Ohrožení venkovského prostředí ČR

Stavby a zemědělství, půda a pozemkové úpravy, krajinný ráz

Ohrožení venkovského prostředí Venkovský prostor na území Čech, Moravy a Slezska je ohrožen především nevhodnými podmínkami pro zemědělství a malé podnikání, ztrátou vztahu k půdě, nevhodnými pozemkovými úpravami a nedostatečnou ochrannou krajinného rázu.

Vynucený rozpad tradičního rolnického hospodaření měl za následek nejen proměnu krajinného rázu v důsledku rušení mezí, scelování pozemků a výrazně neekologického hospodaření, ale rovněž postupné chátrání a zánik řady hospodářských staveb jež předstaly být po kolektivizaci zemědělství užívány ke svému původnímu účelu. Obec Porešín, okres Příbram (foto: MaČe • fotogalerie)

Obsah:

Půda a stavby
Zemědělství
Výroba a služby
Pozemkové úpravy
Krajinný ráz

Půda a stavby

Závažný problém pro současné a zejména budoucí venkovské prostředí představuje ztráta vztahu k půdě, dříve nezbytné pro obživu většiny obyvatel venkovských a příměstských obcí. Rozpad individuální rolnického hospodáření v důsledku kolektivizace zemědělství nebo přinejmenším touto kolektivizací výrazně urychlený bez možnosti ataptace na nové společenské a hospodářské podmínky byl kromě bezpráví a řady dalších negativních společenských jevů provázen:

změnou vlastnictví odcizené půdy

ztrátou funkce řady hospodářských staveb

Z hlediska urbanistického a stavebního vývoje vesnických sídel znamenala ztráta funkčního využití hospodářských staveb jejich postupný zánik nebo podstatné zhoršení stavebně-technického stavu. K tomuto docházelo zejména u hospodářských staveb náležejících k největším a nejvýstavnějším zemědělským usedlostem, které náležely k historickému jádru obcí středověkého původu.

Zániku nebo chátrání se nevyhnuly ani panské dvory na bývalých panstvích, zvláště pokud náležely ke konfiskovanému majektu šlechty. V některých případech byl zánik oddálen využíváním panských dvorů pro státní statky nebo jednotná zemědělská družstva, avšak bez investic do jejich oprav a obnovy.

Společně s vodou a vzduchem přitom půda představuje základní složku životního prostředí. Je hlavním článkem

vodohospodářských systémů
největším rezervoárem vod
výrobním prostředkem

Současně s množstvím a kvalitou vody i vzduchu půda v dlouhodobém časovém horizontu určuje a zároveň limituje další rozvoj sociálně-ekonomické sféry.

Zemědělství

Velký problém pro současné prostředí venkova představuje nedostatečná podpora zemědělství nejen s ohledem na výši prostředků, ale především ve vztahu k úkolům a cílům této podpory. Zemědělská činnost přitom v minulých staletích nejvýrazněji formovala vzhled venkovské krajiny a to zejména úrodných nížinných oblastí. Docházelo k tomuto přirozeně za soustavného působení přírodních faktorů i dalších vlivů.

Výroba a služby

V méně úrodných horských a podhorských oblastech byly nedostatečné příjmy venkovského obyvatelstva z hospodaření kompenzovány domácí řemeslnou výrobou. Je zde proto důležitá podpora malého podnikání slučitelného s venkovským prostředím i okolní přírodou. Důležitá rovněž není přímá výše podpory či dotací, ale především vytvoření vhodných podmínek společně s udržitelnou podporou turistického ruchu.

Pozemkové úpravy

Za problematické lze považovat rovněž nežádoucí pozemkové úpravy. K těmto sice docházelo již v minulosti, ovšem v poněkud jiné formě a rozsahu s ohledem na možnosti tehdejší doby bez těžké techniky. Příkladem může být scelování pozemků po zakládání panských dvorů, tj. velkostatků budovaných v souvislosti s podnikáním šlechty v době doznívající renesance a zejména v průběhu baroka.

Výrazně negativní dopad mělo však až scelování polí po 2. světové válce provázené rozoráním mezí jako důležitého krajinotvorného a přírodního prvku. Rozorání mezí bylo zároveň proklamovaným heslem ve smyslu setření "třídních rozdílů".

V současné době jsou nevhodné pozemkové úpravy zapříčiněny zejména upřednosťováním zájmů ekonomicky silných subjektů před optimálním uspořádáním pozemků respektujícím požadavky:

ochrany půdního fondu, zejména nejvyšší bonity
ochrany životního prostředí, např. větrná eroze
územního plánování včetně historicky komponované krajiny

Příkladem může být těžba surovin na území velkého rozsahu nebo výstavba rozsáhlých komplexů těžkého průmyslu a výroby.

Krajinný ráz

Venkovské prostředí je ohroženo rovněž nedostatečnou ochrannou krajinného rázu, zahrnující výše uvedené složky životního prostředí i historické a současné působení člověka. Krajinný ráz převážně kulturní krajiny může být velmi snadno narušen např:

povolováním staveb ve volné krajině, např. mimo historický intravilán
povolováním staveb po celém obvodu sídel, např. záhumenní prostory
nevhodnými záměry v krajině, např. povrchová těžba, větrné turbíny atd.

V případě výše uvedených staveb nebo jiných rozvojových záměrů je snahou omezit jejich rušivé působení a to zejména vhodným umístěním v závislosti na struktuře osídlení a funkčním využití stavby. S ohledem na přírodní a kulturně-historickou charakteristiku konkrétní oblasti nebo lokality je proto důležité respektovat zejména:

přírodně chráněná území
krajinné dominanty a prvky
památkově chráněná území
kulturní dominanty a památky
harmonické měřítko
prostorové vztahy atd.

Autor textu a fotodokumentace ke kapitole
Ohrožení venkovského prostředí © Martin Čerňanský

Doporučená literatura:
Obnova venkovského prostoru - zpracoval kolektiv autorů, vydala Česká zemědělská univerzita a Svazek obcí Mníšecký region, Praha 2005

Osídlení krajiny,
vesnice a stavby

Hlavní regiony
a typy domů

Ochrana sídel
a staveb

Encyklopedie,
rejstřík, album..

Tématický okruh
URBANISMUS

Krajina a prostředí

Územní plánování

Územní rozvoj

Novostavby na venkově

Tématický okruh
STAVBY

Venkovský dům

Projekty domů

Poškození a poruchy

Údržba a opravy staveb

Hledat jiné téma >

Sdílet článek >

LEGENDA: PR - památková rezervace, PZ - památková zóna, MVP - muzeum v přírodě, RLA - region lidové architektury, NKP - národní kulturní památka, KP - přístupná kulturní památka Zobraz větší mapu v novém okně