Přezdívání roubených domů

Zděné kuchyně, chlévy a sokl domu

K postupnému použití kamene namísto dřeva omazaného hlínou docházelo z několika důvodů. Hlavním bylo přirozeně riziko požáru, ale zcela opomenout nelze ani působení vlhkosti.

Přezdívání roubené části domu od spodní části staveby s ponecháním podstávky. (foto: MaČe • fotogalerie).

Obsah:

Zděná kuchyně
Zděné chlévy
Roubená světnice a komory
Zděný sokl a stěna přízemí

Zděná kuchyně

Zvýšené požární riziko souviselo zejména s otevřeným ohništěm, na kterém byly připravovány pokrmy a to často ještě v době po zavedení sporáků. Kuchyně, resp. kuchyňská část síně, proto často náležela k první prostoře domu provedené ve zdivu. Od počátku zděný byl přirozeně mohutný blok pece na chleba včetně příslušné části stěny s otvory sloužícími k obsluze pece nebo odvodu dýmu výše.

Významnou měrou se na použití kamene namísto dřeva podílely požárové řády, vydávané v rámci protipožárních opatření za panování Marie Terezie a Josefa II.

Zděné chlévy

K dalším prostorám domu, které začaly být přezdívány nebo v případě mladších staveb od počátku prováděny jako zděné byly chlévy (u domů chlévního typu). Oproti kuchyni byla hlavním důvodem přechodu na trvanlivější materiál vysoká vlhkost, na které se podílela produkce vodní páry od ustájených hospodářských zvířat.

Světnice a komory

Oproti tomuto světnice, komory (u domů komorového typu) a patro domu, ve kterém se zpravidla nalézaly další komory či obytná místnost, zůstávají roubené podstatně déle. Kámen je sice trvanlivější materiál, avšak špatně tepelně izolující a studený, tj. s nízkou dotykovou teplotou.

Problematika zemní vlhkosti je přitom často řešena již na úrovni konstrukčního, resp. materiálového řešení domu. Spodní, tj. prahové trámy mohly být totiž vyrobeny z tvrdého dubového dřeva, mající oproti běžně používanému smrku větší trvanlivost.

V řadě případů však k poškození trámů vlhkostí vzlínající z podloží dochází a je nezbytné přistoupit k opravě. Při této jsou spodní trámy zpravidla vyměněny za nové včetně případného vložení vodorovné hydroizolace. Po dobu provádění výměny trámů byla stěna nad trámy zpravidla vynášena hevery.

Sokl a stěna

Později dochází namísto výměny trámů k postupnému přezdívání a to zpravidla již za použití pálených cihel. Kromě soklové části světnice domu může být přezděna i jiná část, např. nároží, parapet, průčelní stěna. V některých případech mohlo být roubené přízemí přezděno zcela, případě obezděno nebo omítnuto s možných ponecháním podstávky domu.

Závažný konstrukční problém přitom představují nevhodné zásahy u podezdívek, pokud v důsledku jejich provedení jsou dřevěné sloupky podstávky zčásti nebo dokonce zcela obezděny.

Autor textu a fotodokumentace ke kapitole
Přezdívání roubeného domu © Martin Čerňanský

Osídlení krajiny,
vesnice a stavby

Hlavní regiony
a typy domů

Ochrana sídel
a staveb

Encyklopedie,
rejstřík, album..

Tématický okruh
URBANISMUS

Krajina a prostředí

Územní plánování

Územní rozvoj

Novostavby na venkově

Tématický okruh
STAVBY

Venkovský dům

Projekty domů

Poškození a poruchy

Údržba a opravy staveb

Hledat jiné téma >

Sdílet článek >

LEGENDA: PR - památková rezervace, PZ - památková zóna, MVP - muzeum v přírodě, RLA - region lidové architektury, NKP - národní kulturní památka, KP - přístupná kulturní památka Zobraz větší mapu v novém okně