DOMŮ | FOTKY PAMÁTEK, VESNIC A KRAJINY | ATLAS VESNIC A PAMÁTEK | PRÁVO A LEGISLATIVA | HISTORIE V DATECH | ENCYKLOPEDIE STAVEB A STAVITELSTVÍ | SEZNAM A REJSTŘÍK VESNIC | PUBLIKACE A LITERATURA | KULTURA | ARCHÍV |
ENCYKLOPEDIE
LIDOVÉ ARCHITEKTURY
|
TÉMATICKÝ OKRUH -E- > ENCYKLOPEDIE LIDOVÉ ARCHITEKTURY > ODBORNÉ VÝRAZY |
ENCYKLOPEDIE ARCHITEKTURY A STAVITELSTVÍ |
Slovník odborných výrazů |
ENCYKLOPEDIE ARCHITEKTURY Hesla začínající písmenem S Obsah: Sakrální stavby Salaš Salašnické stavby SAKRÁLNÍ STAVBY, CÍRKEVNÍ STAVBY Více informací včetně fotografie naleznete na stránce :: Církevní stavby SALAŠ Více informací včetně fotografie naleznete na stránce :: Salaš SALAŠNICKÉ STAVBY Více informací včetně fotografie naleznete na stránce :: Salašnické stavby SAMEC, ČEPOVÁNÍ Více informací včetně fotografie naleznete na stránce :: Čepování SAMOSLIČKOVÁ HRADBA (nářečně, Chodsko) Dvě tyčky propojené nahoře, dole a uprostřed paždíčky, mezi něž se střídavě vyplétají svislé tenčí tyčky („ samosle “) (lit. 016: J. Vařeka, str. 189-190). SAMOTA, JEDNOTA Osamělá hospodářská usedlost, dům nebo skupina domů stojících daleko od obce (lit. 016: V. Frolec, str. 190). Samota o jedné i více chalupách (usedlostech); zastaralé slovo, dodnes užívané k označování samot v jižních Čechách (lit. 016: J. Vařeka, str. 78). SAMOTNÍK (nářečně, jihovýchodní Morava), SENÍK S ohledem na délku bude heslo zpracováno později (lit. 016: V. Frolec, J. Vařeka, str. 191/kráceno). SANKTUSNÍK Zvonová věžička na lodí nebo presbytářes kostela či kaple, zpravidla čtverového půdorysu, oplechovaná a ukončená vysokým jehlancem. Nové heslo bude zpracováno později. SCELENÁ PLUŽINA, SCELOVÁNÍ POZEMKŮ Více informací včetně fotografie naleznete na stránce :: Scelená plužina SEČKÁRNA (nářečně, jihovýchodní Morava), PLÉVNÍK Více informací včetně fotografie naleznete na stránce :: Plévník SEDLISKO (nářečně, Haná) Staveniště (lit. 016: V. Frolec, str. 190). SEDLIŠTĚ, VÍSKA Přechodná sídelní forma mezi vesnicí a samotou. U nás jde nejčastěji o sídliště s 2 až 10 domy (lit. 016: V. Frolec, str. 190). SEDLO Více informací včetně fotografie naleznete na stránce :: Sedlo SEDLOVÁ STŘECHA Více informací včetně fotografie naleznete na stránce :: Sedlová střecha SEDLOVÝ PORTÁL Více informací včetně fotografie naleznete na stránce :: Sedlový portál SEDNICE, SEKNICE (nář., Čechy, Morava), SVĚTNICE Více informací včetně fotografie naleznete na stránce :: Světnice - sednice SEDNIČKA (nářečně), VÝMĚNEK Více informací včetně fotografie naleznete na stránce :: Výměnek SEKERNÍK Tesař (lit. 016: V. Frolec, str. 191/vynechán druhý bod, který významově již náleží na území Slovenska). SENCE (nářečně, Chodsko), SVĚTNICE Více informací včetně fotografie naleznete na stránce :: Světnice - sednice SENÍK S ohledem na délku bude heslo zpracováno později (lit. 016: V. Frolec, J. Vařeka, str. 191/kráceno). SEVEROČESKÝ DŮM S ohledem na délku bude heslo zpracováno později (lit. 016: J. Vařeka, str. 191). SEZENÍ U STOLU Více informací včetně fotografie naleznete na stránce :: Sezení u stolu SEZÓNNÍ OBYDLÍ Více informací včetně fotografie naleznete na stránce :: Sezónní obydlí SGRAFITO, LIDOVÉ SGRAFITO Více informací včetně fotografie naleznete na stránce :: Sgrafito SHLUKOVÁ VES, HROMADNÁ VES Více informací včetně fotografie naleznete na