TÉMATICKÝ OKRUH -D- > OPRAVY STAVEB A NOVOSTAVBY > ÚZEMNÍ ROZVOJ A NOVÉ STAVBY |
ZÁSADY PRO NOVOSTAVBY NA VESNICI |
Architektonické desatero |
Ochrana vstupu do domu
Ochrana komunikačně velmi zatíženého vstupu si vynutila odsazení této části obvodové stěny o tzv. zapraží a i v případě symetrického řešení zděných staveb byla v rámci základní hmoty tato funkce zachována a řešila se zapuštěním střední části otevřené do dvora arkádami (lit. 011: kresba J. Škabrada, str. 229) (lit. 035: levý obrázek doplněn autorem serveru).
Ochrana vstupu u dřevěné zástavby - zápraží
Komunikačně nejvíce zatíženou částí parcely je samozřejmě vstup do domu a pruh podél této vstupní strany. Tudy se chodí do domu z veřejného prostoru - návsi a v případě hospodářství i dozadu ke chlévům, které zpravidla navazovaly vzadu na základní obytný dvojtrakt nebo trojtrakt objektu. Na tyto závažné provozní požadavky architektura patřičným způsobem reagovala, zejména u starších dřevěných domů, které tvořily až do 18. století naprostou většinu naší venkovské zástavby. Reakce spočívala v nesymetrickém nasazení střechy na spodní stavbu - střecha byla širší než dům a nasazená tak, aby její přesah kryl komunikaci podél vstupní stěny domu. Konstrukční řešení tohoto přesahu bylo velmi promyšlené, protože okraj střechy vynášely konce vysunutých trámů stropu nebo vazných trámů krovu. Pokud dosahoval dům svou štítovou stěnou až k návsi nebo cestě, propojovala se tato krytá komunikace přímo se vstupem z veřejného prostoru - vstupní branka vedle vjezdu vedla přímo pod začátek přesahující střechy. Tato tradiční část venkovského domu se nazývá zápraží a je samozřejmě užitečná i dnes, protože kryje vstup před nepohodou, což znamená nejen krytí vstupních dveří před deštěm, sněhem nebo větrem, ale i ochranu člověka, který do domu vstupuje, odemyká nebo čeká. Na zápraží se také sedávalo a odpočívalo, pochopitelně i za deštivého počasí (lit. 011: J. Škabrada, str. 229-230).
Princip zápraží měl svůj význam i pro další významný prvek vyspělejšího patrového domu - pavlač. Nesly ji zpravidla vysunuté konce stropních trámů přízemí opět na boční, vstupní straně domu. Její dřevěná konstrukce musela být samozřejmě shora co nejlépe kryta před deštěm, a proto se nad ní užívalo stejné zápraží s přetaženou střechou jako u přízemních domů. Musíme zdůraznit, že až na nepatrné výjimky se pavlače na českých domech vyskytovaly výhradně na bočních stěnách domů a byly vždy chráněny přesahem střechy (lit. 011: J. Škabrada, str. 230).
Je třeba si uvědomit, že to bylo dáno hned několika hledisky, za prvé tím, že šlo o intimnější část fasády oproti návesnímu průčelí (k zadnímu průčelí navazoval většinou hospodářský objekt nebo se uvažovalo s možností rozšíření objektu právě tímto směrem), vstupní strana objektu byla orientovaná do volného prostoru osluněného dvora a v neposlední řadě i snadnou konstrukcí díky příčnému uložení trámů a tím jejich snadnému konzolovému vyložení, které navíc snižuje ohybové momenty v obytných prostorách přízemí. Pro současné konstrukce samozřejmě platí totéž s výhradou, že je třeba mnohdy vyřešit problém tepelných mostů (lit. 035: autor serveru).
Tam, kde se v minulosti přetažení střechy nad zápraží z nějakých důvodů neuplatnilo, řešili problém ochrany vstupu a prostoru před ním zpravidla větším či menším zapuštěním této střední části objektu (lit. 035: autor serveru).
Ochrana vstupu u zděné zástavby - loubí
Důležitost zápraží předložila lidová architektura v okamžiku přechodu na zděnou technologii, který se odehrával v průběhu 19. století. U zděné stavby byly vysunuté nekryté dřevěné trámy administrativně potlačovány stále přísnějšími protipožárními nařízeními a někdy byla i nesymetricky nasazená střecha nežádoucí s ohledem na symetrickou koncepci řešených průčelí. Na starších zděných vesnických stavbách proto můžeme pozorovat různá řešení, dokládající postupný a evidentně nechtěný ústup od trámových zápraží k hladkému vstupnímu průčelí. V některých oblastech s bohatší zděnou architekturou ale dokázali skloubit i napohled protichůdné požadavky krytého vstupu a nepřetažené střechy výtvarně působivým způsobem těžícím z konstrukcí klasicistní architektury: do domu se vstupuje zapuštěnou částí otevřenou do dvora jednou nebo více arkádami, přičemž arkády v přízemí někdy odpovídají i arkádám v patře, které opět funkčně navazují na pavlače (vysunuté nebo lodžiově zapuštěné) starších dřevěných staveb (lit. 011, J. Škabrada, str. 231).
Obě uvedená konstrukčního řešení ochrany vstupu (přetažení o šířku zápraží nebo zapuštění o šířku loubí) jsou řešení vhodná (lit. 035: autor serveru).
Zpět na úvodní stránku: Územní rozvoj a nové stavby na vesnici |
29.01.2013
© MaČe
|
NOVÉ
FOTKY
|
|||
F O T O A L B U M |
|
||
DOMŮ | OPRAVY A NOVOSTAVBY | OPRAVA, ÚDRŽBA A MODERNIZACE STAVEB | ARCHITEKTURA NOVOSTAVEB | ZNAKY DOMU A CHALUPY | NOVÉ STAVBY NA VESNICI | KRAJINA A URBANISMUS VESNICE | ÚZEMNÍ ROZVOJ VENKOVA | FOTKY |
2000 - 2013 © Martin Čerňanský | Lidová architetkura a památky ČR: Dům a zahrada, chalupy, bydlení - fotky | | www.lidova-architektura.cz |