOPEDIE
STAVEB
A LIDOVÉHO
STAVITELSTVÍ
Encyklopedie staveb a lidového stavitelství.
HISTORIE A DĚJINY
VESNICE V DATECH
HISTORICKÉ SLOHY
Historie a dějiny vesnice v datech. Historické slohy.
SEZNAM VESNIC
REJSTŘÍK MÍSTNÍCH
ZEMĚPISNÝCH JMEN
Seznam vesnic, rejstřík místních a zeměpisných jmen

LIDOVÉ STAVBY
NA ČESKÉM
ROZHLASE
Lidové stavby na ČRo
> DĚJINY ARCHITEKTURY,
STAVBY A BYDLENÍ <
Historie osídlení, dům a bydlení
Stavební materiál a řemesla
Historické stavby a konstrukce
Typy staveb - domy, mlýny atd.
> HLAVNÍ REGIONY
A OBLASTI ČR <
Severozápadní Čechy
Jižní Čechy
Střední Čechy
Severní Čechy
Západní Čechy
Východní Čechy
Střední Morava
Jižní Morava
Slezsko a severní Morava
> OCHRANA VESNIC
A PAMÁTEK V ČR <
Památky, rezervace a zóny
Muzea v přírodě a skanzeny
> OPRAVY STAVEB
A NOVOSTAVBY <
Obnova a oprava domu i chalupy
Územní plány a projekty domů
Autorská práva a literatura
 

ŘAZENÍ PODLE ABECEDY

:: A
:: B
:: C
:: Č
:: D
:: E
:: F
:: G
:: H
:: CH
:: I
:: J
:: K
:: L
:: M
:: N
:: O
:: P
:: Q
:: R
:: Ř
:: S
:: Š
:: T
:: U
:: V
:: W
:: X
:: Y
:: Z
:: Ž


Památky UNESCO pro děti a mládež


FOTOALBUM LIDOVÉ ARHCITEKTURY
NOVÉ FOTKY

F

O

T

O

A

L

B

U

M

 
Fotky památek lidové architektury
Fotografie staveb
Foto vesnic a památek
Fotogalerie staveb na vesnici
 

TÉMATICKÝ OKRUH -E- > REJSTŘÍK MÍSTNÍCH ZEMĚPISNÝCH JMEN > NÁZVOSLOVÍ
LIDOVÁ ARCHITEKTURA - LIDOVÉ STAVBY - ČECHY, MORAVA A SLEZSKO - domovská stránkaREJSTŘÍK JMEN
ENCYKLOPEDIE LIDOVÉ ARCHITEKTURYRejstřík zeměpisných jmen

Místní jména v Čechách, jejich vznik, původní význam a změny od Dr. Antonína Profouse vychází roku 1947 v nakladatelství České akademie věd a umění v Praze tiskem České grafické Unie a.s. v Praze. Předmětem jsou jména místních obcí a k nim přidělených vsí na celém území bývalého království Českého. Ze jmen vísek, samot a částí osad jsou zahrnuta zpravidla jen ta, která mají poněkud větší význam a zvláště ta, o kterých jsou zmínky již v starší minulosti. Dále je do tohoto spisu zahrnuto také mnoho osad zaniklých, pokud je uvedli Palacký v svém Popisu království Českého roku 1848 a Sedláček v svém Místopisném slovníku historickém, jejž vydával v letech 1895 až 1908 (lit. 031: A. Profous, předmluva ke knize/kráceno).

Další použitou literaturou jsou Zeměpisná jména Československa. Slovník vybraných zeměpisných jmen s výkladem jejich původu a historického vývoje od autorů: Ivan Lutterer (Čechy), Milan Majtán (Slovensko) a Rudolf Šrámek (Morava a Slezsko). Publikaci vydala Mladá fronta v rámci Malé encyklopedie / Svazek 11 v Praze roku 1982.


Vedle samotného jazyka se u místních jmen přihlíží i k faktům mimojazykovým, z nichž nejdůležitější jsou (a) FAKTA HISTORICKÁ (např. zasvěcení kostelů, tzv. patrocinia; rozsah klášterních majetků; změny v pozemkové držbě apod.), (b) ZEMĚPISNÁ (jistý typ jmen je soustředěn na jistém prostoru, tzv. areálu, např. typ Žďár na Českomoravské vrchovině), (c) GEOBOTANICKÁ (např. vztah jmen Chmeliště, Chmelník, Chmelová apod. k původnímu rozšíření chmele) (lit. 032: R. Šrámek, M. Majtán, str. 25/kráceno).