stránce :: Shluková vesnice SHLUKOVÝ DVŮR, HROMADNÝ DVŮR Více informací včetně fotografie naleznete na stránce :: Shlukový dvůr SHRŇÁK (nářečně, jihovýchodní Morava), PLÉVNÍK Více informací včetně fotografie naleznete na stránce :: Plévník SCHLOPEC, SCHLOP (nářečně, východní Morava), VIKÝŘ, VÉCUCH (nářečně, střední Morava) Více informací včetně fotografie naleznete na stránce :: Vikýř SCHODIŠTĚ Prostor se schody (lit. 016: J. Vařeka, str. 196). SCHODY Více informací včetně fotografie naleznete na stránce :: Schody SÍDELNÍ KRAJINA Více informací včetně fotografie naleznete na stránce :: Sídelní krajina SÍDELNÍ TYPY, TYPY VESNIC Více informací včetně fotografie naleznete na stránce :: Typy vesnických sídel SÍDLIŠTĚ Více informací včetně fotografie naleznete na stránce :: Sídliště SÍDLO Společensko-hospodářská jednotka, v níž žijí lidé. Typy sídel bývají vymezovány především na základě jejich půdorysu, s přihlédnutím k tvaru plužiny. V současné době řada malých sídel zaniká, popř. se slučuje s většími obcemi (lit. 016: V. Frolec, str. 196/záměna slova střediskové obce za větší). SILNIČNÍ VES Domy jsou seřazeny vedle sebe po obou stranách silnice (nebo cesty). Komunikace, která prochází obcí, má dálkový charakter. Silniční vsi jsou typické pro stará sídelní území jižní Moravy (dále Podunají, Potisí) (lit. 016: V. Frolec, str. 196). SÍŇ Více informací včetně fotografie naleznete na stránce :: Síň SÍŇKA 1. Zdrobnělina k síň; 2.Žudro (nářečně, jihovýchodní Morava) (lit. 016: V. Frolec, J. Vařeka, str. 197). SITUOVÁNÍ VCHODU Více informací včetně fotografie naleznete na stránce :: Situování vchodu SKALNÍ OBYDLÍ Více informací včetně fotografie naleznete na stránce :: Skalní obydlí SKANSEN Více informací včetně fotografie naleznete na stránce :: Skansen SKANSEN, SKANZEN, MUZEUM LIDOVÝCH STAVEB, MUZEUM V PŘÍRODĚ, MUZEUM VESNICE Více informací včetně fotografie naleznete na stránce :: Skanzen SKLEP Více informací včetně fotografie naleznete na stránce :: Sklep SKLOPEC (nářečně, střední Morava) Záklop. Ve Slezsku též ve tvaru „ sklop “ (lit. 016: V. Frolec, str. 199). SKŘIDLICE 1. Břidlice. 2. Na jihovýchodní Moravě střešní taška (lit. 016: V. Frolec, str. 199). SKUPINOVÝ DVŮR Více informací včetně fotografie naleznete na stránce :: Skupinový dvůr SLÁMA Více informací včetně fotografie naleznete na stránce :: Sláma SLAMEK (nářečně, Těšínské Slezsko) Malá polovalba u vrcholu střechy (lit. 016: V. Frolec, str. 199). SLEPÉ OKNO Je vyznačeno jen v omítce nebo ústupkem v líci zdiva (zvláště v jihočeské zděné architektuře) (lit. 016: J. Vařeka, str. 201/kráceno). SLEPIČÁRNA (lidově) Kurník (lit. 016: J. Vařeka, str. 201). SLEPIČNÍK (nářečně, Čechy) Kurník (lit. 016: J. Vařeka, str. 201). SLOHOVÉ VLIVY S ohledem na délku bude heslo zpracováno později (lit. 016: V. Frolec, str. 201-202/kráceno). SLOUP (SLOUPEK, PILÍŘ) Více informací včetně fotografie naleznete na stránce :: Sloup SLOUPKOVÁ KONSTRUKCE, DRÁŽKOVÁ KONSTRUKCE Více informací včetně fotografie naleznete na stránce :: Sloupková konstrukce SLOUPOVÁ ARKÁDA, ARKÁDOVÁ LODŽIE Více informací včetně fotografie naleznete na stránce :: Arkádová lodžie SLOUPOVÉ ZÁPRAŽÍ, ARKÁDOVÉ ZÁPRAŽÍ, ARKÁDOVÉ NÁSPÍ, ARKÁDOVÁ LODŽIE Více informací včetně fotografie naleznete na stránce :: Arkádové zápraží SLOUPOVÝ VĚTRNÝ MLÝN, VĚTRNÝ MLÝN, VĚTŘÁK, VĚTRŇÁK, VĚTRNÍK Více informací včetně fotografie naleznete na stránce :: Větrné mlýny SLOVÁCKÝ DŮM S ohledem na délku bude heslo zpracováno později (lit. 016: V. Frolec, str. 203/kráceno). SMÍRČÍ KŘÍŽ Více informací včetně fotografie naleznete na stránce :: Smírčí kříže SMÍŠENÝ KOMORO-CHLÉVNÍ DŮM Více informací včetně fotografie naleznete na stránce :: Smíšený dům SOCHA 1. Tenčí kmen (popř. sloupek) nahoře vidlicovitě ukončený. Socha (též rozsocha) tvoří základní nosný prvek sochového krovu, jehož počátky sahají až do pravěku; 2. Plastika (lit. 016: V. Frolec, str. 204). SOCHOVÝ KROV Více informací včetně fotografie naleznete na stránce :: Sochový krov SOKL, PODROVNÁVKA, ŠTRÁF Více informací včetně fotografie naleznete na stránce :: Sokl - podrovnávka SOMICA, SOMÍCE (nářečně, Valašsko), SUNIKY Více informací včetně fotografie naleznete na stránce :: Somica - suniky SOPOUCH, TAHOUN (nářečně, západní Morava) Více informací včetně fotografie naleznete na stránce :: Sopouch SOUČASNÁ VESNICE S ohledem na délku bude heslo zpracováno později (lit. 016: V. Frolec, str. 203/kráceno). SOUSEDNÍ ZEĎ Vymezuje budovu ze strany sousedního stavení (lit. 016: V. Frolec, str. 206). SOUSEDSKÁ SVÉPOMOC, SOUSEDSKÁ VÝPOMOC Instituce, založená na dobrovolné vzájemné příbuzenské a sousedské výpomoci bez nároku na odměnu. Uplatňovala se při stavbě domu, při živelních katastrofách, při budování obecně prospěšných zařízení (mostů, cest apod.) i při jiných pracovních a společenských příležitostech. V některých krajích dodnes neztratila svůj význam (lit. 016: V. Frolec, str. 206). SOUSEK (nářečně) 1. Řezárna mezi chlévem a konírnou (Pardubicko); 2. Roubený prostor ve stodole nebo truhla na obilí (lit. 016: J. Vařeka, str. 206). SOUSTŘEDĚNÁ VES Sídlo, v němž rolnické usedlosti jsou řazeny v těsné blízkosti u sebe a většinou vytvářejí pravidelný půdorys. Soustředěná ves je typickou sídelní formou v rovinatých oblastech (lit. 016: V. Frolec, str. 203). SOUTKA Více informací včetně fotografie naleznete na stránce :: Soutka SOVY, ULOŽENÍ TOČNICE Více informací včetně fotografie naleznete na stránce :: Uložení točnice SPANÍ Více informací včetně fotografie naleznete na stránce :: Spaní SPÁRA Mezera vzniklá mezi trámy ve srubové (roubené) konstrukci. Obecně ve významu vodorovné nebo svislé mezery mezi stavebními prvky (lit. 016: V. Frolec, str. 206/doplněna druhá věta). SPÁROVÁNÍ SRUBU (ROUBENÉ KONSTRUKCE), ZAMAZÁVÁNÍ SPÁR Vyplňování mezer mezi trámy srubové konstrukce mazanicí. Spárování srubu předcházelo zatlučení dřevěných klínů mezi trámy a skuliny se ucpaly mechem. Spáry se někdy bílily (lit. 016: V. Frolec, str. 206). SPIRÁLOVÝ ZÁVIT, VOLUTA Více informací včetně fotografie naleznete na stránce :: Voluta SPLÁVEK 1. Jedna až dvě poslední řady krytiny u okapu; 2. Okapová stříška na římsovém profilu; 3. Šikmá ploška umožňující odtok dešťové vody (lit. 016: J. Vařeka, str. 207). SPOLEČNÝ DVŮR Více informací včetně fotografie naleznete na stránce :: Společný dvůr SPORÁK, ŠPARHERT, ŠPORHELT (z něm. Sparherd) Sporáky představují kuchyňská zařízení sloužící k přípravě pokrmů. Mezi nejstarší typ řadíme zděný a kachlový sporák na tuhá paliva. V následujícím období je užíván plechový kuchyňský sporák, opatřený již často smalováním povrchu. Mezi nejmladší typ řadíme plynový a