• 9. Žádoucí tendence vývoje na vesnici •

Devátá kapitola je zaměřena na odvození žádoucích tendencí stavebního vývoje na vesnici. Z pohledu vesnických novostaveb se jedná zejména o:

9.1.Půdorysné uspořádání domu
9.2.Výškové uspořádání domu

Kapitola se zaměřuje na vnější hmotové utváření tradičního venkovského domu ve vztahu k jeho vnitřnímu prostorovému uspořádání (půdorysné a výškové členění), provázaného právě s exteriérem stavby. Pro snadnější pochopení a lepší názornost budou po dokončení a následující série příspěvků (pracovní název Lidová architektura na pozadí historických slohů) postupně doplněny další texty provázené ilustrativními kresbami a fotografiemi. Na základě porovnání uzavřeného půdorysu tradičního venkovského domu s otevřeným půdorysem moderních novostaveb dochází k odvození žádoucích tendencí (trendů) vývoje nových staveb ve venkovském prostoru. Zcela logicky a zákonitě vznikají varianty kombinující historické a moderní řešení dohromady a přitom zachovávající klady obou půdorysných schémat při současné eliminaci záporů každého z nich. Výsledkem je zcela moderní řešení nad tradičním trojdílným uspořádáním půdorysu, poplatné soudobým požadavkům na bydlení, avšak nenarušující staletími utvořenou půdorysnou strukturu našich vesnických sídel.

Totéž platí i pro výškové uspořádání domu, kdy proti sobě stojí historické řešení s jasně vymezenými prostory (stropy zpravidla v jedné výškové úrovni) a moderní “neukázněnost” s libovolnými výškovými přesahy. Výsledkem vzájemného porovnání je opět kombinované řešení, které umožňuje snížení, zvýšení nebo přerušení části stropní konstrukce mezi jednotlivými podlažími nebo přízemím (patrem) a podkrovím, ovšem v žádném případě se tyto výškové změny nepromítají vně tradiční hmoty venkovského domu zastřešené sedlovou, polovalbovou nebo valbovou střechou.

Žádoucí tendence vývoje na vesnici:

9.1.Půdorysné uspořádání domu

Základem půdorysného uspořádání novostaveb nadále zůstává trojdílné dělení dispozice. Obvodové stěny orientované na sousední parcelu a k veřejnému prostoru zůstávají tradičně uzavřené. Při sousední parcele zcela plné nebo s malým okénkem, při veřejném prostoru prolomené okenními otvory běžné velikosti (nutný vizuální kontakt). Oproti tomu obvodové stěny orientované do prostoru soukromého dvora (často skyté za branou) mohou být v případě novostaveb i značně otevřené (větší okenní otvory nebo dokonce prosklená stěna). U velkých prosklených ploch nesmíme však zapomenout na velké tepelné ztráty nebo zisky (zvyšené požadavky na vytápění nebo finančně velmi náročnou klimatizaci).

9.2.Výškové uspořádání domu

Volitelné výškové členění interiéru novostaveb, které umožňuje změnu úrovně stropní konstrukce nebo vzájemné propojení přízemí a patra (případně přízemí nebo patra s podkrovím), avšak v žádném případě nenarušuje tradiční hmotu a obrys (siluetu) vesnických staveb. Při propojení prostorů nad sebou nesmíme zapomenout na stoupání ohřátého vzduchu směrem vzhůru (zvýšené požadavky na vytápění dolního prostoru, ze kterého teplo neustále uniká komínovým efektem do horních prostor).

Shrnutí kapitoly: Kapitola o zádoucích tendencích stavebního vývoje naší vesnice byla věnována půdorysnému a výškovému uspořádání obytných staveb.

Autor textu k tendencím vývoje na vesnici © Martin Čerňanský

SEZNAM ODBORNÉ I NAUČNÉ LITERATURY A REJSTŘÍK AUTORŮ