DOMŮ | FOTKY PAMÁTEK, VESNIC A KRAJINY | ATLAS VESNIC A PAMÁTEK | PRÁVO A LEGISLATIVA | HISTORIE V DATECH | ENCYKLOPEDIE STAVEB A STAVITELSTVÍ | SEZNAM A REJSTŘÍK VESNIC | PUBLIKACE A LITERATURA | KULTURA | ARCHÍV |
ENCYKLOPEDIE
LIDOVÉ ARCHITEKTURY
|
TÉMATICKÝ OKRUH -E- > ENCYKLOPEDIE LIDOVÉ ARCHITEKTURY > ODBORNÉ VÝRAZY |
ENCYKLOPEDIE ARCHITEKTURY A STAVITELSTVÍ |
Slovník odborných výrazů |
ŠALOVANÁ STĚNA, BEDNĚNÁ STĚNA Více informací včetně fotografie naleznete na stránce :: Bedněná stěna ŠAMBRÁNA Dekorativní rámované ostění oken a dveří. Vyskytuje se jako ozdobný prvek u lidové zděné architektury (lit. 016: V. Frolec, str. 221). ŠÁR (nářečně) Řada šindelů, došků, tašek nebo cihel (lit. 016: V. Frolec, str. 221). ŠARHOLCE (nářečně, Poděbradsko) Příčky (lit. 016: V. Frolec, str. 221/vynechán druhý bod, který významově již náleží na území Slovenska). ŠÁTOR Více informací včetně fotografie naleznete na stránce :: Šátor ŠENKOVŇA, ŠENK (nářečně, z něm. Schenk = hospodský), HOSPODA Více informací včetně fotografie naleznete na stránce :: Hospoda ŠIFR (nářečně, Morava), BŘIDLICE Více informací včetně fotografie naleznete na stránce :: Břidlice ŠÍJE, ŠÍJA (jz. a již. Čechy, Morava) Více informací včetně fotografie naleznete na stránce :: Šíje ŠINDEL (z něm. Schindel) Více informací včetně fotografie naleznete na stránce :: Šindel ŠINDELÁK Kovaný čtyřhranný hřeb, používaný k přibíjení šindele k latím střešní konstrukce, na roubené stěny nebo na štít. Šindeláky vyráběli cvokaři. Na Chodsku též ve významu šindel (lit. 016: V. Frolec, str. 222). ŠINDELÁRNA Výrobna šindelů (lit. 016: J. Vařeka, str. 222). ŠINDELEK (nářečně, Chodsko) Drobný šindel bez drážky (lit. 016: J. Vařeka, str. 222). ŠLAHOUN (nářečně, vých. Čechy) Vzpěra svazující 5 až 7 krokví (lit. 016: J. Vařeka, str. 222). ŠLEDA (nářečně, východní Morava) 1. Pícka; 2. Plochý kámen podkládaný pod zdi nabíjené z hlíny (hostýnské Záhoří) (lit. 016: V. Frolec, str. 222). ŠLECHTOVÁ PODLAHA (nářečně, Zlínsko) Podlaha vydlážděná plochými kameny (lit. 016: J. Vařeka, str. 222). ŠLOPA (nářečně, Karpaty) Velký plochý kámen omazaný vrstvou hlíny, který izoloval stěnu pastýřské koliby od ohně na otevřeném ohništi (lit. 016: V. Frolec, str. 222). ŠLUPNĚ (nářečně, východní Čechy) Stupínek ve zděné peci (lit. 016: V. Frolec, str. 222). ŠOPA, ŠOPNA (nářečně), ŠUPNA 1. Kolna; 2. Průjezd ŠOPKA (nářečně) 1. Kolna; 2. Kabřinec (vých. Morava) ŠPAČEK (nářečně, Nymbursko) Krátký trám (lit. 016: J. Vařeka, str. 223). ŠPAČKOVNA (nář., severočeský hnědouhelný revír) Nouzový domek (lit. 016: J. Vařeka, str. 223). ŠPALEK 1. Kratší kus tlustého kmenu ke štípání; 2. Včelí úl (lit. 016: J. Vařeka, str. 223). ŠPALETA (z italštiny) Postranní a horní plocha u oken nebo u dveří. U špaletové stodoly volný prostor mezi lícem stěny a vraty. Více informací je uvedeno na samostatné stránce :: Špaleta.