elektrický sporák, případě sporák kombinovaný. SPÚŠŤKA (nářečně, jihovýchodní Morava) 1. Vrchní část seříznutého štítu („ šup “); 2. Malá místnost, zpravidla v dvorovém přístavku, sloužící jako letní kuchyně (lit. 016: V. Frolec, str. 208). SRAZ Styčná plocha trámu, způsob spojení dvou trámů (lit. 016: J. Vařeka, str. 208). SROUBEK (KOMORA, ŠPÝCHAR), SRUB Více informací včetně fotografie naleznete na stránce :: Srub - sroubek SRUB BEZ NÁROŽNÍ VAZBY Více informací včetně fotografie naleznete na stránce :: Nejstarší sruby SRÚBENÍ (nářečně, jihovýchodní Morava, Valašsko) 1. Oploteň (též ve tvaru „ srub “). Dřevěná, asi 120 cm vysoká ohrada, oddělující ve stodole mlat od přístodůlku. Tvoří ji trámová kostra ze svislých a dvou vodorovných trámů, na nichž je upevněno bednění. Horní vodorovný trám má zaoblenou svrchní hranu. U starých roubených stodol tvoří oploteň celá roubená stěna s velkým podlouhlým oknem uprostřed. V nářečí pro oploteň i jiné názvy – „ ohlubeň “ (Táborsko), „ záteň “ (Chodsko), „ srúbení “(jihovýchodní Morava, Valašsko), „ stranice “ (Morava) 2. Předposlední trám roubené stěny (lit. 016: V. Frolec, J. Vařeka, str. 209/vyjma první věty převzat bod 1/ z hesla oploteň, J. Vařeka, str. 146). SRUBOVÁ KONSTRUKCE, SRUBOVÁ STĚNA, ROUBENÁ KONSTRUKCE S ohledem na délku bude heslo zpracováno později (lit. 016: J. Vařeka, str. 184-185/kráceno). STÁJ 1. Prostora nebo budova k ustájení hospodářských zvířat, především koní (chlév, maštal); 2. Řídce ve významu kolna; 3. Půda pro seno a slámu (nářečně) (lit. 016: J. Vařeka, str. 209). STÁNÍ Ustájovací plocha ve stájích (lit. 016: V. Frolec, str. 209). STÁNICE (nářečně, východní Čechy) Borové kuláče tvořící podlahu chléva (lit. 016: J. Vařeka, str. 209). STÁNISKA (nář., východní Morava), LETOVISKA (nář., východní Morava) Odlehlé horské pastviny a louky sloužící k letní pastvě dobytka. Byly zde zřizovány sezónní hospodářské stavby (zejména chlévy) i obytné budovy, zvané rovněž letoviska (lit. 016: V. Frolec, str. 114). STANOVÁ STODOLA, OBOROH Více informací včetně fotografie naleznete na stránce :: Stanová stodola - oboroh STANOVÁ STŘECHA Střešní konstrukce ve tvaru jehlanu. Vyskytuje se u menších hospodářských staveb (oboroh aj.), na věžích a zvonicích (lit. 016: V. Frolec, str. 209/kráceno, upravena první věta). STATEK 1. Větší zemědělské hospodářství; 2. Komplex obytných a hospodářských budov v rámci rolnické usedlosti; 3. Zemědělský výrobní podnik (lit. 016: V. Frolec, str. 209). STAVEBNÍ DŘÍVÍ, PŘÍPRAVA STAVEBNÍHO DŘÍVÍ Více informací včetně fotografie naleznete na stránce :: Příprava stavebního dříví STAVEBNÍ MATERIÁL S ohledem na délku bude heslo zpracováno později (lit. 016: V. Frolec, J. Vařeka, str.42,63, 84-86). STAVEBNÍ ŘÁD Více informací včetně fotografie naleznete na stránce :: Stavební řád STAVEBNÍ ÚPRAVY Podle rozsahu prováděných stavebních prací můžeme rozlišit: konzervace (památková údržba - nejšetrnější přístup k historickým stavbám, renovace, oprava, údržba, modernizace, adaptace (mění původní funkční využití), rekonstrukce (mění konstrukce stavby, nejméně šetrný a nedoporučený přístup k historickým stavbám) atd. Na heslu se pracuje. MaČe STAVENÍ Označení jednotlivého sídlištního objektu (domu nebo hospodářské stavby) (lit. 016: V. Frolec, str. 210). STAVITELÉ Více informací včetně fotografie