• ZEMĚPISNÁ JMÉNA •

1. OBLASTNÍ JMÉNA - JMÉNA OBLASTÍ, ZEMÍ A KRAJŮ (např. Haná, Chodsko)
(lit. 032: I. Lutterer, M. Majtán, R. Šrámek, str. 10/kráceno, změněn slovosled, doplněn termín oblastní jména)

2. MÍSTNÍ JMÉNA - JMÉNA SÍDELNÍCH ÚTVARŮ, tj. vsí, měst, místních částí, hradů, zámků apod. (např. Lhota, Újezd, Žďár, Praha, Křivoklát, Karlštejn) (lit. 032: I. Lutterer, M. Majtán, R. Šrámek, str. 10/kráceno, změněn slovosled)

3. POMÍSTNÍ JMÉNA - JMÉNA NESÍDELNÍCH OBJEKTŮ. Jedná se o
(a) jména vod tekoucích i stojatých, včetně umělých přehradních nádrží apod. (např. Vltava, Ohře, Nechranická přehrada)
(b) jména útvarů vertikálního členění
zemského povrchu, tj. hor, vrchů, pohoří, štítů, včetně propastí, průsmyků a horských sedel (např. Říp, Praděd, Krkonoše, Brdy)
(c) jména pozemků,
především zemědělských, tj. parcel, polí, vinic, chmelnic, pastvin, luk, lesů, nazývaná obvykle jména traťová nebo pozemková, včetně jmen komunikací, tj. stezek, cest, silnic, tunelů atd. (lit. 032: I. Lutterer, M. Majtán, R. Šrámek, str. 10/kráceno, změněn slovosled)

• ZÁKLADY NAŠICH ZEMĚPISNÝCH JMEN •

1.DOMÁCÍHO (SLOVANSKÉHO) PŮVODU:

a) obecná slova dosud živá a srozumitelná (Dub, Důl, Hrad, Les, Ostrov, Voda atd.) nebo dnes méně známá a nesnadno průhledná (Brdo, Bradlo, Chlum, Luh, Niva atd.). Mohou mít podobu základní, tj. neodvozenou (Brod) nebo odvozenou (Brodek, Lužná atd.) (lit. 032: I. Lutterer , M. Majtán, R. Šrámek, str. 26/kráceno).

b) jiná vlastní jména, nejčastěji osobní. Např. Jaroš v místním jménu Jarošov „majetek Jarošův“ a Jarošovice „ves lidí Jarošových“. K správnému výkladu těchto jmen musíme znát starý repertoár osobních jmen včetně jejich zkrácených podob domáckých. Např. k Bohuslav (z něho místní jméno Bohuslavice „ves lidí Bohuslavových“) existovala řada domáckých podob, např. Bohuš (z toho Bohušice, Bohušovice „ves lidí Bohušových“), Bohuň (z toho Bohunice „ves lidí Bohuňových“), Bohuňa, Bohuta, Bok atd. Jednotlivé typy zkrácených jmen jsou příznačné pro určitou dobu a určitý kraj.
Jindy se základem místního jména stalo jméno řeky, nad kterou byla obec založena (Olešnice, Telnice, v odvozené podobě Svitávka, Oslavany), jméno hory nebo pohoří (hlavně v přívlastkových jménech jako Rožnov pod Radhoštěm, Jedlová v Orlických horách, Jablonné v Podještědí*, Světlá pod Ještědem*, Hamr pod Ralskem*, Pec pod Sněžkou*, Kostomlaty pod Milešovkou*, Bělá pod Bezdězem*, Vesec pod Kozákovem*, Slemeno v Podkrkonoší), popř, jiné jméno pomístní (lit. 032: I. Lutterer , M. Majtán, R. Šrámek, str. 26/kráceno).

