Tématický okruh věnovaný novostavbám prochází v současnosti dopracováním. Pro stávající verzi klikněte na níže uvedený odkaz:

:: Desatero naší architektury

NOVOSTAVBY A PROSTŘEDÍ

Pravidla pro stavby i úpravy prostředí

Zde bude doplněn

Obsah: Úvod do pravidel nových staveb na vesnici • Úpravy veřejných prostorů i přírodního prostředí •

Úvod do pravidel nových staveb na vesnici

Poučení z historického vývoje venkovských staveb dává, jak se zdá, poměrně snadný, přitom však zásadní návod k takovým principům stavebního chování, které bychom mohli označit jako slušné, tzn. ohleduplné a nenásilné, v zásadě navazující na své okolní historické předchůdce. Všechny tyto základní znaky tradičních staveb můžeme bezpochyby s výhodou využívat jako inspiraci pro tvorbu nových venkovských staveb a dokonce je považovat za jakási pravidla slušného, kontextuálního chování zejména v bezprostřední návaznosti na historickou zástavbu. Ale taková by bezpochyby měla být většina nových venkovských staveb, pokud chceme našemu venkovu a sobě samým zachovat vlastní tvář. Všechna uvedená pravidla (tvořící tak architektonické desatero našeho venkova, pozn. autora serveru) se v naší tradiční vesnické výstavbě uplatňovala do té míry závazně, že vytvořila jakýsi provázaný systém, který se navenek projevoval opakovanými jednoduchými znaky. Z vesnického domu stačilo vidět jen málo, aby byla i na dálku čitelná jeho vnitřní struktura: kterou stranou se obrací na veřejnost, kudy se do něj vstupuje, zda se do světnice vchází ze síně doprava nebo doleva, a dokonce, protože hlavně v obytné místnosti měly i základní zařizovací předměty svá stálá místa, kde si ve světnici můžeme sednout ke stolu. Staletím užívání se tato soustava stala součástí nás samotných, máme ji uloženou hluboko v podvědomí (lit. 011: J. Škabrada, str. 219, 234).

Musíme si ale předem uvědomit, že je nutné se předem rozhodnout, zda chceme postupovat právě tímto způsobem, protože máme jistě právo i na přístupy jiné - nekompromisní, se starou zástavbou nekompatibilní, na první pohled vlastně zdánlivě "pokrokové a svobodnější". Rozhodování by nám ale měl usnadnit pohled na výsledky nedávné socialistické cesty, programově odmítající návaznost na naši kulturu a tradice: všude kolem vidíme, jak dopadlo stavební snažení motivované ideologií, které odmítala tradiční způsoby venkovského hospodaření a bydlení (lit. 011: J. Škabrada, str. 219).

Nastal přelom tisíciletí a máme za sebou také již jedno desetiletí od změny celého společenského systému. Navzdory všem pozitivním změnám nedošlo k výraznějšímu zlepšení obrazu našich vesnic, jejichž stavební podstata spočívá právě v tradiční lidové architektuře. Nová architektonická tvorba tak ve své podstatě jen jinými prostředky dovršuje to, co minulý režim nekompromisně započal, tj. programové ničení tradičních hodnot evropské civilizace. I toto desetiletí by proto mělo být jakýmsi mementem v přístupu ke stávající či spíše ponejvíce chátrající architektuře domova. Uvedené zásady tak vlastně tvoří naší kulturní gramotnost, protože v době současné většina lidí již umí číst, počítat a psát, ale neobsáhne vzdělanost a poznání v plném rozsahu, nezbytném pro pochopení širších souvislostí vývoje architektury a lidského vývoje vůbec (lit. 045: autor serveru).

Pravidla úpravy veřejných prostorů a prostředí vesnice

Bude tudíž nezbytné přestat vnímat domov jen jako objekt ve kterém bydlíme, ale tento zjednodušený a zúžený pohled rozšířit na celé obytné prostředí ve kterém žijeme. Naše vesnice nikdy nebyly a nesmí být jen pouhým součtem jednotlivých, samostatně stojících objektů bez vzájemných architektonických vztahů a urbanistických vazeb. Současný stav našich vesnic po několika desetiletích "pokrokového" přístupu ve jménu socialismu a komerčního kapitalismu ukazuje, že tomu bylo přesně naopak, kdy nejlepších výsledků bylo dosahováno pomocí podobných, nikoliv však totožných, staveb s respektováním venkovských kompozičních pravidel, které vytvářely vhodné předpoklady pro dobrou urbanistickou kompozici vesnických celků, kterou jedinečně obohacovaly symboly naší evropské kultury, stavby sakrální a obecní. Všechny tyto stavby se pro nás staly pravzorem, jakýmsi českým venkovským archetypem, který v nás vyvolává kladné emoce tím, že na sebe váže symboly našeho domova a s ním spojený pocit rodinného štěstí a bezpečí, ale i lidské pospolitosti (lit.035: autor serveru).

SEZNAM ODBORNÉ I NAUČNÉ LITERATURY A REJSTŘÍK AUTORŮ