DOMŮ | FOTKY PAMÁTEK, VESNIC A KRAJINY | ATLAS VESNIC A PAMÁTEK | PRÁVO A LEGISLATIVA | HISTORIE V DATECH | ENCYKLOPEDIE STAVEB A STAVITELSTVÍ | SEZNAM A REJSTŘÍK VESNIC | PUBLIKACE A LITERATURA | KULTURA | ARCHÍV |
ŘAZENÍ PODLE ABECEDY
|
TÉMATICKÝ OKRUH -E- > REJSTŘÍK MÍSTNÍCH ZEMĚPISNÝCH JMEN > NÁZVOSLOVÍ |
REJSTŘÍK JMEN |
Rejstřík zeměpisných jmen |
Místní jména v Čechách, jejich vznik, původní význam a změny od Dr. Antonína Profouse vychází roku 1947 v nakladatelství České akademie věd a umění v Praze tiskem České grafické Unie a.s. v Praze. Předmětem jsou jména místních obcí a k nim přidělených vsí na celém území bývalého království Českého. Ze jmen vísek, samot a částí osad jsou zahrnuta zpravidla jen ta, která mají poněkud větší význam a zvláště ta, o kterých jsou zmínky již v starší minulosti. Dále je do tohoto spisu zahrnuto také mnoho osad zaniklých, pokud je uvedli Palacký v svém Popisu království Českého roku 1848 a Sedláček v svém Místopisném slovníku historickém, jejž vydával v letech 1895 až 1908 (lit. 031: A. Profous, předmluva ke knize/kráceno). Další použitou literaturou jsou Zeměpisná jména Československa. Slovník vybraných zeměpisných jmen s výkladem jejich původu a historického vývoje od autorů: Ivan Lutterer (Čechy), Milan Majtán (Slovensko) a Rudolf Šrámek (Morava a Slezsko). Publikaci vydala Mladá fronta v rámci Malé encyklopedie / Svazek 11 v Praze roku 1982. Vedle samotného jazyka se u místních jmen přihlíží i k faktům mimojazykovým, z nichž nejdůležitější jsou (a) FAKTA HISTORICKÁ (např. zasvěcení kostelů, tzv. patrocinia; rozsah klášterních majetků; změny v pozemkové držbě apod.), (b) ZEMĚPISNÁ (jistý typ jmen je soustředěn na jistém prostoru, tzv. areálu, např. typ Žďár na Českomoravské vrchovině), (c) GEOBOTANICKÁ (např. vztah jmen Chmeliště, Chmelník, Chmelová apod. k původnímu rozšíření chmele) (lit. 032: R. Šrámek, M. Majtán, str. 25/kráceno). • ZEMĚPISNÁ JMÉNA • 1. OBLASTNÍ JMÉNA -
JMÉNA OBLASTÍ, ZEMÍ A KRAJŮ (např. Haná, Chodsko) 2. MÍSTNÍ JMÉNA - JMÉNA SÍDELNÍCH ÚTVARŮ, tj. vsí, měst, místních částí, hradů, zámků apod. (např. Lhota, Újezd, Žďár, Praha, Křivoklát, Karlštejn) (lit. 032: I. Lutterer, M. Majtán, R. Šrámek, str. 10/kráceno, změněn slovosled) 3. POMÍSTNÍ JMÉNA -
JMÉNA NESÍDELNÍCH OBJEKTŮ. Jedná se o • ZÁKLADY NAŠICH ZEMĚPISNÝCH JMEN • 1.DOMÁCÍHO (SLOVANSKÉHO) PŮVODU: a) obecná slova dosud živá a srozumitelná (Dub, Důl, Hrad, Les, Ostrov, Voda atd.) nebo dnes méně známá a nesnadno průhledná (Brdo, Bradlo, Chlum, Luh, Niva atd.). Mohou mít podobu základní, tj. neodvozenou (Brod) nebo odvozenou (Brodek, Lužná atd.) (lit. 032: I. Lutterer , M. Majtán, R. Šrámek, str. 26/kráceno). b) jiná vlastní
jména, nejčastěji osobní. Např. Jaroš v místním jménu Jarošov
„majetek Jarošův“ a Jarošovice „ves lidí Jarošových“. K správnému výkladu
těchto jmen
musíme znát starý repertoár osobních jmen včetně jejich zkrácených
podob domáckých. Např. k Bohuslav (z něho místní jméno Bohuslavice
„ves lidí Bohuslavových“) existovala řada domáckých podob, např. Bohuš
(z toho Bohušice, Bohušovice „ves lidí Bohušových“), Bohuň (z toho
Bohunice „ves lidí Bohuňových“), Bohuňa, Bohuta, Bok atd. Jednotlivé
