TÉMATICKÝ OKRUH -D- > PROJEKTY A NOVOSTAVBY RODINNÝCH DOMŮ > DISERTAČNÍ PRÁCE |
URBANISMUS VESNICE A ARCHITEKTURA DOMU |
4. Stavební charakteristiky domu |
PŘÍSTAVBY KE ŠTÍTOVÉMU PRUČELÍ
Pohledy ve zjednodušené podobě zachycují geometricky čisté formy štítových průčelí, s jakými se můžeme setkat ve venkovském prostředí u starší dřevěné i mladší zděné zástavby. V případě štítové orientace obytných staveb, která je vyjma jihomoravských oblastí početně převažující na celém území České republiky, je hlavní štítové průčelí zpravidla vždy orientováno do veřejného prostoru návsi nebo ulice. Jedná se zpravidla o opticky nejvíce exponované průčelí obytné stavby, vyznačující se z tohoto důvodu náročným architektonických zpracováním. U starší dřevěné zástavby může být zastoupeno bohatě bedněnou lomenicí, vyřezávaným okřídlím oken nebo jinými zdobnými prvky, u mladší zděné vrstvy zástavby zvlněným obrysem štítových ramen, naročnou štukovou výzdobou plastickými články tektonického významu nebo dekorem volněji rozmístěným po ploše průčelí atd. U obou vrstev se na charakteru výzdoby značnou měrou uplaťnuje výrazná barevnost přiměřené sytosti. Z výše uvedených důvodů je možné považovat jakékoliv narušení hlavního štítového průčelí za nežádoucí a dodatečné provádění přístaveb k historickým stavbám nebo jejich navrhování již ve stupni návrhu novostavby za nevhodné. Vyjímkou jsou zpravidla pouze rámové nebo jednoduše obedněné pultové přístavky přičleněné k zadnímu štítovému průčelí roubeného domu, vyskytující se zejména v oblastech s nepříznivým klimatickým prostředím a vysokými nároky na uskladnění palivového dříví atd. Hlavní štítové průčelí, tj. průčelí s čelní obvodovou stěnou obytné místnosti (světnice), zůstává však téměř vždy bez přístaveb nebo jiných stavebních útvarů znehodnocujících architektonickou kvalitu a tvářnost tradičního venkovského domu.
Štítové průčelí dřevěné a zděné zástavby
ŠTÍTOVÉ PRŮČELÍ DOMU - levá kresba ve zjednodušené podobě zachycuje štítové průčelí starší vrstvy dřevěných staveb charakterizované bedněným štítem, i díky nesymetrickému nasazení střešní konstrukce nápadně předsazeném před líc čelní obvodové stěny přízemí, případně patra. Znázorněné průčelí symbolicky rozdělené do dvou opticky samostatných ploch (stěna a štít) však zachycuje pouze jedno z možných řešeních starší a převážně roubené zástavby. Existuje však celá řada přechodových variant dokládajících předpokládanou proměnu starobylé valbové střechy na střechu sedlového tvaru, především pak s nástupem těžkých nespalných krytin vyžadujících jiné a únosnější konstrukce krovů. Mezi přechodové formy můžeme zařadit především střechy s valbovým podlomením (s podlomenicí), zabírajícím směrem na východ i více než dvě třetiny štítové plochy. U nás se podlomenice skládají nejvíce z několika řad krytiny (2-4), přičemž oblast jejího výskytu lze omezit na východní část naší republiky (Slezsko a některé regiony Moravy s přesahem do Pardubického kraje a Vysočiny). Obdobu podlomenice ovšem nalézáme i jinde, a to především v podobě dřevěné stříšky nad okenními otvory, dodatečně připevněné na štítovou stěnu roubených staveb jako ochrana před deštěm nebo při dodatečném obezdění roubené stěny přízemí s nutností chránit korunu zdiva. Vedle podlomení může před rovinu štítové plochy více nebo méně předstupovat dnes již ojediněle dochovaný kabřinec, chránící bednění štítu před zatékáním. Konstrukčně se jedná o