Údolní lánová vesnice s vyznačením velkých čtyřbokých usedlostí v náhorní poloze (© Google earth © 2016 GEODIS Brno).

Vesnice na Poličsku a jižním Litomyšlsku

Charakteristika sídel a plužiny

V návaznosti na historii osídlení a sídelní formy je pozornost věnována stručné charakteristice vesnic z oblasti Poličky a jižního Litomyšlska. Kromě zastavěného území, tj. intravilánu, je okrajově zmíněno rovněž území nezastavěné, tj. extravilán.

Obsah:

1. Charakteristika sídel
2. Pole a lesy
3. Meze a strouhy

Charakteristika sídel

V oblasti převažují údolní lánové vesnice vrcholně středověkého založení. Základem vesnic jsou velké usedlosti situované zpravidla podle vrstvenice podél vodního toku tekoucího v údolní poloze. Oproti toku a více či méně souběžné hlavní komunikaci se nalézají ve vyvýšené poloze se snadnou dostupností obdělávaných polností a zároveň chráněny před povodněmi.

V případě Poličska a jižního Litomyšlska (i Vysokomýtska) mají zemědělské usedlosti podobu čtyřbokých dvorců, někdy v důsledků výměnků zdvojedných do dvou se dvěmi samostatnými dvory. Kromě čtyřbokých dvorů rozlišujeme též dvorce čtyřstranné, stavěné např. na Chebsku nebo jinde.

Údolní lánová vesnice na mapě stabilního katastru, mapováno v roce 1839 (© ČÚZK, zdroj map: www.archivnimapy.cuzk.cz).

Pole a lesy

Okolí vesnických sídel charakterizují více či méně rovnoběžné polní lány, podle nichž odvozen název lánové vesnice resp. přesněji vesnice s lánovou plužinou. Lánovému uspořádání obhospodařované půdy odpovídá rovněž uspořádání usedlostí. Tyto zpravidla zaujímají společně se zahradou šířku lánu, na straně opačné ukončeného lesem. Lány byly dlouhé a úzké rovněž z důvodu obtížného otáčení pluhu již v období středověku.

Dle výkazu ploch pro katastrální území obcí v oblasti Poličska a jižního Litomyšlska zaujímala pole (role) před polovinou 19. století nejméně stejnou rozlohu jako lesy (např. Trstěnice), častěji však dvakrát až čtyřikrát větší (např. Telecí, Sádek u Poličky). Zbývající plochy pokrývaly zejména louky a pastviny.

Meze a strouhy

Ve směru příčném jsou lány odděleny mezemi provedenými z hlíny a sesbíraného kamení, případně strouhami pro odvod vody. Meze tvořily tzv. mezní pásy, často vyznačené na mapách a sloužících jako obecní pastviny. Kromě tohoto plnily rovněž důležitou krajinotvornou funkci, jak prokázalo pozdější nevhodné rozorání mezí za účelem scelení jednotlivých lánů.

Autor textu a fotodokumentace ke kapitole
Poličsko a jižní Litomyšlsko - vesnice © Martin Čerňanský

Osídlení krajiny,
vesnice a stavby

Hlavní regiony
a typy domů

Ochrana sídel
a staveb

Encyklopedie,
rejstřík, album..

TÉMATICKÝ OKRUH:
Poličsko a jižní Litomyšlsko

HLEDANÉ ODKAZY:
dům nábytek UNESCO rezervace podlaha Čechy kamna památky krajina kámen nádobí stropy Morava sporáky akce okna skanzeny chalupy výstavy šindel vrata klenby nátěry tašky dveře projekt dřevostavby řemesla sklo vestavby katastr Slezsko vinohradnictví Holašovice Valašské muzeum dlažba tesařské spoje práce rybnikářství krovy rozvoj zóny kování Kokořínsko mapy stavby dlaždice hrady a zámky Beskydy sušárny parky pivovarnictví obce domy Veselý Kopec právo novostavby

ČECHY - střední, jižní
a jihozápadní

• Kokořínsko

• Jizerská tabule

• Blata, Doudlebsko

• Kozácko

• Šumava, Prácheňsko

ČECHY - severozápad,
severní a východní

• Pojizeří

• Podkrkonoší

• Polabí

• Východní Čechy

• Horácko

Hledat jiné téma >

Sdílet článek >

LEGENDA: PR - památková rezervace, PZ - památková zóna, MVP - muzeum v přírodě, RLA - region lidové architektury, NKP - národní kulturní památka, KP - přístupná kulturní památka Zobraz větší mapu v novém okně