ENCYKLOPEDIE ARCHITEKTURY

Hesla začínající písmenem S

Obsah: Sakrální stavby • Salaš • Salašnické stavby •

SAKRÁLNÍ STAVBY, CÍRKEVNÍ STAVBY

Více informací včetně fotografie naleznete na stránce :: Církevní stavby

SALAŠ

Více informací včetně fotografie naleznete na stránce :: Salaš

SALAŠNICKÉ STAVBY

Více informací včetně fotografie naleznete na stránce :: Salašnické stavby

SAMEC, ČEPOVÁNÍ

Více informací včetně fotografie naleznete na stránce :: Čepování

SAMOSLIČKOVÁ HRADBA (nářečně, Chodsko)

Dvě tyčky propojené nahoře, dole a uprostřed paždíčky, mezi něž se střídavě vyplétají svislé tenčí tyčky („ samosle “) (lit. 016: J. Vařeka, str. 189-190).

SAMOTA, JEDNOTA

Osamělá hospodářská usedlost, dům nebo skupina domů stojících daleko od obce (lit. 016: V. Frolec, str. 190).

Samota o jedné i více chalupách (usedlostech); zastaralé slovo, dodnes užívané k označování samot v jižních Čechách (lit. 016: J. Vařeka, str. 78).

SAMOTNÍK (nářečně, jihovýchodní Morava), SENÍK

S ohledem na délku bude heslo zpracováno později (lit. 016: V. Frolec, J. Vařeka, str. 191/kráceno).

SANKTUSNÍK

Zvonová věžička na lodí nebo presbytářes kostela či kaple, zpravidla čtverového půdorysu, oplechovaná a ukončená vysokým jehlancem. Nové heslo bude zpracováno později.

SCELENÁ PLUŽINA, SCELOVÁNÍ POZEMKŮ

Více informací včetně fotografie naleznete na stránce :: Scelená plužina

SEČKÁRNA (nářečně, jihovýchodní Morava), PLÉVNÍK

Více informací včetně fotografie naleznete na stránce :: Plévník

SEDLISKO (nářečně, Haná)

Staveniště (lit. 016: V. Frolec, str. 190).

SEDLIŠTĚ, VÍSKA

Přechodná sídelní forma mezi vesnicí a samotou. U nás jde nejčastěji o sídliště s 2 až 10 domy (lit. 016: V. Frolec, str. 190).

SEDLO

Více informací včetně fotografie naleznete na stránce :: Sedlo

SEDLOVÁ STŘECHA

Více informací včetně fotografie naleznete na stránce :: Sedlová střecha

SEDLOVÝ PORTÁL

Více informací včetně fotografie naleznete na stránce :: Sedlový portál

SEDNICE, SEKNICE (nář., Čechy, Morava), SVĚTNICE

Více informací včetně fotografie naleznete na stránce :: Světnice - sednice

SEDNIČKA (nářečně), VÝMĚNEK

Více informací včetně fotografie naleznete na stránce :: Výměnek

SEKERNÍK

Tesař (lit. 016: V. Frolec, str. 191/vynechán druhý bod, který významově již náleží na území Slovenska).

SENCE (nářečně, Chodsko), SVĚTNICE

Více informací včetně fotografie naleznete na stránce :: Světnice - sednice

SENÍK

S ohledem na délku bude heslo zpracováno později (lit. 016: V. Frolec, J. Vařeka, str. 191/kráceno).

SEVEROČESKÝ DŮM

S ohledem na délku bude heslo zpracováno později (lit. 016: J. Vařeka, str. 191).

SEZENÍ U STOLU

Více informací včetně fotografie naleznete na stránce :: Sezení u stolu

SEZÓNNÍ OBYDLÍ

Více informací včetně fotografie naleznete na stránce :: Sezónní obydlí

SGRAFITO, LIDOVÉ SGRAFITO

Více informací včetně fotografie naleznete na stránce :: Sgrafito

SHLUKOVÁ VES, HROMADNÁ VES

Více informací včetně fotografie naleznete na stránce :: Shluková vesnice

SHLUKOVÝ DVŮR, HROMADNÝ DVŮR

Více informací včetně fotografie naleznete na stránce :: Shlukový dvůr

SHRŇÁK (nářečně, jihovýchodní Morava), PLÉVNÍK

Více informací včetně fotografie naleznete na stránce :: Plévník

SCHLOPEC, SCHLOP (nářečně, východní Morava), VIKÝŘ, VÉCUCH (nářečně, střední Morava)

Více informací včetně fotografie naleznete na stránce :: Vikýř

SCHODIŠTĚ

Prostor se schody (lit. 016: J. Vařeka, str. 196).

