TÉMATICKÝ OKRUH -D- > PROJEKTY A NOVOSTAVBY RODINNÝCH DOMŮ > DISERTAČNÍ PRÁCE |
URBANISMUS VESNICE A ARCHITEKTURA DOMU |
4. Stavební znaky > venkovní konstrukce > umístění |
BALKÓNY, LODŽIE, PAVLAČE A ARKÁDY
Zjednodušené náčrty půdorysů a pohledů venkovského domu zobrazují vhodné a nevhodné varianty umístění půdorysně předsazených konstrukcí (pavlače a balkóny) nebo konstrukcí zapuštěných, včleněných do základního půdorysného obvodu stavby (lodžie a arkády, resp. arkádová loubí). Pravidla platná i pro návrhy novostaveb v našem vesnickém prostředí jsou odvozena z tradičního umístění těchto konstrukcí na historických stavbách. Předsazené nebo zapuštěné venkovní konstrukce, vždy více či méně otevřené do exteriéru např. sloupořadím, jsou u přízemních i patrových staveb umísťovány v naprosté většině případů na podélném průčelí domu. Přitom je u štítově i okapově orientované zástavby voleno z dvojice podelných průčelí takové, které je obrácené do soukromého prostoru dvora a proto lépe chráněné před povětrností i nežádoucími pohledy. Přestože se můžeme i ve venkovském prostředí setkat rovněž s umístěním předsazených nebo zapuštěných konstrukcí na štítovém průčelí, jedná se spíše o výjimky potvrzující pravidlo.
Obsah: Vhodné umístění balkónu, lodžie, pavlače a arkády Nehodné umístění balkónu a lodžie
Podélné průčelí domu - umístění pavlače nebo lodžie
Vhodné umístění pavlače, balkónu, lodžie a arkády - dva půdorysy a k nim odpovídající podélné pohledy zobrazují na příkladu pavlače a lodžie vhodné umístění venkovních předsazených nebo zapuštěných konstrukcí. Stavební konstrukce jsou vhodně umístěny na podélném průčelí domu a orientovány do soukromého prostoru dvora. Svým horizontálním charakterem tyto konstrukce nikterak neruší podélné průčelí, ale naopak je často výrazně podtrhují svou převažujíc a rovněž horizontální orientací. Vedle zakreslených stínů je vodorovný charakter u roubených nebo hrázděných staveb namnoze podtržen i pravidelným rytmem vyložených trámových zhlaví a v řadě opakovaných sloupků. U zděných staveb jsou dřevěné sloupky velmi často nahrazeny zděným arkádovými oblouky jejichž klenuté pásy řazené vedle sebe rovněž podtrhují horizontální charakter podélného průčelí.
Konstrukce situované na dvorním průčelí lze zároveň s výhodou využít pro ochranu před nepříznivými klimatickými vlivy (deštěm, sněhem nebo námrazou). Vedle ochrany celé nebo provozně nejdůležitější části přístupové komunikace se jedná zejména o ochranu hlavního vstupu do domu nacházejícího se u štítově orientované zástavby právě uprostřed dvorního průčelí, případně i vstupů do zadních hospodářských prostor přístupných rovněž ze zápraží stavby.
U předsazených i zapuštěných konstrukcí jejichž nosné prvky často pronikají skrz svislé obvodové stěny a jsou tedy namáhány rozdílem teplot (teplota uvnitř objektu oproti venkovní teplotě) je třeba u novostaveb budovaných současnými stavebními materiály věnovat zvýšenou pozornost možnému vzniku tepelných mostů. Oproti tomu u historických staveb s trámovými stropy není tento problém zdaleka tak závažný, protože dřevo má dobré tepelně-technické vlastnosti a velmi dobře izoluje.