menší nebo větší stříšku u vrcholu štítu, kterou lze tvarově chápat jako horní část valbové střechy nad pravoúhlou nebo oválnou částí půdorysu. Oproti předsazenému kabřinci se horní část štítu však může vyznačovat i nepatrným zkosením - valbičkou. Rovněž samotné bednění štítu se vyznačuje řadou regionálních variant, od štítu bedněných jednoduše svisle po náročné lomenice rozdělené do několika pater s navzájem prostřídaným kladením v sousedních polích. Z pohledu novostaveb na vesnici je však podstatné zmíněné rozdělení průčelí na rovinnou plochu stěny a štít, bez narušení půdorysného obvodu stavby. Rovněž u mladší zděné vrstvy zástavby není půdorysný obvod nijak narušen. Oproti starší zástavbě je dokonce velmi příznačná celistvost štítového průčelí, sjednoceného často do jedné společné roviny odrážející stejný pracovní postup (zdění) při budování obvodové stěny a štítu. Obdobně jako u starší zástaby však existuje řada regionálně i konstrukčně podmíněných variant, s možným oddělením štítové plochy jednoduchou nebo náročně profilovanou korunní římsou. Nezřídka si ochrana horní římsové plochy mohla vyžádat i položení dvou vrstvev pálené krytiny. Pokud bylo při zdění štítu použito kusového staviva jiných rozměrů (např. cihelný štít na kamenné stěně apod.), mohla být i samotná plocha štítu mírně zapuštěna za lícovou plochu čelní obvodové stěny. Rozdílným způsobem mohla být rovněž řešena návaznost štítového zdiva na konstrukci střechy, přičemž u náročnějši tvarovaných štítových obrysů je běžné atikové přetažení zdiva nad štítové roviny. V případě trojúhelníkových štítů je vedle tohoto řešení naopak velmi běžné i výškové zarovnání s krytinou plynule přetaženou přes korunu štítového zdiva. Pro novostavby na vesnici je však opět rozhodujícím, že žádný achitektonický útvar štítové průčelí opticky nerozbíjí nadměrným vyčníváním ze základní průčelní roviny nebo tvarovým narušením domového půdorysu.
Nevhodné přístavby ke štítovému průčelí
PŘÍSTAVBY NA ŠTÍTOVÉM PRŮČELÍ - příklady nevhodných přístaveb, působících i v případě novostaveb jako dodatečně přistavěné stavební útvary nezávislé na původním architektonickém utváření stavby. Neforemné přístavby zpravidla svědčí o bezradnosti achitektonicky ztvárnit nejdůležitější průčelí štítově orientovaného domu a způsobují geometrickou roztříštěnost průčelní plochy včetně narušení půdorysného obvodu. Architektonickou i konstrukční nadbytečnost těchto přístaveb se nejenže nedaří ukrýt, ale navíc je zřejmé, že v poměru k jejich stavební náročnosti (potřeba dalšího stavebního materiálu, zvýšené náklady na provedení stavebních prací atd.) nepřinášejí žádné podstatné zlepšení obytných kvalit v interiéru domu.
Autor textu a kreseb přístaveb ke štítovému průčelí © Martin Čerňanský
Interní odkazy (v novém okně):
Archív článků za 1. pololetí roku 2004
Fotografie
domových průčelí ve FOTOALBU
Průčelí
domu
ve wiki-encyklopedii WIKI-VESNICE
Diskuse
k průčelí domu na záložce wiki-encyklopedie
Zpět na úvodní stránku: Tradiční rodinný dům na vesnici |
29.01.2013
© MaČe
|
NOVÉ
FOTKY
|
|||
F O T O A L B U M |
|
||
DOMŮ | OPRAVY A NOVOSTAVBY | OPRAVA, ÚDRŽBA A MODERNIZACE STAVEB | ARCHITEKTURA NOVOSTAVEB | ZNAKY DOMU A CHALUPY | NOVÉ STAVBY NA VESNICI | KRAJINA A URBANISMUS VESNICE | ÚZEMNÍ ROZVOJ VENKOVA | FOTKY |
2000 - 2013 © Martin Čerňanský | Lidová architetkura a památky ČR: Dům a zahrada, chalupy, bydlení - fotky | | www.lidova-architektura.cz |