Dřevěné sýpky středních Čech
Přízemní a patrové sýpky, roubené a hrázděné
Sýpky stávaly zpravidla naproti stavbě domu a společně s ním vymezovaly šířku hospodářského dvora. K vývojově starším náleží sýpky roubené konstrukce, nacházející později uplatnění i v kombinaci se zděným přízemím.
Obsah:
Starší dřevěné sýpky jsou na území středních Čech dochovány v nevelkém počtu, dokládajícím přesto několik variant z hlediska stavebního uspořádání i konstrukčního řešení. Nejčastěji je na stavbu dřevěných sýpek užívána roubená technika, nacházející uplatnění na sýpkách přízemního i patrového uspořádání.
Roubená konstrukce sýpky na kamenné podezdívce
ve svahu. Sedlovou střechu
s bedněným štítem kryjí šablony nahrazující
starší typ hořlavé krytiny.
Porešín, okres Příbram
Foto: © MaČe • fotogalerie
Přízemní sýpky roubené konstrukce se dochovaly především na Nymbursku, a to v obvyklém dispozičním uspořádání se dvěmi komorami. V důsledku použitého materiálu jsou provedeny na kamenných podezdívkách.
Kromě Nymburska jsou roubené přízemní sýpky doloženy i v jižní části středních Čech, jmenovitě na Příbramsku nebo Benešovsku.
Pro téměř zaniklé sýpky v okolí Vlašimi bylo typické užití roubené klenby, představující archaické konstrukční řešení nejen na území středních Čech.
Patrové sýpky dochované ve středních Čechách reprezentoval zpravidla samostatný objekt menších půdorysných rozměrů. Roubená konstrukce je v naprosté většině známých případů užita pouze patře, zatímco přízemí bývá zděné. Z tohoto důvodu může být přízemní prostor klenutý, zatímco v patře bývá trámový strop (i ve vazbě na zastřešení).
Kromě roubeného patra se můžeme na území středních Čech setkat i se sýpkami mající patro hrázděné. Výskyt hrázděného patra se samozřejmě odehrává v přímé vazbě na hrázděnou architekturu severozápadních Čech, tedy převážně na Rakovnicku a Slánsku.
Patrové sýpky středních Čech často vyznačují samostatně přístupný patrem a tedy zvláštním vstupem z venkovního prostoru. Pro tento účel je průčelí stavby opatřené horním vstupem doplněno vnějšími dřevěnými schody, na které se vstupuje z prostoru hospodářského dvora.
Provádění vnějších schodů jistě souvisí i s přízemním prostorem často odlišné funkce, jehož zaklenutí navíc částečně komplikuje umístění vnitřního schodiště. Běžnou součástí schodů do patra sýpky bývá i pavláčka opatřená plným nebo vyřezávaným zábradlím.
Jako střešní krytina byly užívány především došky, které však později byly i v případě dřevěných sýpek nahrazeny nespalnou krytinou.
Autor
textu a fotky ke kapitole
Střední Čechy - dřevěné sýpky © Martin
Čerňanský
|
Příroda a krajina
Středověké osídlení
Novověké osídlení
Středověké vesnice
Novověké vesnice
Parcely a velké usedlosti
Stavby zemědělské usedlosti
Střední a malé usedlosti
Domy středních Čech
Domky a chalupy
Roubené domy a hosp. stavby
Zděné domy a hosp. stavby
Hrazděné domy a hosp. stavby
Dřevěné a zděné brány
Pilířové vjezdy do dvora
Dřevěné sýpky
Zděné sýpky
Dřevěné chlévy
Zděné chlévy
Dřevěné stodoly
Zděné stodoly
Kokořínsko
Osídlení a
obce na Kokořínsku
Dřevěné
domy na Kokořínsku Dřevěné hospodářské stavby Řemeslné
práce na domech
Přezděné
a starší zděné domy
Celozděné
domy Kokořínska
Zděné
hospodářské stavby
Jizerská tabule
Osídlení
a obce Jizerské tabule
Dřevěné
a polozděné domy
Zděné
brány a branky
Zděné domy
a stavební úpravy
Mělník a obce na
Mělnicku
|
|
LEGENDA
MAPY >>> PR - památková rezervace PZ - památková zóna HO - hodnotná obec MVP - muzeum v přírodě RLA - region lidové architektury NKP - národní kulturní památka KP - přístupná památka Zobraz větší mapu v novém okně |
|
Redakce, webdesign a webmaster portálu: info@lidova-architektura.cz Poslední změna: 05.05.2016 |
ČECHY
- střední, jižní a jihozápadní
|
ČECHY
- severozápadní, severní a východní
|
MORAVA
- střední, jižní a jihovýchodní |
SLEZSKO
- jižní česká část |
2000 - 2014 © Martin Čerňanský | Památky a lidová architektura ČR: Dům a zahrada, chalupy, bydlení - fotky | | www.lidova-architektura.cz |