typy zkrácených jmen jsou příznačné pro určitou dobu a určitý kraj. 2. CIZOJAZYČNÉHO PŮVODU Z cizího jazyka mohou být přejata jména obecná i vlastní. S ohledem na historický vývoj je nejvíce jmen z němčiny. Pomístní jména v oblasti Karpat jsou zčásti poznamenána rumunským, popř. šíře balkánským původem (Beskydy aj.), jež k nám přišly s tzv. valašskou kolonizací salašnického rázu. Předslovanský původ mají především jména některých našich větších vodních toků (Labe, Vltava, Jizera, Morava, Opava) a horstev (Krkonoše). Mnoho lidských sídel, která na území naší vlasti vznikla ve středověku, dostalo při svém založení německé jméno, i když mnohdy šlo o domácí kolonizace českou. Zvláště ve jménech našich hradů se projevovala středověká móda německých jmen s příponou –štejn, -štýn (z něm. Stein „kámen, skála, popř. skalní hrad“). Samozřejmě byla i místa, kde se usadili němečtí kolonisté (např. na Jihlavsku), jinde se uplatnily oba národy vedle sebe. V takových případech mají některé lokality ve starých dokladech dvoujazyčné pojmenování, na sobě nezávislé. Mnohem častěji se však jména navzájem obousměrně přejímají (lit. 032: I. Lutterer , M. Majtán, R. Šrámek, str. 27/kráceno). • SEZNAM HLAVNÍCH TYPŮ ZEMĚPISNÝCH JMEN • I. MÍSTNÍ JMÉNA: Jménem lidského sídla se stalo A) jméno jeho obyvatel, utvořené 1) z vlastního
osobního jména kmenového
náčelníka, hlavy rodu nebo otce rodiny příponou - ice nebo -ovice (Litoměřice,
Ivanovice atd.) B) označení jeho příslušnosti k jednotlivé osobě, a to 1) z vlastního
osobního jména zakladatele,
prvního majitele, rychtáře nebo jiného význačného osadníka příponou -jb (Litomyšl, Dobrohošť), příponou -ja+ves, - yně, - ov, -ín, -ka nebo
bez přípony (Nelahozeves, Ruzyně, Benešov, Manětín, Dobruška, Myslík) C) označení věcné (většinou přenesení jména blízké řeky, potoka, vrchu, území pad. na osadu), tvořené 1) z tzv. přírodních jmen,
a to podle vod (Teplice), terénních tvarů (Chlumec), druhu půdy (Blatná,
Hlinné), klimatických poměrů (Studenec, Větrov), rostlinstva (Jablonec,
Tisovec), živočišstva (Nedvězí) nebo relativní polohy (Záluží) D) jméno cizí 1) předslovanské (nepřímo přes pomístní jména), a to
podle řeky (Přimda), vrchy, hory (Oškobrh) nebo podle vlhkosti půdy (Doksy) II. POMÍSTNÍ JMÉNA: V pojmenování objektu je vyjádřen E) Obecný vztah a vlastnost, a to 1) místo
nebo poloha (Desná, Kámen) F) Země, a to 1) vyvýšeniny (Bradlo) G) Rostlinstvo, a to 1) části
rostlin (Pařezí*) H) Zvířectvo, a to J) Člověk, jeho poměry majetkové a právní, a to 1) majetek královský nebo šlechtický K) Člověk, jeho práce (pracovní materiál a nářadí) a to 1) nerosty (Vápenice) L) Člověk, jeho výtvory a díla, a to 1) obecná a vlastní jména jeho sídel M) Člověk, jeho představy, společenský život, dějiny, a to 1) pověsti a pověry N) Ostatní jména, a to 1) předslovanská (Říp) SEZNAM ODBORNÉ A NAUČNÉ LITERATURY VČETNĚ REJSTŘÍKU AUTORŮ Aktuální články 7.12.2011 Chmelařství je
odvětví zabývající se pěstováním chmele, který náleží
k velmi starým kulturním plodinám. S pěstováním chmele souvisí rovněž
... Seníky a luční hospodářství >>> 25.11.2011 Seníky slouží pro uskladnění sena a obvykle se jedná o drobné stavby jednoduchého řešení. Seníky stávaly zpravidla po delší nebo kratší období na lukách, přičemž mohly být ... 16.11.2011 Rybníkářstvím označujeme hospodářské odvětví, jehož hlavní náplní je zakládání rybníků. S tímto souvisí i chov sladkovodních ryb a jejich výlov. Chovu ryb v umělých ... |
Zpět na úvodní stránku: Rejstřík místních zeměpisných jmen |
10.02.2012
© MaČe |
2000-2011 © Martin Čerňanský - Lidová architetkura a památky ČR: Dům a zahrada, chalupy, bydlení - fotky | | www.lidova-architektura.cz |