Štítové průčelí domu - umístění balkónu nebo lodžie
Nevhodné umístění balkónu a lodžie - dva půdorysy a tři štítové pohledy zobrazují nevhodné umístění venkovních stavebních konstrukcích na štítovém průčelí domu. Umístění předsazených nebo zapuštěných konstrukcí se vyjma ojediněných případů u historických staveb na štítovém průčelí téměř nevyskytuje. Vyjímkou jsou pouze balkóny u staveb pocházejících z počátku 20. století, regionálně a sociálně podmíněné přetažení pavlače i přes celou šířku štítového průčelí domu nebo podsíně či podloubí u městské zástavby. Nevhodné je zejména dodatečné provádění zapuštěných štítových lodžií nebo jejich navrhování pro novostavby situované v historickém prostředí. Proti tomuto netradičnímu řešení vypovídá i jeho častá nepraktičnost, neboť tyto stavební konstrukce (oproti historické pavlači nebo arkádovému loubí) již neslouží žádné komunikační funkci ani požadované ochraně vstupu do domu. Při obvyklé orientaci štítově orientovaných staveb jsou takto umístěné balkóny nebo lodžie navíc vždy vystaveny nežádoucím vlivům veřejného prostředí, ať se již jedná o rušivé pohledy nebo stále rostoucí obtěžování nadměrným hlukem a výfukovými plyny (u podélně orientované zástavby je zřizovaní těchto konstukcí nemožné, neboť zástavba tvoří souvislé řadové zastavění). Tyto skutečnosti jsou však v přímém protikladu k požadované funkci balkónů nebo lodžií, kterou jistě byla zamýšlena možnost posezení a odpočinku.
Rovněž z hlediska arhitektonického výrazu vesnických staveb není volba balkónů nebo lodžií na štítovém průčelí domu nijak příznivá. Problémem je zejména úplný rozpad štítového průčelí jako architektonického celku, jemuž byla při orientaci do veřejného prostoru vždy věnována značná pozornost (náročná výzdoba apod.). Všechny prvky a konstrukce, které výrazně vybočující ze štítové roviny totiž mohou ve výše uvedených případech podstatně oslabit vnější výraz stavby jak naznačují i zdůrazněné stinné plochy. Poznatek se ovšem týká pouze zástavby venkovského charakteru, zatímco ve městech bylo vždy (avšak pouze na úrovni přízemí) preferováno loubí. Loubí vytvářelo často po obvodě celého náměstí krytý prostor, jehož nespornou výhodou byla trvalá ochrana před nepříznivými klimatickými podmínkami (vítr, déšť, sníh, sluneční žár). Navíc nebylo vyžadováno neustálé odstraňování sněhu nebo náledí. Loubí je tedy typicky městským architektonickým znakem a slouží jako krytý komunikační prostor před obchody situované v přízemí patrových domů (u starších dřevěných staveb mu předcházely podsíně přízemních nebo patrových staveb).
V této souvislosti nutno připomenout, že i u roubených valašských staveb s charakteristickým podlomením výrazně dělícím štítové průčelí na obvodovou stěnu a vlastní plochu štítu zůstávájí takto vzniklé samostatné plochy ušetřeny dalšího hloubkového dělení. Totéž platí o roubených severočeských domech s výraznými kabřinci, ukončujícími a chránícími štítový vrchol bez narušení vlastní plochy štítu. Ještě zřetelnější situace nastává u zděných staveb, u kterých vnější líc obvodové stěny přízemí nebo patra často odpovídá vnějšímu líci zděného štítu s nímž je zarovnán nebo jen nepatrně uskočen a oddělen římsou. Jednotný architektonický výraz štítových průčelí zděných staveb je však natolik silný, že neumožňuje žádné proražení zapuštěnými lodžiemi nebo zřizování předsazených konstrukcí.
Autor textu a kreseb k Balkón a lodžie, pavlač a arkáda © Martin Čerňanský
Interní odkazy (v novém okně):
Archív článků za 2. pololetí roku 2003
Fotografie
balkónů ve FOTOALBU, Fotografie
pavlačí ve FOTOALBU
Fotografie
lodžií ve FOTOALBU, Fotografie
arkád ve FOTOALBU
Venkovní
konstrukce ve wiki-encyklopedii WIKI-VESNICE
Diskuse
k venkovním konstrukcím na záložce wiki-encyklopedie
Zpět na úvodní stránku: Tradiční rodinný dům na vesnici |
29.01.2013
© MaČe
|
NOVÉ
FOTKY
|
|||
F O T O A L B U M |
|
||
DOMŮ | OPRAVY A NOVOSTAVBY | OPRAVA, ÚDRŽBA A MODERNIZACE STAVEB | ARCHITEKTURA NOVOSTAVEB | ZNAKY DOMU A CHALUPY | NOVÉ STAVBY NA VESNICI | KRAJINA A URBANISMUS VESNICE | ÚZEMNÍ ROZVOJ VENKOVA | FOTKY |
2000 - 2013 © Martin Čerňanský | Lidová architetkura a památky ČR: Dům a zahrada, chalupy, bydlení - fotky | | www.lidova-architektura.cz |