SCHODY

Více informací včetně fotografie naleznete na stránce :: Schody

SÍDELNÍ KRAJINA

Více informací včetně fotografie naleznete na stránce :: Sídelní krajina

SÍDELNÍ TYPY, TYPY VESNIC

Více informací včetně fotografie naleznete na stránce :: Typy vesnických sídel

SÍDLIŠTĚ

Více informací včetně fotografie naleznete na stránce :: Sídliště

SÍDLO

Společensko-hospodářská jednotka, v níž žijí lidé. Typy sídel bývají vymezovány především na základě jejich půdorysu, s přihlédnutím k tvaru plužiny. V současné době řada malých sídel zaniká, popř. se slučuje s většími obcemi (lit. 016: V. Frolec, str. 196/záměna slova střediskové obce za větší).

SILNIČNÍ VES

Domy jsou seřazeny vedle sebe po obou stranách silnice (nebo cesty). Komunikace, která prochází obcí, má dálkový charakter. Silniční vsi jsou typické pro stará sídelní území jižní Moravy (dále Podunají, Potisí) (lit. 016: V. Frolec, str. 196).

SÍŇ

Více informací včetně fotografie naleznete na stránce :: Síň

SÍŇKA

1. Zdrobnělina k síň; 2.Žudro (nářečně, jihovýchodní Morava) (lit. 016: V. Frolec, J. Vařeka, str. 197).

SITUOVÁNÍ VCHODU

Více informací včetně fotografie naleznete na stránce :: Situování vchodu

SKALNÍ OBYDLÍ

Více informací včetně fotografie naleznete na stránce :: Skalní obydlí

SKANSEN

Více informací včetně fotografie naleznete na stránce :: Skansen

SKANSEN, SKANZEN, MUZEUM LIDOVÝCH STAVEB, MUZEUM V PŘÍRODĚ, MUZEUM VESNICE

Více informací včetně fotografie naleznete na stránce :: Skanzen

SKLEP

Více informací včetně fotografie naleznete na stránce :: Sklep

SKLOPEC (nářečně, střední Morava)

Záklop. Ve Slezsku též ve tvaru „ sklop “ (lit. 016: V. Frolec, str. 199).

SKŘIDLICE

1. Břidlice. 2. Na jihovýchodní Moravě střešní taška (lit. 016: V. Frolec, str. 199).

SKUPINOVÝ DVŮR

Více informací včetně fotografie naleznete na stránce :: Skupinový dvůr

SLÁMA

Více informací včetně fotografie naleznete na stránce :: Sláma

SLAMEK (nářečně, Těšínské Slezsko)

Malá polovalba u vrcholu střechy (lit. 016: V. Frolec, str. 199).

SLEPÉ OKNO

Je vyznačeno jen v omítce nebo ústupkem v líci zdiva (zvláště v jihočeské zděné architektuře) (lit. 016: J. Vařeka, str. 201/kráceno).

SLEPIČÁRNA (lidově)

Kurník (lit. 016: J. Vařeka, str. 201).

SLEPIČNÍK (nářečně, Čechy)

Kurník (lit. 016: J. Vařeka, str. 201).

SLOHOVÉ VLIVY

S ohledem na délku bude heslo zpracováno později (lit. 016: V. Frolec, str. 201-202/kráceno).

SLOUP (SLOUPEK, PILÍŘ)

Více informací včetně fotografie naleznete na stránce :: Sloup

SLOUPKOVÁ KONSTRUKCE, DRÁŽKOVÁ KONSTRUKCE

Více informací včetně fotografie naleznete na stránce :: Sloupková konstrukce

SLOUPOVÁ ARKÁDA, ARKÁDOVÁ LODŽIE

Více informací včetně fotografie naleznete na stránce :: Arkádová lodžie

SLOUPOVÉ ZÁPRAŽÍ, ARKÁDOVÉ ZÁPRAŽÍ, ARKÁDOVÉ NÁSPÍ, ARKÁDOVÁ LODŽIE

Více informací včetně fotografie naleznete na stránce :: Arkádové zápraží

SLOUPOVÝ VĚTRNÝ MLÝN, VĚTRNÝ MLÝN, VĚTŘÁK, VĚTRŇÁK, VĚTRNÍK

Více informací včetně fotografie naleznete na stránce :: Větrné mlýny

SLOVÁCKÝ DŮM

S ohledem na délku bude heslo zpracováno později (lit. 016: V. Frolec, str. 203/kráceno).