2. CIZOJAZYČNÉHO PŮVODU

Z cizího jazyka mohou být přejata jména obecná i vlastní. S ohledem na historický vývoj je nejvíce jmen z němčiny. Pomístní jména v oblasti Karpat jsou zčásti poznamenána rumunským, popř. šíře balkánským původem (Beskydy aj.), jež k nám přišly s tzv. valašskou kolonizací salašnického rázu. Předslovanský původ mají především jména některých našich větších vodních toků (Labe, Vltava, Jizera, Morava, Opava) a horstev (Krkonoše). Mnoho lidských sídel, která na území naší vlasti vznikla ve středověku, dostalo při svém založení německé jméno, i když mnohdy šlo o domácí kolonizace českou. Zvláště ve jménech našich hradů se projevovala středověká móda německých jmen s příponou –štejn, -štýn (z něm. Stein „kámen, skála, popř. skalní hrad“). Samozřejmě byla i místa, kde se usadili němečtí kolonisté (např. na Jihlavsku), jinde se uplatnily oba národy vedle sebe. V takových případech mají některé lokality ve starých dokladech dvoujazyčné pojmenování, na sobě nezávislé. Mnohem častěji se však jména navzájem obousměrně přejímají (lit. 032: I. Lutterer , M. Majtán, R. Šrámek, str. 27/kráceno).

• SEZNAM HLAVNÍCH TYPŮ ZEMĚPISNÝCH JMEN •

I. MÍSTNÍ JMÉNA: Jménem lidského sídla se stalo

A) jméno jeho obyvatel, utvořené

1) z vlastního osobního jména kmenového náčelníka, hlavy rodu nebo otce rodiny příponou - ice nebo -ovice (Litoměřice, Ivanovice atd.)
2) z obecného označení osoby, obvykle příslušníka vládnoucí vrstvy světské nebo duchovní příponou -ice nebo -ovice (Kralice, Opatovice)
3) z rodného jména příslušníků rodové občiny prostým tvarem 4. p. množného čísla (Nováky)
4) z obecného označení místa, kde sídlili nebo odkud se přistěhovali příponou -ice nebo -any (Podlažice, Lipany, Moravany)
5) z obecného označení zaměstnání nebo služebné povinnosti původních osadníků (poddaných) prostým tvarem 4. p. množného čísla (Zlatníky, Rataje)
6) z ironické přezdívky nebo povahopisné charakteristiky, kterou osadníkům dáli jejich sousedé prostým tvarem 4. p. množného čísla (Hrdlořezy, Všetaty)

B) označení jeho příslušnosti k jednotlivé osobě, a to

1) z vlastního osobního jména zakladatele, prvního majitele, rychtáře nebo jiného význačného osadníka příponou -jb (Litomyšl, Dobrohošť), příponou -ja+ves, - yně, - ov, -ín, -ka nebo bez přípony (Nelahozeves, Ruzyně, Benešov, Manětín, Dobruška, Myslík)
2) z obecného označení osoby vlastníka nebo zakladatele tvarem 2. p. + obec. jménem nebo přivl. příd. jména + obec.jménem (Hradec Králové, Králův Dvůr).

C) označení věcné (většinou přenesení jména blízké řeky, potoka, vrchu, území pad. na osadu), tvořené

1) z tzv. přírodních jmen, a to podle vod (Teplice), terénních tvarů (Chlumec), druhu půdy (Blatná, Hlinné), klimatických poměrů (Studenec, Větrov), rostlinstva (Jablonec, Tisovec), živočišstva (Nedvězí) nebo relativní polohy (Záluží)
2) z tzv. kulturních jmen, a to podle způsobu odlesňování (Žďár), polohy na komunikacích (Brod), sídelního statutu osady (Lhota), význačné stavby (Hradec) nebo výrobních zařízení (Hamry).

D) jméno cizí

1) předslovanské (nepřímo přes pomístní jména), a to podle řeky (Přimda), vrchy, hory (Oškobrh) nebo podle vlhkosti půdy (Doksy)
2) biblické (Tábor)
3) italské (Beroun)
4) německé, a to většinou složeniny s –dorf „ves“ (Varnsdorf), - berg „hora“ (Vamberk), -bach „potok“ (Žampach), -stein „kámen“(Karlštejn), -stadt „město“ (Frenštát), -wald „les“(Kunvald) , -burg „hrad“ (Rumburk) nebo –tal „údolí“ (Bruntal).
5) maďarské (Antol, na Slovensku)

