TÉMATICKÝ OKRUH -B- | HLAVNÍ REGIONÁLNÍ OBLASTI | JIŽNÍ MORAVA |
KRAJINA, VESNICE A STAVBY JIŽNÍ MORAVY |
Konstrukce a materiál staveb |
MATERIÁL STAVEB
Hlína
Hlína jakožto jeden ze základních přírodních stavebních materiálů získala mezi nimi výrazné místo pro svou tvárnost, pevnost i vodotěsnost jak sama o sobě, tak i ve spojení s jiným materiálem pro dobré vlastnosti spojovací a obalové (lit. 001: Sv. Voděra, str. 70 a 78).
Kámen
Díky dostatku místní žuly jsou mladší objekty výše položené, západní oblasti vysočinského Horácka zděné z tohoto kamene (lit. 011: J. Škabrada, str. 182).
KONSTRUKCE STAVEB
Dřevěné konstrukce
Roubené nebo smíšené konstrukce převažovaly ve výše položených okrajových oblastech jižní Moravy, kde se svébytným stavebním projevem uplatňuje oblast Luhačovického Zálesí a oblast Kopanic na moravskoslovenském pomezí (lit. 001: Sv. Voděra, str. 70 a 78/změněn slovosled).
Převažující konstrukce v oblasti Moravskoslovenských Kopanic byla roubená, často vyrovnávaná hliněnou omazávkou, protože pro stavbu bylo k dispozice většinou méně rovné dřevo listnatých stromů. V hojnější míře se používaly i další jednoduché konstrukce z přírodní materiálů - hlavně vyplétání používané (vedle kamení vybraného z políček) i na konstrukci prostého ohrazení (lit. 001: Sv. Voděra, str. 79/doplněno).
Hliněné konstrukce
Stavba z hlíny měla řadu velmi dobrých vlastností - zvláště tepelných. Hliněné stěny jsou relativně pevné, průběh jejich návaznosti je libovolný. Stavbou lze pružně reagovat na terénní podmínky. Nejrozšířenějším způsobem stavby byla tzv. nabíjenice - dusání měkké hlíny do prkenného bednění. Hlína se pro lepší soudržnost a zabezpečení před popraskáním prokládala proutím. Povrch stěny se zatíral řídkou hliněnou mazaninou (lit. 001: Sv. Voděra, str. 78).
Široce se však hlína mohla využít pro masivní konstrukce jen tam, kde jí byl dostatek - v polohách s množstvím naplavenin a spraší, zatímco jinde, kde byl její výskyt omezenější nebo vzácný, se používala jen pro nezbytné konstrukce - izolace, podlahy, spojovací materiál, na omítky atd. (lit. 001: Sv. Voděra, str. 70 a 78).
Jako základní stavební materiál na většině starších staveb se hlína udržela jen v rozsáhlé oblasti na Moravě. V oblasti jihomoravské je to rozsáhlé území s jádrem v nížinné oblasti Dolnomoravského úvalu - Slovácko (Dolňácko a Horňácko) (lit. 001: Sv. Voděra, str. 70 a 78).
V důsledku sprašového podloží představuje tato nížinná oblast jižní Moravy území s naším nejvyšším podílem hlíny jako základního stavebního materiálu. Ta se tu kromě doplňování dřevěných konstrukcí používala různým způsobem jako základní materiál pro stavbu stěn: od pěchování („nabíjení“) do bednění až po přípravu nepálených cihel rozličných tvarů a velikostí spadajících již ke konstrukcím zděným (lit. 011: J. Škabrada, str. 182/upraveno).
Zděné konstrukce
V moravských oblastech se starou tradicí hliněné stavby se pak v mladší době ve značné míře uplatnilo i použití vepřovic (lit. 001: Sv. Voděra, str. 78).
Zpět na úvodní stránku: Jižní Morava - krajina a stavby |
29.01.2013
© MaČe
|
NOVÉ
FOTKY
|
|||
F O T O A L B U M |
|
||
2000 - 2013 © Martin Čerňanský | Lidová architetkura a památky ČR: Dům a zahrada, chalupy, bydlení - fotky | | www.lidova-architektura.cz |