• KOMPAKTNOST STAVBY •

Kresby zobrazující půdorys a podélný řez obytnou stavbou porovnávají stavební řešení tradičního venkovského domu a běžné novostavby z katalogu rodinných domů současnosti. Stavební řešení tradičního domu se vyznačuje velmi kompaktní hmotou, charakterizovanou výrazně sevřenými konstrukcemi s minimální plochou ve vztahu k obestavěnému prostoru. Oproti tomu se běžný příklad rodinného domu z katalogu vyznačuje zcela nekompaktní hmotou, charakterizovanou právě nadbytečně velkou povrchovou plochou obalových konstrukcí ve vztahu k obestavěnému prostoru. Ve prospěch tradičního řešení venkovskému domu tak hovoří všechny porovnávané stavebně-technické charakteristiky, především pak technologická proveditelnost obvodových konstrukcí, ekonomická náročnost stavby a velikost tepelných ztrát. Právě menší tepelné ztráty snižují celkové náklady na vytápění a tím i ekonomickou náročnost provozu domu v zimním období. Vedle rozhodujících tepelných ztrát okenními otvory a střešním pláštěm závisí jejich celková velikost rovněž na ztrátách obvodovými stěnami. Vhodným architektonickým tvarem upřednosťnujícím tradiční kompaktní řešení domu lze snížit celkovou plochu svislých obalových konstrukcí, která je přímo úměrná velikosti tepelných ztrát obvodovými stěnami.

• Kompakní stavba tradičního domu •

TRADIČNÍ DŮM - jednoduchá kvádrová forma tradičního domu, vyznačující se kompaktností své stavební hmoty. Kompaknost (sevřenost) obalových stavebních konstrukcí příznivě ovlivňuje nejen samotný architektonický výraz stavby, ale rovněž snadnou technologickou proveditelnost obvodových stěn včetně snížení tepelných ztrát vlivem jejich minimalizovaného povrchu. Z geometrického hlediska představují obvodové stěny ohraničené roviny bez nežádoucích vydutých nebo vypuklých ploch, které by znamenaly zvýšení povrchu. Rovněž u tradiční zástavby však existují výjimky, dokládající omezenou platnost výše uvedených poznatků. Příkladem jsou zejména pavlače u patrových staveb, kdy požadavek krytého provozu byl nezřídka nadřazen kompaktnosti stavební hmoty. Provedení pavlačí je však omezeno na jednoduché pravoúhlé tvary při zachování tradičního obdélníkového půdorysu, z něhož jsou půdorysně vyčleněny. To ostatně platí i pro další konstrukce otevřené přímo do exteriéru a zajišťující krytý provoz na úrovní přízemí nebo patra (v městském prostředí charakteristické loubí, ve venkovském prostředí časté podsíně, arkádové lodžie atd.)

• Nekompakní stavba katalogového domu •

KATALOGOVÝ DŮM - pro běžnou stavební produkci reprezentovanou početnými katalogy rodinných domů je příznačné nerespektování staletími ověřených tradičních geometrických forem středoevropského domu. Architektonicky nevhodné řešení je namnoze provázeno řešením nevhodným i ze stavebního a konstrukčního hlediska. Novostavby pocházející z katalogu rodinného domu se zpravidla za účelem povrchní modernosti vyznačují větším či menším množství vypuklých a vydutých stavebních útvarů, nemajících však zpravidla žádné provozní nebo funkční opodstatnění. Kromě často nepříliš estetického působení jsou těmito útvary rozbíjeny rovinné obvodové stěny, v důsledku čehož dochází ke zvýšení ekonomické náročnosti novostavby. Zvýšená stavební náročnost se projevuje již v samém počátku provádění stavby naročnějšími výkopy a základy, následně pak při hrubé stavbě náročnějšími a často nepravoúhle zalamovanými stěnami. Rovněž provoz domu je z důvodu větších tepelných ztrát podstatně náročnější. Oboustraně vyšrafované plochy na půdorysu ukazují ta místa stavby, kde dochází k nadbytečnému namání vodorovné konstrukce rozdílem teplot vnějšího a vnitřního řešení. V podélném řezu je tento zvýšený únik tepla, přípatně nutnost zvýšení prostředků na vytápění nebo tepelnou izolaci, označen šipkami.

Autor textu a kreseb © Martin Čerňanský

Interní odkazy (v novém okně):

Archív článků za 1. pololetí roku 2004
Fotografie patrového domu ve FOTOALBU
Patrový dům ve wiki-encyklopedii WIKI-VESNICE
Diskuse k patrovému domu na záložce wiki-encyklopedie