ŠPALETOVÁ STODOLA Více informací včetně fotografie naleznete na stránce :: Špaletová stodola ŠPALÍČKOVÁ STAVEBNÍ TECHNIKA, KRČKOVÁ STAVBA Více informací včetně fotografie naleznete na stránce :: Špalíčková konstrukce ŠPARHERT, ŠPORHELT (z němčiny Sparherd), SPORÁK Více informací včetně fotografie naleznete na stránce :: Sporák ŠPEROVKA (nářečně, Křivoklátsko) Černá kuchyně s otevřeným komínem, která se po ztrátě své funkce uzavřela pod klenutím rovným stropem (lit. 016: J. Vařeka, str. 223). ŠPICE (lidově), ŽDÍŘE (nař., Valašsko) Profilovaný sloupek na vrcholu kabřince, makovice (lit. 016: J. Vařeka, str. 223). ŠPRAJCLE (nář., severní Čechy), STĚNOVÁ KLEŠTINA Více informací včetně fotografie naleznete na stránce :: Stěnové kleštiny ŠPRLOVÝ PLOT (nářečně, jihovýchodní Morava) Tyčkový, laťkový plot (lit. 016: V. Frolec, str. 223). ŠPÝCHAR, ŠPEJCHAR, ŠPEJCHÁREK S ohledem na délku bude heslo zpracováno později (lit. 016: V. Frolec, str. 223-224/kráceno). ŠPÝCHAROVÝ DŮM S ohledem na délku bude heslo zpracováno později (lit. 016: J. Vařeka, str. 224/kráceno). ŠREKY (nářečně, Čechy) Zdobné vykládání menších ploch lomenic prkny, která se kladla různým směrem (lit. 016: J. Vařeka, str. 224). ŠTENÝŘ Lidový název pro střední mohutný dubový sloup větrného mlýna beraního typu, označovaný také „hlavni slóp“, „otec“, „tatik“ ap (lit. 016: J. Vařeka, str. 224). ŠTĚTY (nářečně, Slezsko) Dřevěné, asi 10 cm dlouhé kolíčky zatloukané mezi trámy roubené stěny, na níž drží tlustší vrstvu hliněné mazaniny (vrstva hlíny se mísí s řezankou, plevami apod.) (lit. 016: J. Vařeka, str. 225/). ŠTÍT S ohledem na délku bude heslo zpracováno později (lit. 016: V. Frolec, str. 223-225/kráceno). ŠTÍT NAPODOBUJÍCÍ PATRO, ATIKOVÝ ŠTÍT Více informací včetně fotografie naleznete na stránce :: Atikový štít ŠTÍTNÍKY (nářečně, jihovýchodní Morava) Došky vázané zastřiženými konci dolů, takže vytvářejí stupně. Váží se na hřebenu a nárožích střechy, tvoří poslední řadu došků nad okapem (lit. 016: V. Frolec, str. 225). ŠTÍTOVÁ ORIENTACE STAVEB Více informací včetně fotografie naleznete na stránce :: Štítová orientace staveb ŠTÍTOVÁ PODSÍŇ, PODSÍŇ PŘED ŠTÍTOVOU STĚNOU Více informací včetně fotografie naleznete na stránce :: Podsíň ŠTÍTOVÁ PODSTÁVKA, PODSTÁVKA PŘED ŠTÍTOVOU STĚNOU Více informací včetně fotografie naleznete na stránce :: Podstávka ŠTÍTOVÁ ZEĎ Zeď uzavírající budovu na kratší straně půdorysu. V užším slova smyslu může znamenat pouze zeď čelně uzavírající konstrukci krovu (lit. 016: V. Frolec, str. 228/druhá věta doplněna). ŠTRÁF (nespisovně, jihozápadní Čechy), PODROVNÁVKA, SOKL Více informací včetně fotografie naleznete na stránce :: Sokl - podrovnávka ŠTRAJCPAN (nářečně, Haná) Tlustá tyč (kuláč) ve stáji k vymezení stání koně. Ve výši asi 1 m je zapuštěna do žlabu a na protilehlé straně zapadá do otvoru ve zdi (při obsluze koní se vytahuje) (lit. 016: J. Vařeka, str. 228/). ŠTUK Směs vápna a jemného písku, cihelného a kamenného prachu, někdy též sádry s vodou, používaná pro jemné zednické práce a na štukové omítky. Přeneseně též štukatura (lit. 016: V. Frolec, str. 228/). ŠTUKATURA Plastická ornamentální výzdoba, složená z různých motivů, vytvořená ze štuku. V lidovém stavitelství se štuk zvláště výrazně uplatňuje u zděných lidových budov se slohovými ohlasy (lit. 016: V. Frolec, str. 228). ŠTÝBLE (nářečně, severní Zábřežsko) Malá světnička (lit. 016: J. Vařeka, str. 228). ŠTYCH (nářečně, Českomoravská vrchovina), NÁMĚTEK Kratší trám připevněný ke krokvi nad okapem. Námětek vyrovnává rozdíl mezi patami krokví a okrajem střechy nad římsou. Dolní konec námětku spočívá na stropním trámu nebo na okapové vaznici (lit. 016: J. Vařeka, str. 127/kráceno). ŠUP (nářečně, východní Čechy) Více informací včetně fotografie naleznete na stránce :: Šup ŠUPNA (nářečně) Více informací včetně fotografie naleznete na stránce :: Malá kolna - šupna ŠUSTNÍK (nářečně, jihovýchodní Morava), PLEVNÍK, PLÍVEŇ, PLIVNICE Více informací včetně fotografie naleznete na stránce :: Plévník Aktuální články 7.12.2011 Chmelařství je
odvětví zabývající se pěstováním chmele, který
náleží k velmi starým kulturním plodinám. S pěstováním chmele souvisí
rovněž ... Seníky a luční hospodářství >>> 25.11.2011 Seníky slouží pro uskladnění sena a obvykle se jedná o drobné stavby jednoduchého řešení. Seníky stávaly zpravidla po delší nebo kratší období na lukách, přičemž mohly být ... 16.11.2011 Rybníkářstvím označujeme hospodářské odvětví, jehož hlavní náplní je zakládání rybníků. S tímto souvisí i chov sladkovodních ryb a jejich výlov. Chovu ryb v umělých ... |
Zpět na úvodní stránku: Encyklopedie lidové architektury |
10.02.2012
© MaČe |
2000-2011 © Martin Čerňanský - Lidová architetkura a památky ČR: Dům a zahrada, chalupy, bydlení - fotky | | www.lidova-architektura.cz |