V souvislosti s kapitolou o územním rozvoji je nutno konstatovat, že ve vyspělých státech Evropské unie je venkovu věnována daleko větší pozornost a je daleko více podporován než v případě později přijatých členských zemích včetně České republiky.
Základním rysem našeho venkovského prostředí je kulturní krajina s převahou zemědělských ploch a/nebo lesních porostů. Snímek zachycuje zvlněnou podhorskou krajinu CHKO Šumava, vystavenou trvale neudržitelnému rozvoji v důsledku nové výstavby. Obec Stachy, okres Prachatice (foto: MaČe • fotogalerie)Obsah:
Venkovské prostředí je v řadě západoevropských zemí vnímáno s daleko větším respektem, úměrným jeho nezastupitelnému významu pro trvale udržitelný rozvoj společnosti. Často tomu rovněž odpovídá daleko ohleduplnější přístup a citlivější řešení problémů ve venkovském prostoru.
Nepříliš uspokojivá situace našeho venkova přitom zdaleka není jen přirozeným a nevyhnutelným vývojem v důsledku společenského pokroku. Mnohé z vyspělých evropských zemí, kterým se vyhnula kolektivizace zemědělství, si naopak nadále udržují kontinuitu vývoje a tradiční podobu venkovských sídel i staveb včetně charakteru okolní krajiny.
V našem prostředí byla pozornost bohužel dlouhou dobu soustředěna především na průmysl, především v období po 2. světové válce. Početně i ekonomicky oslabené prostředí venkova přitom nebylo z tohoto jednostranného úhlu pohledu považováno za rovnocenného partnera. Kulturní, sociální, ekologické a další faktory přitom nebyly brány v úvahu vůbec nebo jen minimálně. S výjimkou střediskových obcí přestala být dostupná řada služeb, rušeny byly školy apod.
Po dlouhou dobu byla vesnická sídla a to zejména s menším počtem obyvatel znevýhodněna nerovnoměrně přerozdělovanými finančními prostředky. Nebyla přitom zohledněna velikost katastrálního území, které obce spravují s daleko menšími počty lidských sil i finančních a materiálních zdrojů. Vlivem pomalejšího navyšování rozpočtů oproti městům došlo ke značné disproporci ve výši příjmů i kvality života. Mezi problematické jevy mnohde náleží obtížně pracovní uplatnění mladší generace i stárnutí obyvatelstva. Oproti výše uvedenému je přitom důležité:
Mezi další cíle náleží rovněž zvýšení, zlepšení nebo posílení:
Z hlediska trvale udržitelného rozvoje není možné vnímat venkov pouze jako ekonomicky snadno dostupné území pro investice do nových
Z dlouhodobého hlediska mohou představovat výše uvedené investice neúměrná rizika pro tradiční podobu venkovského prostředí, mnohdy nepoměrně vyšší než jejich společenský přínos v důsledku vzniku nových pracovních míst a infrastruktury.
Neregulovaná výstavba ve volné krajině může trvale narušit krajinných ráz, v případě nevhodného umístění rovněž vesnická sídla včetně panoramatických hodnot.
Autor textu a fotodokumentace
ke kapitole
Venkov v ČR a zemích EU © Martin Čerňanský
Externí odkazy:
Ústav
územního rozvoje
Petice
proti Diskriminaci obyvatel venkova
Doporučená literatura:
Obnova
venkovského prostoru - zpracoval kolektiv autorů, vydala Česká zemědělská
univerzita a Svazek obcí Mníšecký region, Praha 2005
TÉMATICKÝ OKRUH:
Zásady územního rozvoje
HLEDANÉ ODKAZY:
hrady a zámky Beskydy sušárny parky pivovarnictví obce domy Veselý Kopec právo novostavby dům nábytek UNESCO rezervace podlaha Čechy kamna památky krajina kámen nádobí stropy Morava sporáky akce okna skanzeny chalupy výstavy šindel vrata klenby nátěry tašky dveře projekt dřevostavby řemesla sklo vestavby katastr Slezsko vinohradnictví Holašovice Valašské
muzeum dlažba tesařské
spoje práce rybnikářství krovy rozvoj zóny kování Kokořínsko mapy stavby dlaždice
LEGENDA: PR - památková rezervace, PZ - památková zóna, MVP - muzeum v přírodě, RLA - region lidové architektury, NKP - národní kulturní památka, KP - přístupná kulturní památka Zobraz větší mapu v novém okně
Redakce, webdesign
a webmaster portálu: info@lidova-architektura.cz, poslední změna:
05.05.2017
|