SMÍRČÍ KŘÍŽ

Více informací včetně fotografie naleznete na stránce :: Smírčí kříže

SMÍŠENÝ KOMORO-CHLÉVNÍ DŮM

Více informací včetně fotografie naleznete na stránce :: Smíšený dům

SOCHA

1. Tenčí kmen (popř. sloupek) nahoře vidlicovitě ukončený. Socha (též rozsocha) tvoří základní nosný prvek sochového krovu, jehož počátky sahají až do pravěku; 2. Plastika (lit. 016: V. Frolec, str. 204).

SOCHOVÝ KROV

Více informací včetně fotografie naleznete na stránce :: Sochový krov

SOKL, PODROVNÁVKA, ŠTRÁF

Více informací včetně fotografie naleznete na stránce :: Sokl - podrovnávka

SOMICA, SOMÍCE (nářečně, Valašsko), SUNIKY

Více informací včetně fotografie naleznete na stránce :: Somica - suniky

SOPOUCH, TAHOUN (nářečně, západní Morava)

Více informací včetně fotografie naleznete na stránce :: Sopouch

SOUČASNÁ VESNICE

S ohledem na délku bude heslo zpracováno později (lit. 016: V. Frolec, str. 203/kráceno).

SOUSEDNÍ ZEĎ

Vymezuje budovu ze strany sousedního stavení (lit. 016: V. Frolec, str. 206).

SOUSEDSKÁ SVÉPOMOC, SOUSEDSKÁ VÝPOMOC

Instituce, založená na dobrovolné vzájemné příbuzenské a sousedské výpomoci bez nároku na odměnu. Uplatňovala se při stavbě domu, při živelních katastrofách, při budování obecně prospěšných zařízení (mostů, cest apod.) i při jiných pracovních a společenských příležitostech. V některých krajích dodnes neztratila svůj význam (lit. 016: V. Frolec, str. 206).

SOUSEK (nářečně)

1. Řezárna mezi chlévem a konírnou (Pardubicko); 2. Roubený prostor ve stodole nebo truhla na obilí (lit. 016: J. Vařeka, str. 206).

SOUSTŘEDĚNÁ VES

Sídlo, v němž rolnické usedlosti jsou řazeny v těsné blízkosti u sebe a většinou vytvářejí pravidelný půdorys. Soustředěná ves je typickou sídelní formou v rovinatých oblastech (lit. 016: V. Frolec, str. 203).

SOUTKA

Více informací včetně fotografie naleznete na stránce :: Soutka

SOVY, ULOŽENÍ TOČNICE

Více informací včetně fotografie naleznete na stránce :: Uložení točnice

SPANÍ

Více informací včetně fotografie naleznete na stránce :: Spaní

SPÁRA

Mezera vzniklá mezi trámy ve srubové (roubené) konstrukci. Obecně ve významu vodorovné nebo svislé mezery mezi stavebními prvky (lit. 016: V. Frolec, str. 206/doplněna druhá věta).

SPÁROVÁNÍ SRUBU (ROUBENÉ KONSTRUKCE), ZAMAZÁVÁNÍ SPÁR

Vyplňování mezer mezi trámy srubové konstrukce mazanicí. Spárování srubu předcházelo zatlučení dřevěných klínů mezi trámy a skuliny se ucpaly mechem. Spáry se někdy bílily (lit. 016: V. Frolec, str. 206).

SPIRÁLOVÝ ZÁVIT, VOLUTA

Více informací včetně fotografie naleznete na stránce :: Voluta

SPLÁVEK

1. Jedna až dvě poslední řady krytiny u okapu; 2. Okapová stříška na římsovém profilu; 3. Šikmá ploška umožňující odtok dešťové vody (lit. 016: J. Vařeka, str. 207).

SPOLEČNÝ DVŮR

Více informací včetně fotografie naleznete na stránce :: Společný dvůr

SPORÁK, ŠPARHERT, ŠPORHELT (z něm. Sparherd)

Sporáky představují kuchyňská zařízení sloužící k přípravě pokrmů. Mezi nejstarší typ řadíme zděný a kachlový sporák na tuhá paliva. V následujícím období je užíván plechový kuchyňský sporák, opatřený již často smalováním povrchu. Mezi nejmladší typ řadíme plynový a elektrický sporák, případě sporák kombinovaný.