naleznete na stránce :: Stavitelé STAVITELSTVÍ, LIDOVÉ STAVITELSTVÍ Více informací včetně fotografie naleznete na stránce :: Lidové stavitelství STĚNA Více informací včetně fotografie naleznete na stránce :: Stěny STĚNA V KOŽICHU, DŮM V KOŽICHU Více informací včetně fotografie naleznete na stránce :: Dům v kožichu STĚNKA (SCENKA) Více informací včetně fotografie naleznete na stránce :: Stěnka STĚNOVÁ KLEŠTINA, ŠPRAJCLE (nářečně, severní Čechy) Více informací včetně fotografie naleznete na stránce :: Stěnové kleštiny STENOVICA, STĚNOVICA (nářečně, Valašsko) Podokenní trám srubové stěny (lit. 016: J. Vařeka, str. 211). STÍRKA Nádoba (koryto, truhla) k přípravě krmiva, kamenné koryto na vodu (lit. 016: J. Vařeka, str. 211). STODOLA S ohledem na délku bude heslo zpracováno později (lit. 016: V. Frolec, str. 211-212/kráceno). STODŮLKA 1. Malá stodola; 2. Seník (nář.; jihovýchodní Morava) (lit. 016: J. Vařeka, str. 213). STOLICE Více informací včetně fotografie naleznete na stránce :: Krovová stolice STOLICOVÝ KROV - STOJATÁ STOLICE, LEŽATÁ STOLICE Více informací včetně fotografie naleznete na stránce :: Stolicový krov STRANICE (nář., vých. Morava), OPLOTEŇ Více informací včetně fotografie naleznete na stránce :: Oploteň STROM ŽIVOTA Výzdobný prvek ve tvaru stromečku provedený štukou na zděné architektuře (v lidovém stavitelství zejména v jižních Čechách) (lit. 016: J. Vařeka, str. 213). STROP S ohledem na délku bude heslo zpracováno později (lit. 016: J. Vařeka, str. 213-214/kráceno). STROPNICE, STROPNÍ TRÁM Více informací včetně fotografie naleznete na stránce :: Stropní trám - stropnice STRŽŇOVÝ PLOT (nář., vých. Morava) Ohrada z tenkých štípaných prkének (draček) (lit. 016: V. Frolec, str. 214). STŘEDNÍ VAZNICE Vazný trám, který se podle potřeby osazuje ve střešní konstrukci mezi hřebenovou a okapovou vaznicí (nebo pozednicí) (lit. 016: V. Frolec, str. 214). STŘEDNÍ ZEĎ Zeď, která je celá uvnitř stavby (lit. 016: V. Frolec, str. 214). STŘECHA Více informací včetně fotografie naleznete na stránce :: Střecha STUDÁNKA Povrchový pramen upravený k nabírání vody. V horských oblastech bývají chráněny dřevěnou stříškou. Ke studánce se pojí starý letní obyčej vylévání a čistění studánek a studní (Českomoravská vrchovina) (lit. 016: J. Vařeka, str. 216/). STUDIJNÍ FONDY Více informací včetně fotografie naleznete na stránce :: Studijní fondy STUDNA, STUDNĚ, RUMPÁLOVÁ STUDNA Více informací včetně fotografie naleznete na stránce :: Studna - studně STUPÁTKO 1. Schůdek, 2. Nízká část plotu upravená k přelézání, k překračování (v luhačovickém Zálesí též zvaná „ stupka “, „ přelozka “, na jihovýchodní Moravě nářečně „ přelízka “, „ přelízek “) (lit. 016: V. Frolec, str. 179 a 217). STUPEK (nář., jihovýchodní Morava) Výstupek na rohu horní části pece, jehož se využívalo při vystupování na pec. Často se tu stavěl stojan s loučí a jiným osvětlovacím zařízením (lit. 016: V. Frolec, str. 217/vynecháno druhé heslo významově spadající mimo území České republiky). STUPŇOVITÁ STŘECHA Střecha krytá doškem vázaným zastřiženými konci dolů, čímž se dosahuje charakteristické stupňovitosti. Stupňovitá střecha se vyskytuje hlavně na východním Slovensku. U nás jsou v oblasti výskytu doškové krytiny (jižní Morava) stupňovitá jen nároží těchto valbových střech (lit. 016: V. Frolec, str. 