POVÁLEČNÝ VÝVOJ VESNICE

Hlavní nedostatky a problémové jevy

První část přednášky byla ve stručnosti věnována poválečnému vývoji naší vesnice. V rámci této části bylo uvedeno několik základních nedostatků a problematických jevů včetně možnosti alespoň částečné nápravy některých z nich.

Obsah: Dezurbanizace a zhoršení prostředí vesnice • Územně plánovací dokumentace a novostavby • 1.1. Chybějící návrat k tradiční tvorbě • 1.2. Historická sídelní struktura a skladba zástavby • 1.3. Návrh novostaveb ve venkovském prostoru •

Dezurbanizace a zhoršení prostředí vesnice

Hlavní problémy prohlubované v poválečném období vývoje naší vesnice spočívají především v rozpadu tradiční sídelní struktury, který byl zcela zásadním způsobem urychlen kolektivizací zemědělství i proklamovanou snahou vyrovnat rozdíly mezi vesnicí a městem. Neméně závažným problémem bylo zhoršení přírodního i životního prostředí vesnice, způsobené mimo jiné nadměrnou industrializací krajiny a postupným útlumem společenského života na vsi. Bohužel všechny uvedené negativní jevy jsou z velké části nevratné a v konečném stádiu mohou znamenat úplnou ztrátu naši identity v rámci středoevropského prostoru. Omezení jejich negativního dopadu je možné pouze za předpokladu širokého společenského uvědomění následovaného veřejně deklarovaným zájmem na zachování tradiční podoby našeho venkova.

Územně plánovací dokumentace a novostavby

Samotná dezurbanizace našich vesnických sídel, projevující se mimo jiné nerespektováním staletého vývoje i tradičních kompozičních pravidel historického urbanismu, je jednotlivci bohužel jen obtíženě řešitelná. Stěžejní úlohu budou i nadále zaujímat především dotčené orgány státní správy i místní samosprávy. Záležet přitom bude zejména na prostředcích vynaložených na pořízení územně plánovací dokumentace (např. územní plány, regulační plány, plány zásad ochrany, plány úpravy veřejných prostranství apod.), zpracované kvalifikovanými odborníky bez střetu zájmů.

Další výrazný nedostatek poválečného vývoje vesnice představovaly nové stavby budované v prostředí historických sídel i po jejich obvodě (v případě zemědělských areálů též ve volné krajině). Rovněž naprostá většina soudobných novostaveb sloužících především potřebám bydlení nerespektuje hmotové utvaření tradiční zástavby vesnice a vyznačují se, často jen z neznalosti, objemovými formami neslučitelnými se stávající zástavbou. O vzhledu novostaveb rozhodující především přímo stavebníci, přestože zde existuje často nevyužívaná možnost usměrňování nové zástavby místně příslušnými stavebními úřady.

TEZE PRO NOVÉ STAVBY NA VENKOVĚ

1.1. Uvědomělý návrat k tradiční tvorbě

Pouze uvědomělý návrat k tradičním principům domácí architektonické tvorby zaručuje trvale udržitelný kulturní rozvoj a zachování stávajících kvalit vesnického bydlení i rekreace. Nezbytným předpokladem je důkladné poznání a pochopení historického prostředí vesnice i staveb lidové architektury.

1.2. Sídelní struktura a skladba staveb

Za zcela nezbytné je nutno považovat respektování staletími utvářené sídelní struktury, půdorysných forem vesnic i základní hmotové skladby tradiční zástavby. Teprve na základě znalosti typických forem osídlení v daném regionu včetně podrobného rozboru konkrétního sídla je možné kvalifikovaně zpracovat územně plánovací dokumentaci, zahrnující mimo jiné rozvojové plochy nové výstavby i plochy trvale nezastavitelné.

1.3. Návrh novostaveb ve venkovském prostoru

Při návrhu samotných novostaveb na vesnici je nezbytné přihlížet ke konkrétnímu utváření stavebního místa a charakteristikám místně tradiční zástavby, která bude mít rozhodující vliv na formování novostavby i jejího vnějšího výrazu. Ve veřejném zájmu je nezbytné, aby působení sídelního útvaru jako harmonického celku bylo vždy nadřazené jednotlivým novostavbám a individuálním zájmům.

Shrnutí: První část přednášky zaměřená na poválečný vývoj venkovského prostoru věnovala pozornost především zhoršujícímu se prostředí vesnic. V této souvislosti kladla důraz zejména na územně plánovací dokumentaci i návrh novostaveb, které ve většině případů zcela opomíjejí tradiční stavební kulturu naší vesnice.

Autor textu k poválečnému vývoji a novým stavbám ve venkovském prostoru © Martin Čerňanský

SEZNAM ODBORNÉ I NAUČNÉ LITERATURY A REJSTŘÍK AUTORŮ