SPÚŠŤKA (nářečně, jihovýchodní Morava)

1. Vrchní část seříznutého štítu („ šup “); 2. Malá místnost, zpravidla v dvorovém přístavku, sloužící jako letní kuchyně (lit. 016: V. Frolec, str. 208).

SRAZ

Styčná plocha trámu, způsob spojení dvou trámů (lit. 016: J. Vařeka, str. 208).

SROUBEK (KOMORA, ŠPÝCHAR), SRUB

Více informací včetně fotografie naleznete na stránce :: Srub - sroubek

SRUB BEZ NÁROŽNÍ VAZBY

Více informací včetně fotografie naleznete na stránce :: Nejstarší sruby

SRÚBENÍ (nářečně, jihovýchodní Morava, Valašsko)

1. Oploteň (též ve tvaru „ srub “). Dřevěná, asi 120 cm vysoká ohrada, oddělující ve stodole mlat od přístodůlku. Tvoří ji trámová kostra ze svislých a dvou vodorovných trámů, na nichž je upevněno bednění. Horní vodorovný trám má zaoblenou svrchní hranu. U starých roubených stodol tvoří oploteň celá roubená stěna s velkým podlouhlým oknem uprostřed. V nářečí pro oploteň i jiné názvy – „ ohlubeň “ (Táborsko), „ záteň “ (Chodsko), „ srúbení “(jihovýchodní Morava, Valašsko), „ stranice “ (Morava) 2. Předposlední trám roubené stěny (lit. 016: V. Frolec, J. Vařeka, str. 209/vyjma první věty převzat bod 1/ z hesla oploteň, J. Vařeka, str. 146).

SRUBOVÁ KONSTRUKCE, SRUBOVÁ STĚNA, ROUBENÁ KONSTRUKCE

S ohledem na délku bude heslo zpracováno později (lit. 016: J. Vařeka, str. 184-185/kráceno).

STÁJ

1. Prostora nebo budova k ustájení hospodářských zvířat, především koní (chlév, maštal); 2. Řídce ve významu kolna; 3. Půda pro seno a slámu (nářečně) (lit. 016: J. Vařeka, str. 209).

STÁNÍ

Ustájovací plocha ve stájích (lit. 016: V. Frolec, str. 209).

STÁNICE (nářečně, východní Čechy)

Borové kuláče tvořící podlahu chléva (lit. 016: J. Vařeka, str. 209).

STÁNISKA (nář., východní Morava), LETOVISKA (nář., východní Morava)

Odlehlé horské pastviny a louky sloužící k letní pastvě dobytka. Byly zde zřizovány sezónní hospodářské stavby (zejména chlévy) i obytné budovy, zvané rovněž letoviska (lit. 016: V. Frolec, str. 114).

STANOVÁ STODOLA, OBOROH

Více informací včetně fotografie naleznete na stránce :: Stanová stodola - oboroh

STANOVÁ STŘECHA

Střešní konstrukce ve tvaru jehlanu. Vyskytuje se u menších hospodářských staveb (oboroh aj.), na věžích a zvonicích (lit. 016: V. Frolec, str. 209/kráceno, upravena první věta).

STATEK

1. Větší zemědělské hospodářství; 2. Komplex obytných a hospodářských budov v rámci rolnické usedlosti; 3. Zemědělský výrobní podnik (lit. 016: V. Frolec, str. 209).

STAVEBNÍ DŘÍVÍ, PŘÍPRAVA STAVEBNÍHO DŘÍVÍ

Více informací včetně fotografie naleznete na stránce :: Příprava stavebního dříví

STAVEBNÍ MATERIÁL

S ohledem na délku bude heslo zpracováno později (lit. 016: V. Frolec, J. Vařeka, str.42,63, 84-86).

STAVEBNÍ ŘÁD

Více informací včetně fotografie naleznete na stránce :: Stavební řád

STAVEBNÍ ÚPRAVY

Podle rozsahu prováděných stavebních prací můžeme rozlišit: konzervace (památková údržba - nejšetrnější přístup k historickým stavbám, renovace, oprava, údržba, modernizace, adaptace (mění původní funkční využití), rekonstrukce (mění konstrukce stavby, nejméně šetrný a nedoporučený přístup k historickým stavbám) atd. Na heslu se pracuje. MaČe

STAVENÍ

Označení jednotlivého sídlištního objektu (domu nebo hospodářské stavby) (lit. 016: V. Frolec, str. 210).

