Cesty, sídla a stavby

Stavebně-historické prostředí venkova

Historické prostředí vesnice Z hlediska historického vývoje je pro naše venkovské prostředí určující nejen postup osídlení do odlehlých a tehdy ještě zalesněných poloh s vyšší nadmořskou výškou, ale rovněž tomuto mnohde předcházející síť dálkových cest. Na těchto cestách jsou zakládány i nejstarší sídla, dnes charakterizovaná stavbami různých sociálních forem, architektonického výrazu i konstrukčního řešení.

Historický stavební fond vyznačující se podobností architektonických forem při různém konstrukčním řešení a velikosti jednotlivých staveb. Obec Zubrnice, okres Ústí nad Labem (foto: MaČe • fotogalerie)

Mezi základní znaky našich historických vesnic náleží zejména:

Obsah:

Cestní síť
Historická sídla
Typy staveb

Cestní síť

Pro rozvoj sídelní struktury měla nezastupitelný význam síť starých cest, při kterých byla mnohá sídla založena, třebaže v průběhu času mohla dospět ke zcela rozdílné velikosti. Zvlášť významné byly dálkové obchodní cesty spojující hradiště a později kláštery nebo města jako centra osídlení a církevní či světské moci. Mnohé z cest naopak vznikly až později v důsledku existence sídel jako jejich kratší spojení nebo přístup k samostatně stojícím stavbám (např. vodní mlýny), případně z nutnosti obhospodařovat odlehlé pozemky.

Budování kamenem zpevněných komunikací pro těžké vozy, ať již technikou štětování, dláždění nebo posypem drceným kamenivem (štěrk) předcházejí nezpevněné cesty s prašným povrchem nebo hatě z proutí v blátivém či močálovém terénu. Rozvinutá komunikační síť včetně polních cest přitom zajišťuje nejen dostupnost jednotlivých sídelních lokalit, ale slouží na místní úrovni rovněž k obhospodařování a prostupnosti krajiny.

Rozlišit přitom můžeme místní nezpevněné přístupové a příjezdové cesty sloužící pro pěší, vozy nebo dobytek:

polní
úvozové či úvozy
záhumenní
lesní
průhony či draha atd.

Historická sídla

Značný počet našich vesnic se vyznačuje velmi starou půdorysnou strukturou středověkého původu, které často předcházelo starší osídlení dané lokality. U nejstarších sídelních lokalit je doložena existence hrazených rodových dvorců. Jejich okrouhlý půdorys je někdy čitelný i v současném půdorysném uspořádání, neboť je sledován cestami nebo hranicemi stavebních či pozemkových parcel.

Vzájemné rozdíly jednotlivých půdorysných typů vesnic proto určuje zejména:

přírodní prostředí
místní klimatické podmínky
doba založení sídelního útvaru

Dlouhým stavebně-historickým vývojem prošla rovněž samotná zástavba vesnice, vyhraňující se v období novověku do tradičních regionálních forem lidové architektury nadále podmíněných dostupným materiálem i konstrukčními možnostmi doby.

Neméně důležité bylo rovněž dlouhé a intenzivní působení člověka v prostředí, jehož výslednicí je tzv. paměť krajiny, která je rovna bohatství kulturních hodnot a dějinných událostí odehrávajících se v daném čase a prostoru po celou dobu jeho osídlení v průběhu několika staletí.

Typy staveb

V urbanistické struktuře sídla a půdorysném i výškovém uspořádání staveb se odrážejí zejména sociální rozdíly. Sociální diferenciace obyvatel venkova se projevuje rovněž v provedení a míře výzdoby průčelí, s důrazem na opticky nejvíce exponované plochy.

Svým celkovým vzhledem a často i polohou se od ostatních staveb odlišovaly zejména stavby sloužící nejen obytné funkci, ale i funkci administrativně správní nebo stavby sloužící vedle bydlení rovněž výrobní funkci

rychta nebo fojtství - dům a současně úřad představitele obce a zástupce vrchnosti
fara - dům a současně úřad představitele církve
mlýn - obydlí mlynáře a zpracování zemědělských plodin

Uvedené stavby se často vyznačují patrovým uspořádáním a valbovou nebo mansardovou střechou, a to i v prostředí vesnic charakterizovaných přízemní zástavbou s obvyklými střechami sedlového tvaru.

Velké rozdíly ovšem existovaly také u staveb sloužící primárně k bydlení. Příkladem mohou být velké patrové nebo náročně zdobené přízemní domy s rozměrnými hospodářskými stavbami díky rozlehlým výměrám polností, přízemní stavby malých rozměrů s minimálními nároky na hospodářské zázemí nebo pastoušky a nouzová obydlí. V uvedeném pořadí stavby reprezentují:

usedlosti bohatých sedláků
domky chalupníků (domkářů)
obydlí chudiny a bezzemků

Vyjma nejvýše položených horských oblastí je převážná část našeho sídelního území charakterizována vysokou hustotou vesnických lokalit. Vedle soustředěných nebo rozptýlených forem sídelních útvarů (vesnic, vísek, samot) je v osídlení našeho venkova zastoupena rovněž řada samostatně stojících staveb nebo jejich souborů. Příkladem mohou být

mlýny
hamry
zájezdní hostince
poutní kostely atd

Autor textu a fotodokumentace ke kapitole
Historické prostředí vesnice © Martin Čerňanský

Osídlení krajiny,
vesnice a stavby

Hlavní regiony
a typy domů

Ochrana sídel
a staveb

Encyklopedie,
rejstřík, album..

Tématický okruh
URBANISMUS

Krajina a prostředí

Územní plánování

Územní rozvoj

Novostavby na venkově

Tématický okruh
STAVBY

Venkovský dům

Projekty domů

Poškození a poruchy

Údržba a opravy staveb

Hledat jiné téma >

Sdílet článek >

LEGENDA: PR - památková rezervace, PZ - památková zóna, MVP - muzeum v přírodě, RLA - region lidové architektury, NKP - národní kulturní památka, KP - přístupná kulturní památka Zobraz větší mapu v novém okně