DOMY JIŽNÍCH ČECH

Obytný dům tu zůstává pravidelně přízemní, avšak roubená stavba tu začala stagnovat daleko dříve než v ostatních částech našeho území. Předpokladem tohoto stavu byl nedostatek dřeva, který se v jižních Čechách začal projevovat poměrně brzy. V již uvedených nižších oblastech k tomu přispělo i zakládání rybníků, protože náhradní zemědělská půda se často získávala dalším mýcením lesů. Možnost relativně snadné dopravy dřeva po řekách do centrálních oblastí Čech však způsobila, že i výše položené pošumavské oblasti byly poměrně brzy odlesněny. K relativně značnému stáří zdejší stavby kamenné tu přispěl i nadbytek snadno dosažitelného stavebního kamene. V některých oblastech se ho získalo značné množství už nejhrubším vyčištěním obdělávaných ploch, jak o tom svědčí běžně dochované kamenné ohrady u polí.

Stachy	Vlastiboř

Blata

Jádrem nižších poloh jižních Čech jsou takzvaná Blata se dvěma nejvýraznějšími stavebními oblastmi, a to západně od Veselí nad Lužnící a Soběslavi a v okolí Hluboké. Blata v oblasti Veselí - Soběslav jsou územím rozlehlých rašelinišť a bývalých močálů, jejichž vysoušením se tu získala zemědělská půda. Architektonicky nejvýraznější je věnec vsí právě po obvodě těchto mokřin - zejména Záluží, Vlastiboř, Komárov, Klečaty, Zálší, Mažice. Zdejší štíty jsou opatřeny bohatou štukovou výzdobou jejichž vznik a použití jejich výzdoby má dvojí původ. Jde tu jednak o transformaci a stylizaci mluvy architektury oficiální, která již dlouhou dobu používala zděnou stavbu i štukový dekor a jednak o uplatnění tradičně používaných výzdobných motivů lidových.
Architektonicky podobně výrazná je blatská oblast kolem Hluboké, v oblasti s velkým počtem rybníků. K nejrázovitějším obcím tu patří Opatovice, Zliv, Zbudov, Pištín a zvláště Plástovice. Proti východnější blatské oblasti, kde na zděných stavbách převládá cihlový materiál, je tady výraznější podíl staveb kamenných, které byly stavební vlnou 19.století jen upraveny.

Šumava

Výrazným protipólem zástavby nížinatých oblastí je zástavba v horských oblastech Šumavy, kde se pochopitelně dlouho výrazně uplatňovala dřevěná stavba. Dřevo dodávalo různým částem objektů i charakteristický vzhled. I zevně patrné roubení (často z netesaných, oblých trámců) se udrželo zvláště na předních, obytných částech domů. Výrazně se uplatňují široké, zpravidla jen svisle pobíjené štíty. Mívají lichoběžníkový tvar, protože střecha nad štítem bývá zkosena výraznější polovalbou (obr. 012_281). Štíty někdy výrazněji předstupují před plochu štítové stěny. V takových případech se někdy opatřovaly i zapuštěnou pavláčkou. Naprosto převažující krytinou střech býval šindel, kterým se někdy dodatečně obíjely i roubené stěny předních obytných částí domů nebo stěny vůbec, obzvláště vystavené nepřízni povětrnosti.

Pošumaví

Za jednu z našich nejzajímavějších oblastí s charakteristickou vesnickou zástavbou lze považovat rozsáhlou oblast Pošumaví - dlouhý pás od Českokrumlovska na jihovýchodě až po Domažlicko na severozápadě. Kromě zmíněného vývoje ozdobného dotváření zděných staveb se zde zkoncentrovaly značně archaické stavební zvyklosti v použití všech nejstarších stavebních materiálů - dřeva, kamene i hlíny. Důvodem jejich dochování je nepochybně relativní odlehlost, členitost i vysoká poloha území.

Horažďovicko

Nejucelenější "kamenný" výraz dosáhla zděná stavba na Horažďovicku, kde omítané, bílené budovy statků převažovaly nad zbytky ještě částečně dřevěné zástavby chudších usedlostí v okrajových částech vesnic. K nejsvéráznějším odlišnostem utváření zdejší zástavby patří časté použití takzvaného špýcharového uspořádání obytného domu. Jeho zadní, komorová část bývá totiž alespoň dvojpodlažní, takže se někdy svou výškou projevuje i v obrysu budovy. Pravidlem bývá budování zvláště této části domu z kamene (lit 001).

SEZNAM ODBORNÉ I NAUČNÉ LITERATURY A REJSTŘÍK AUTORŮ