II. POMÍSTNÍ JMÉNA: V pojmenování objektu je vyjádřen

E) Obecný vztah a vlastnost, a to

1) místo nebo poloha (Desná, Kámen)
2) vzdálenost (i metaforicky) (Amerika)
3) velikost, množství, rychlost, zvuk (Vysoká, Střela, Tichá)
4) tvar (přímým označením) (Špičák)
5) tvar a jiné vlastnosti (metaforicky) (Baba)
6) barva a chuť (Slaná)
7) hodnocení kvality nebo dojmu (Krásná Hora, Rozkoš)
8) stáří nebo novost (Noviny)

F) Země, a to

1) vyvýšeniny (Bradlo)
2) svah, úbočí (Svahy)
3) vhloubené tvary (Sedlo)
4) ostrov, rovina (Rovina)
5) složení půdy, její posuvy (Železné hory)
6) kulturní půda (Kopanice)
7) voda (Louže)
8) atmosférické jevy (Sněžka)

G) Rostlinstvo, a to

1) části rostlin (Pařezí*)
2) porosty obecně (Polom)
3) rostlinný porost (Rohozná)
4) soustava polního hospodaření
5) kulturní rostliny
6) louky, pastviny (Louky*, Palouky*, Pastviny*)
7) zahrady, vinice, chmelnice (Zahrady*, Vinice*, Vinohrady*, Chmelnice*, Vinohrady*)

H) Zvířectvo, a to

1) volně žijící (Havraníky*)
2) domácí savci a ptáci (Kozolupy, Husa)

J) Člověk, jeho poměry majetkové a právní, a to

1) majetek královský nebo šlechtický
2) majetek církevní (Farářství)
3) majetek městský a obecní (Obecnice, Obecní*)
4) právní poměry, nabytí majetku (Padělky)
5) pojmenování podle osob (z osobních i obecných jmen) (Rožmberk)
6) pojmenování podle institucí, vrchnosti (Panský*)

K) Člověk, jeho práce (pracovní materiál a nářadí) a to

1) nerosty (Vápenice)
2) nerosty a jejich zpracování (Hutisko)
3) rostliny a jejich zpracování (Mlýnek)
4) zvířata, jejich lov nebo chov
5) vojenství (Varta)
6) soudnictví a výkon práva

L) Člověk, jeho výtvory a díla, a to

1) obecná a vlastní jména jeho sídel
2) stavby
3) hranice, meze, ohrazení (Mezný)
4) cesty

M) Člověk, jeho představy, společenský život, dějiny, a to

1) pověsti a pověry
2) lidové zvyky a zábavy
3) náboženství, církevní obřady (Kalvárie)
4) archeologie (Popelištná)
5) historické události (Bojiště)
6) místní přílohy (zvláště tragické)

N) Ostatní jména, a to

1) předslovanská (Říp)
2) německá, maďarská
3) ostatní (latinská aj.)
4) nejasná
(lit. 032:
I. Lutterer , M. Majtán, R. Šrámek, str. 28-40/kráceno, prozatím nedokončené doplnění o místní jména označená hvězdičkou *).


Seznam odborné a naučné literatury včetně rejstříku autorůSEZNAM ODBORNÉ A NAUČNÉ LITERATURY VČETNĚ REJSTŘÍKU AUTORŮ

Aktuální články

Pěstování chmele a chmelnice | Chmel na Žatecku, Úštecku a Tršicku, stavba chmelnice Chmel a chmelnice >>>

7.12.2011 Chmelařství je odvětví zabývající se pěstováním chmele, který náleží k velmi starým kulturním plodinám. S pěstováním chmele souvisí rovněž ...

Seníky k uskladnění sena Seníky a luční hospodářství >>>

25.11.2011 Seníky slouží pro uskladnění sena a obvykle se jedná o drobné stavby jednoduchého řešení. Seníky stávaly zpravidla po delší nebo kratší období na lukách, přičemž mohly být ...

Rybníkařství a rybníky, stavby rybáren u řeky Rybníky a rybníkářství >>>

16.11.2011 Rybníkářstvím označujeme hospodářské odvětví, jehož hlavní náplní je zakládání rybníků. S tímto souvisí i chov sladkovodních ryb a jejich výlov. Chovu ryb v umělých ...

REJSTŘÍK MÍSTNÍCH ZEMĚPISNÝCH JMENZpět na úvodní stránku: Rejstřík místních zeměpisných jmen
10.02.2012 © MaČe
2000-2011 © Martin Čerňanský - Lidová architetkura a památky ČR: Dům a zahrada, chalupy, bydlení - fotky  | www.lidova-architektura.cz