Osídlení a obce Jizerské tabule

Vesnická sídla a stavby lidové architektury

Jizerská tabule představuje úrodnou oblast v prostoru vymezeném dnešními městy Mělník a Mladá Boleslav, pravidelně členěnou údolími a roklemi. Oblast náleží k velmi starému sídelnímu území s řadou významných obcí i jednotlivých památek.

Obsah:

1. Osidlení a obce
   
   
2. Lidové stavby
   
   
3. Ostatní stavby
   

Osídlení a obce

Do dnešních dob zůstaly pokryty lesnatým porostem pouze údolí a rokle (např. Husův důl, Vránova rokle aj) směřující k řece Jizeře. Oproti těmto byly náhorní rovinné polohy mezi Labem a Jizerou zcela odlesněny z důvodu intenzivní zemědělské činnosti.

Prostor Jizerské tabule přecházející na východě v region Dolního Pojizeří je oblastí velmi starého osídlení. Pomineme-li archeologické výzkumy sahající až do pravěkého období, náleží řada přímých i nepřímých dokladů do období raného středověku (např. název Velký Újezd, románský kostel v Čečelicích).

Půdorysné uspořádání vesnických sídel situovaných v náhorních polohách a zpravidla těsné blízkosti údolí je ovšem mladšího data. Jako v případě jiných oblasti totiž doznalo v období vrcholného středověku zcela zásadních proměn.

Lidové stavby

Region lidové architektury v oblasti Jizerské tabule je v současné době reprezentován zděnou architekturou, která zde převážila ještě před polovinou 19. století.

Dokladem tohoto je téměř kompletně zděná zástavba obklopující velké a více či méně pravidelné návesní prostory pocházející právě z období vrcholného středověku (např. Kadlín s návsí lichoběžníkového tvaru).

Ostatní stavby

Nedílnou součástí jsou rovněž v intravilánu sídel, tj. zastavěném území, se nacházející církevní stavby, panské hospodářské dvory a stavby šlechtických sídel včetně čestných dvorů.

Autor textu a fotky ke kapitole
Osídlení a vesnice v oblasti Jizerské tabule © Martin Čerňanský

Hledat jiné téma >