STAVITELÉ

Více informací včetně fotografie naleznete na stránce :: Stavitelé

STAVITELSTVÍ, LIDOVÉ STAVITELSTVÍ

Více informací včetně fotografie naleznete na stránce :: Lidové stavitelství

STĚNA

Více informací včetně fotografie naleznete na stránce :: Stěny

STĚNA V KOŽICHU, DŮM V KOŽICHU

Více informací včetně fotografie naleznete na stránce :: Dům v kožichu

STĚNKA (SCENKA)

Více informací včetně fotografie naleznete na stránce :: Stěnka

STĚNOVÁ KLEŠTINA, ŠPRAJCLE (nářečně, severní Čechy)

Více informací včetně fotografie naleznete na stránce :: Stěnové kleštiny

STENOVICA, STĚNOVICA (nářečně, Valašsko)

Podokenní trám srubové stěny (lit. 016: J. Vařeka, str. 211).

STÍRKA

Nádoba (koryto, truhla) k přípravě krmiva, kamenné koryto na vodu (lit. 016: J. Vařeka, str. 211).

STODOLA

S ohledem na délku bude heslo zpracováno později (lit. 016: V. Frolec, str. 211-212/kráceno).

STODŮLKA

1. Malá stodola; 2. Seník (nář.; jihovýchodní Morava) (lit. 016: J. Vařeka, str. 213).

STOLICE

Více informací včetně fotografie naleznete na stránce :: Krovová stolice

STOLICOVÝ KROV - STOJATÁ STOLICE, LEŽATÁ STOLICE

Více informací včetně fotografie naleznete na stránce :: Stolicový krov

STRANICE (nář., vých. Morava), OPLOTEŇ

Více informací včetně fotografie naleznete na stránce :: Oploteň

STROM ŽIVOTA

Výzdobný prvek ve tvaru stromečku provedený štukou na zděné architektuře (v lidovém stavitelství zejména v jižních Čechách) (lit. 016: J. Vařeka, str. 213).

STROP

S ohledem na délku bude heslo zpracováno později (lit. 016: J. Vařeka, str. 213-214/kráceno).

STROPNICE, STROPNÍ TRÁM

Více informací včetně fotografie naleznete na stránce :: Stropní trám - stropnice

STRŽŇOVÝ PLOT (nář., vých. Morava)

Ohrada z tenkých štípaných prkének (draček) (lit. 016: V. Frolec, str. 214).

STŘEDNÍ VAZNICE

Vazný trám, který se podle potřeby osazuje ve střešní konstrukci mezi hřebenovou a okapovou vaznicí (nebo pozednicí) (lit. 016: V. Frolec, str. 214).

STŘEDNÍ ZEĎ

Zeď, která je celá uvnitř stavby (lit. 016: V. Frolec, str. 214).

STŘECHA

Více informací včetně fotografie naleznete na stránce :: Střecha

STUDÁNKA

Povrchový pramen upravený k nabírání vody. V horských oblastech bývají chráněny dřevěnou stříškou. Ke studánce se pojí starý letní obyčej vylévání a čistění studánek a studní (Českomoravská vrchovina) (lit. 016: J. Vařeka, str. 216/).

STUDIJNÍ FONDY

Více informací včetně fotografie naleznete na stránce :: Studijní fondy

STUDNA, STUDNĚ, RUMPÁLOVÁ STUDNA

Více informací včetně fotografie naleznete na stránce :: Studna - studně

STUPÁTKO

1. Schůdek, 2. Nízká část plotu upravená k přelézání, k překračování (v luhačovickém Zálesí též zvaná „ stupka “, „ přelozka “, na jihovýchodní Moravě nářečně „ přelízka “, „ přelízek “) (lit. 016: V. Frolec, str. 179 a 217).

STUPEK (nář., jihovýchodní Morava)

Výstupek na rohu horní části pece, jehož se využívalo při vystupování na pec. Často se tu stavěl stojan s loučí a jiným osvětlovacím zařízením (lit. 016: V. Frolec, str. 217/vynecháno druhé heslo významově spadající mimo území České republiky).

STUPŇOVITÁ STŘECHA

Střecha krytá doškem vázaným zastřiženými konci dolů, čímž se dosahuje charakteristické stupňovitosti. Stupňovitá střecha se vyskytuje hlavně na východním Slovensku. U nás jsou v oblasti výskytu doškové krytiny (jižní Morava) stupňovitá jen nároží těchto valbových střech (lit. 016: V. Frolec, str. 217/upraven slovosled).

