STARÝ TÝN V CHKO ČESKÉ STŘEDOHOŘÍ

Památková rezervace na okrese Litoměřice

Historická obec Starý Týn leží v CHKO České středohoří, ve vzdálenosti necelých 3 km severozápadním směrem od města Úštěk. Jediná vesnická památková rezervace na okrese Litoměřice představuje uceleně dochované vesnické sídlo mimořádných urbanistických kvalit i architektonických hodnot dochovaného historického stavebního fondu.

Obsah: Sídelní struktura obce Starý Týn • Starší domy a hospodářské stavby roubené nebo hrázděné konstrukce • Mladší domy a hospodářské stavby zděné konstrukce • Územní plán města Úštěk s VPR Starý Týn •

Sídelní struktura obce Starý Týn

Základem půdorysného utváření historického jádra obce je návesní prostor středověkého původu. Kolem veřejného prostoru návsi vyznačující se nepravidelným lichoběžníkovým tvarem ve svažitém terénu jsou situovány velké zemědělské usedlosti. Usedlosti tvoří patrové domy a hospodářské stavby, vymezující plochu hospodářského dvora uzavíraného vzadu objektem stodoly. Severně od ústředního prostoru obce se později rozvinula měřítkem drobnější domkářská zástavba s pozemky nepoměrně menších rozměrů a rovněž bez většího hospodářského příslušenství. Zvláště dobře patrná je tato situace na mapě stabilního katastru z roku 1843, zachycujícího za stodolami kromě zahrad i chmelnice. Zároveň je mapou dobře doloženo i postupné přezdívání staveb od bohatších zemědělských usedlosti (zděné stavby jsou značeny růžovou výplní půdorysu). Návesní prostor obce dotváří přírodní prvky (vodní plocha, vzrostlé stromy) i drobná architektura (pomník), většina návsi je však nevhodně zpevněna asfaltovým povrchem.

Starší domy a hospodářské stavby v rezervaci

Starší zástavbu obce typickou pro oblast Českého středohoří reprezentuje několik patrových roubených staveb se sedlovými střechami a bedněnými štíty - lomenicemi. V některých případech se lomenice uplatňuje rovněž na zděném, resp. přezděném domě (např. č. p. 18). U celoroubených domů je patro vynášeno tzv. podstávkou, představující rámovou konstrukci sestávající ze sloupků, ližiny a šikmých pásků. Charakteristickou součástí roubených staveb jsou rovněž zčásti nebo zcela zapuštěné pavlače, probíhající po celé délce dvorního průčelí nebo jen v jeho střední části přímo nad vstupem do síně. U některých staveb jsou roubené stěny v patře nebo i přízemí pokryty vnějším bedněním z převážně svisle kladených prken. Starší vrstva zástavby nese rovněž poslední stopy hrázděné konstrukce, kterou nalézáme v patrech domů a u zanikajících hospodářských staveb (např. stodola u č. p. 41). Vyjma jednoho roubeného objektu s břidlicovou krytinou jsou ostatní stavby starší vrstvy zástavby již kryty šablonami nebo jiným typem mladší nespalné krytiny.

Mladší zděné domy a hospodářské stavby

Mladší a početně již zcela převažující stavby se vyznačují celozděnou konstrukcí, s použitím lomového i tesaného kamene a později pálených cihel. Vedle sedlových střech a trojúhelníkových štítů nacházejí na zděných stavbách uplatnění i štíty lichoběžníkového tvaru, vzniklé zkosením střechy valbičkou. U zděných staveb je zpravidla zcela opuštěna konstrukce podstávky i pavlače, přímo související se starším konstrukčním řešením domů. Převažující střešní krytinou zděných staveb jsou šablony nebo pálené tašky. Vnější povrchová výzdoba plastickými články namnoze zaniká a řada domů se ocitá bez původní výzdoby nebo zcela bez omítky chránící zdivo.

Územní plán města Úštěk s VPR Starý Týn

Nevhodné řešení územního plánu s vymezením velkého počtu rozvojových ploch obklopujících jedinou památkovou rezervaci na okrese Litoměřice téměř ze všech stran a znamenajících tak výrazné narušení obrazu historické vesnice v krajině CHKO České středohoří. V důsledku umístění za velkými usedlostmi a zejména svažitosti terénu jsou nevhodné především pohledově značně exponované rozvojové plochy vymezené v jihovýchodní části obce (plochy 11 a 12). Uvedené řešení s velkým počtem ploch nové výstavby nelze považovat za nikterak výhodné ani z hlediska technické infrastruktury, tj. veřejných sítí (kanalizace, vodovod, osvětlení, komunikace). Pro novou zástavbu nekonfliktní s principy historického urbanismu se přitom nabízí již mladšími stavbami doplněná severozápadní část sídla, kde se podél komunikací nalézá domkářská zástavba menšího měřítka lépe odpovídajícího stavbám rodinných domů bez hospodářských objektů. Zvláště dobře patrná je tato situace na již zmíněné mapě stabilního katastru.

---

---