Konstrukce a materiál staveb
Použití dřeva, kamene a pálených cihel
Zatímco stavby starších dvorců jsou roubené, mladší charakterizuje zděná konstrukce z kamene nebo již cihel. Existuje však i řada staveb, na kterých je užito roubení i zdivo. Mohou přitom představovat nejen konstrukční mezistupeň, ale rovněž řešení zohledňující vlastnosti použitého stavebního materiálu.
Čtyřboký dvorec, na jehož stavbách je užito roubené i zděné konstrukce. Kombinace stavebních materiálů je přitom dokladem dlouhého stavebně-historického vývoje, jímž dvorec v průběhu několika staletí prošel (foto: MaČe • fotogalerie).
Obsah:
Kamenné zdivo je pro svou nehořlavost nejdříve užíváno
ve střední části domu, kde se nachází otevřené ohniště. Jedná se
o stěny kuchyňské části síně a zprvu dole otevřené komínové
těleso odvádějící kouřové zplodiny nad střechu.
Dále je kámen užíván na stěny hospodářských prostor nebo objektů. Zde se uplatňuje hlavně v přízemí, založeném již dříve na podezdívce déle odolávající vzlínání zemní vlhkosti a prosakování zejména z vnější strany. K užití kamene nedochází najednou u přestaveb ani novostaveb, dochováno je mnoho staveb kombinujících různou měrou oba stavební materiály dohromady v rámci dvora i jednotlivých staveb.
Jsou známy i případy dochované tesařské rámové konstrukce s typicky zdvojenými ztužujícími pásky u staveb, jejíž stěny jsou již zděné. Únosnost stěn je přirozeně již dostatečná a nedeformují se pod svislým zatížením vlastní tíhy střechy a užitného zatížení, zpravidla nehrozí ani vodorovné deformace v úrovni koruny zdiva. Rámová konstrukce v těchto případech sice již ztratila svoji statickou funkci, ale výtvarná a stavebně-historická ji ovšem zůstala.
Příklad čtyřbokých dvorců, na kterých bylo užito dřeva i kamene, popř. cihel. Konstrukce roubení přitom ustoupila do patra, kde je lépe chráněna před vzlínající zemní vlhkosti a působením dešťových srážek nebo sněhové pokrývky. Dřevěné zprvu zůstaly i štíty (foto: MaČe • fotogalerie).
Vývojový mezistupeň mezi roubenými a zděnými stavbami čtyřbokých dvorců mohou dokládat i přetrvávající dřevěné štíty na stavbách již zděných. Štíty jsou bedněny, jak je v regionu obvyklé do jednoduché svislé či šikmé skladby, případně jejich kombinace. V důsledku kabřince nebo polovalby mají obvyklý lichoběžníkový tvar.
Autor textu a fotodokumentace
ke kapitole
Konstrukce a materiál staveb na Poličsku a jižním Litomyšlsku © Martin Čerňanský
TÉMATICKÝ OKRUH:
Poličsko a jižní Litomyšlsko
HLEDANÉ ODKAZY:
dům nábytek UNESCO rezervace podlaha Čechy kamna památky krajina kámen nádobí stropy Morava sporáky akce okna skanzeny chalupy výstavy šindel vrata klenby nátěry tašky dveře projekt dřevostavby řemesla sklo vestavby katastr Slezsko vinohradnictví Holašovice Valašské
muzeum dlažba tesařské
spoje práce rybnikářství krovy rozvoj zóny kování Kokořínsko mapy stavby dlaždice hrady a zámky Beskydy sušárny parky pivovarnictví obce domy Veselý Kopec právo novostavby
ČECHY - střední, jižní
a jihozápadní
ČECHY - severozápad,
severní a východní
LEGENDA: PR - památková rezervace, PZ - památková zóna, MVP - muzeum v přírodě, RLA - region lidové architektury, NKP - národní kulturní památka, KP - přístupná kulturní památka Zobraz větší mapu v novém okně
Redakce, webdesign
a webmaster portálu: info@lidova-architektura.cz, poslední změna:
05.05.2017
|