SUDEN (nář., Chodsko, Plzeňsko)

Misník (skříňka na nádobí, kredenc), který stával na opačné straně dveří při téže stěně jako kamna (lit. 016: J. Vařeka, str. 217/doplněn text v závorce).

SUNIKY, SOMICA, SOMÍCE (nářečně, Valašsko)

Více informací včetně fotografie naleznete na stránce :: Somica - suniky

SURDÍK (nářečně, střední a východní Morava)

Více informací včetně fotografie naleznete na stránce :: Surdík

SUROVICA (nář., jihovýchodní Morava), NEPÁLENÁ CIHLA

Více informací včetně fotografie naleznete na stránce :: Nepálené cihly

SÚSEK (nář., jihovýchodní Morava)

1. Přístodůlkek. 2. Ve významu truhly na obilí je název súsek rozšířen po celé východní Moravě (lit. 016: V. Frolec, str. 217/kráceno).

SUŠÁK

Bidlo nad kamny sloužící k sušení oděvů, peřin apod. (lit. 016: J. Vařeka, str. 216).

SUŠÁRNA OVOCE, SUŠÍRNA, SUŠKA (nářečně, východní Čechy)

S ohledem na délku bude heslo zpracováno později (lit. 016: V. Frolec, str. 217/kráceno).

SUŠIK (nář., Těšínské Slezsko), PŘÍSTODOLEK, PERNA

Více informací včetně fotografie naleznete na stránce :: Perna - přístodolek

SVATÝ KOUT

Více informací včetně fotografie naleznete na stránce :: Svatý kout

SVÉRÁZ, SVÉRÁZOVÉ HNUTÍ

Více informací včetně fotografie naleznete na stránce :: Svérázové hnutí

SVĚTLÁ KOMORA

Nevytápěná místnost osvětlená jedním nebo několika okny, sloužící ke skladování potravin, k ukládání drobného nářadí, oděvních součástí a jiných předmětů. Někdy se v ní také spalo (lit. 016: V. Frolec, str. 219).

SVĚTLICE (již. Čechy), SVĚTNICE, SEDNICE, SEKNICE (nář., Čechy, Morava)

Více informací včetně fotografie naleznete na stránce :: Světnice -sednice

SVĚTNIČKA

1. Malá světlá místnost; 2. Výměnek; 3. Podružské obydlí ve dvorech sedláků (lit. 016: V. Frolec, str. 219).

SVÍCENÍ, OSVĚTLENÍ

Více informací včetně fotografie naleznete na stránce :: Osvětlení - svícení

SVISLA, SVISLE, SVISLO, PŘÍBEDŘÍ

Více informací včetně fotografie naleznete na stránce :: Svisla

SVLAK

Příčná lištová nebo trámcová výztuž dřevěných dveří, vrat apod. (lit. 016: J. Vařeka, str. 220).

SYMETRICKÝ PŮDORYS DOMU

Více informací včetně fotografie naleznete na stránce :: Symetrický půdorys domu

SYPANICE (nář., západní Morava), NABÍJENÁ TECHNIKA, PĚCHOVANICA

Více informací včetně fotografie naleznete na stránce :: Nabíjená technika

SÝPKA, ŠPÝCHAR, ŠPEJCHAR

Více informací včetně fotografie naleznete na stránce :: Sýpka - špýchar

SYROVA CIHLA (nářečně, Slezsko), NEPÁLENÁ CIHLA

Více informací včetně fotografie naleznete na stránce :: Nepálené cihly

SEZNAM ODBORNÉ I NAUČNÉ LITERATURY A REJSTŘÍK AUTORŮ

Aktuální články

Chmel a chmelnice >>>

7.12.2011 Chmelařství je odvětví zabývající se pěstováním chmele, který náleží k velmi starým kulturním plodinám. S pěstováním chmele souvisí rovněž ...

Seníky a luční hospodářství >>>

25.11.2011 Seníky slouží pro uskladnění sena a obvykle se jedná o drobné stavby jednoduchého řešení. Seníky stávaly zpravidla po delší nebo kratší období na lukách, přičemž mohly být ...

Rybníky a rybníkářství >>>

16.11.2011 Rybníkářstvím označujeme hospodářské odvětví, jehož hlavní náplní je zakládání rybníků. S tímto souvisí i chov sladkovodních ryb a jejich výlov. Chovu ryb v umělých ...