217/upraven slovosled). SUDEN (nář., Chodsko, Plzeňsko) Misník (skříňka na nádobí, kredenc), který stával na opačné straně dveří při téže stěně jako kamna (lit. 016: J. Vařeka, str. 217/doplněn text v závorce). SUNIKY, SOMICA, SOMÍCE (nářečně, Valašsko) Více informací včetně fotografie naleznete na stránce :: Somica - suniky SURDÍK (nářečně, střední a východní Morava) Více informací včetně fotografie naleznete na stránce :: Surdík SUROVICA (nář., jihovýchodní Morava), NEPÁLENÁ CIHLA Více informací včetně fotografie naleznete na stránce :: Nepálené cihly SÚSEK (nář., jihovýchodní Morava) 1. Přístodůlkek. 2. Ve významu truhly na obilí je název súsek rozšířen po celé východní Moravě (lit. 016: V. Frolec, str. 217/kráceno). SUŠÁK Bidlo nad kamny sloužící k sušení oděvů, peřin apod. (lit. 016: J. Vařeka, str. 216). SUŠÁRNA OVOCE, SUŠÍRNA, SUŠKA (nářečně, východní Čechy) S ohledem na délku bude heslo zpracováno později (lit. 016: V. Frolec, str. 217/kráceno). SUŠIK (nář., Těšínské Slezsko), PŘÍSTODOLEK, PERNA Více informací včetně fotografie naleznete na stránce :: Perna - přístodolek SVATÝ KOUT Více informací včetně fotografie naleznete na stránce :: Svatý kout SVÉRÁZ, SVÉRÁZOVÉ HNUTÍ Více informací včetně fotografie naleznete na stránce :: Svérázové hnutí SVĚTLÁ KOMORA Nevytápěná místnost osvětlená jedním nebo několika okny, sloužící ke skladování potravin, k ukládání drobného nářadí, oděvních součástí a jiných předmětů. Někdy se v ní také spalo (lit. 016: V. Frolec, str. 219). SVĚTLICE (již. Čechy), SVĚTNICE, SEDNICE, SEKNICE (nář., Čechy, Morava) Více informací včetně fotografie naleznete na stránce :: Světnice -sednice SVĚTNIČKA 1. Malá světlá místnost; 2. Výměnek; 3. Podružské obydlí ve dvorech sedláků (lit. 016: V. Frolec, str. 219). SVÍCENÍ, OSVĚTLENÍ Více informací včetně fotografie naleznete na stránce :: Osvětlení - svícení SVISLA, SVISLE, SVISLO, PŘÍBEDŘÍ Více informací včetně fotografie naleznete na stránce :: Svisla SVLAK Příčná lištová nebo trámcová výztuž dřevěných dveří, vrat apod. (lit. 016: J. Vařeka, str. 220). SYMETRICKÝ PŮDORYS DOMU Více informací včetně fotografie naleznete na stránce :: Symetrický půdorys domu SYPANICE (nář., západní Morava), NABÍJENÁ TECHNIKA, PĚCHOVANICA Více informací včetně fotografie naleznete na stránce :: Nabíjená technika SÝPKA, ŠPÝCHAR, ŠPEJCHAR Více informací včetně fotografie naleznete na stránce :: Sýpka - špýchar SYROVA CIHLA (nářečně, Slezsko), NEPÁLENÁ CIHLA Více informací včetně fotografie naleznete na stránce :: Nepálené cihly Aktuální články 7.12.2011 Chmelařství je
odvětví zabývající se pěstováním chmele, který
náleží k velmi starým kulturním plodinám. S pěstováním chmele souvisí
rovněž ... Seníky a luční hospodářství >>> 25.11.2011 Seníky slouží pro uskladnění sena a obvykle se jedná o drobné stavby jednoduchého řešení. Seníky stávaly zpravidla po delší nebo kratší období na lukách, přičemž mohly být ... 16.11.2011 Rybníkářstvím označujeme hospodářské odvětví, jehož hlavní náplní je zakládání rybníků. S tímto souvisí i chov sladkovodních ryb a jejich výlov. Chovu ryb v umělých ... |
Zpět na úvodní stránku: Encyklopedie lidové architektury |
10.02.2012
© MaČe |
2000-2011 © Martin Čerňanský - Lidová architetkura a památky ČR: Dům a zahrada, chalupy, bydlení - fotky | | www.lidova-architektura.cz |