PŘÍSTAVBA DOMU - ZÁSADY A PRAVIDLA

Prostor zemědělské usedlosti a rodinného domu

Na kresebných schématech zobrazujících půdorys a příčný řez tradičního přízemního domu je znázorněn doporučený rozsah možné přístavby. Respektováním jeho krajních hranic vymezujících maximální rozměry přístavby dochází k výrazné eliminaci nevhodných architektonických forem. Velikost a tvar přístavby je důsledně odvozen z prostorového utváření samotného domu a jeho vazeb na okolní prostředí. Obdobným způsobem lze rozsah přístavby stanovit rovněž u patrového domu. V předminulém příspěvku věnovaném přístavbám došlo k odvození obecných regulačních kritérií >>>. Ty nám mohou posloužit k úvodnímu posouzení vhodnosti zamýšlené přístavby, následně doplněné o regionálně specifické varianty řešení. Přestože byla také naznačena nevhodnost přístaveb, mnohdy se bez nich neobejdeme. Dokonce ani v případě novostaveb nelze zcela vyloučit, že ve velmi krátké době nedojde ke zvýšení objemových nároků na objekt kladených. Zdařilé řešení je pak možné pouze v případě, provedeme-li rozbor architektonického a stavebně-konstrukčního řešení stávajícího objektu.

Obsah: Výšková regulace přístavby domu • Půdorysná regulace přístavby domu • Obecné zásady a pravidla

Objem, forma a umístění přístavby

Přístavba domu - horní kresba zachycuje půdorys tradičního trojdílného domu s vyznačením maximálního doporučeného rozsahu přístavby u štítově orientované zástavby. Dolní kresba představuje příčný řez přízemním domem, s vyznačením optimální výšky přístavby určeným přímým protažením střešních rovin.

Výšková regulace přístavby

Dvojice obrázků byla vedena snahou o vymezení možného situování přístavby. To bylo určováno hledáním rozdílů v umístění přístavby domu oproti hospodářskému objektu. Přestože se nepodařilo dospět k zásadnějším závěrům, můžeme alespoň v hrubých obrysech poukázat na zmíněné rozdíly. Navzdory výjimkám lze totiž v naprosté většině případů konstatovat, že hlavní štítové průčelí domu přestavuje nevhodné řešení pro přístavbu. A to jak s ohledem na prolomení okny do světnice, tak pro nutnost půdorysného respektování návesní nebo uliční čáry. U hospodářských staveb je naopak těchto kratších stěn často využíváno pro různé pultové přístavby nebo přístřešky (např. kolny). Dochází k tomu jistě i s ohledem na provozní návaznost na stávající objekty rovněž hospodářského charakteru.
Při situování u podélných stěn dbáme především na důsledné "odražení" mladší přístavby od štítové roviny. Odražení může být provedeno jak "uskočením" (viz. levý obrázek), tak pouze použitím odlišného materiálu nebo členění ploch. Důvodem je zachování čitelnosti původního hmoty objektu i časté symetričnosti vlastního průčelí (lit. 040: kresba a text: autor serveru, 2004).

Půdorysný tvar přístavby

Přístavba domu - horní kresba zachycuje půdorys tradičního trojdílného domu s vyznačením maximálního doporučeného rozsahu přístavby u štítově orientované zástavby. Dolní kresba představuje příčný řez přízemním domem, s vyznačením optimální výšky přístavby určeným přímým protažením střešních rovin.

Zatímco rozsah a polohu přístaveb bylo možné volit téměř libovolně, v případě jejich tvaru jsme již výrazně ovlivněni tradiční formou venkovských staveb. Pro bezproblémové přístavby tedy vychází jednoduchý a souhlasně orientovaný útvar na obdélníkovém půdorysu. Shora pak krytý pultovou stříškou, nejlépe se stejným druhem střešní krytiny. Jako nevhodná řešení se totiž ukazují všechna, která nerespektují obdélníkový základ těchto staveb. Porušení pravoúhlé sítě je navíc doprovázeno nejistým a kostrbatým okrajem okapní části střešních rovin (lit. 040: kresba a text: autor serveru, 2004).

Stejně jako v případě ostatních příspěvků je nutné si uvědomit jejich regionální platnost. Jiná situace nastává u semknutých ulicových nebo návesních forem zástavby a jiná v rozptýlené zástavbě samostatně stojících horských objektů. Zde je vzhledem k drsnějším klimatických podmínkám budování přístaveb k (obytnému) domu častější, ve snaze nemuset v tuhých zimách opouštět stavení. To je značně podmíněno i nepřítomností velkých hospodářských objektů, které v méně produktivním zemědělském prostředí nejsou tolik potřeba (rozvíjí se zde spíše domácí řemeslná výroba). Mnohé stavby se tak díky přístavbám více přimykají k okolnímu terénu a stávají se rozložitějšími. Množství rostlých přístaveb jim navíc často propůjčuje jejich neopakovatelný a malebný výraz (lit. 035: autor serveru, 2004).

SEZNAM ODBORNÉ I NAUČNÉ LITERATURY A REJSTŘÍK AUTORŮ