Stachy na Šumavě

Obec na hranici CHKO Šumava

Obec Stachy leží v Šumavském podhůří na hranici CHKO Šumava, mezi městy Vimperk a Kašperské hory. Kromě chovu dobytka a těžby dřeva osadníci Šumavy nazývaní Králováci dříve střežili hranice, zemské stezky i nerostné suroviny (zlato).

Obsah:

1. Osídlení Šumavy a rychty
2. Královácké dvorce
3. Královácké výsady
4. Zpracování dřeva a výroba nádobí

Osídlení Šumavy, rychty

Historicky náleží Stachy ke královskému hvozdu, patřícího jako ostatní pomezní lesy panovníku. V důsledku hustého lesnatého porostu, nadmořské výšky a s tímto souvisejících klimatických podmínek však byla lokalita poměrně dlouho bez trvalého osídlení.

Nejdříve zde stála jedna z osmi králováckých rycht, představujících správní centra šumavského pohraničního hvozdu. Hvozd byl později rozdělen na dvě části a Stachovská rychta zůstala od ostatních sedmi rycht oddělena panstvím měst Sušice a Kašperské Hory s převahou českého obyvatelstva. Rozdělení předznamenalo odlišný vývoj oproti oblastem, které zůstaly v horní části hvozdu a udržely si až do konce druhé světové války veskrze německý charakter.

Královácké dvorce

V době středověké kolonizace vznikalo na Šumavě rozptýlené osídlení samostatnými lesními dvorci, zakládanými kolonisty německého původu uprostřed pozemků ležících kolem králováckých rycht. Svobodné královácké dvorce zůstávaly po staletí v držbě jednoho selského rodu a ležely zpravidla na nejúrodnějších pozemcích, obklopeny stavbami podruhů.

Sídelní rozvoj Stach lze obdobně jako v případě dalších lokalit s králováckými rychtami odvodit právě z těchto původně samostatných dvorců. Nejstarší písemné zmínky přitom pocházejí až ze 2. poloviny 16. století, kdy jsou zde uváděny sklářské hutě. První sklárnu přitom založil majitel selského dvora, jehož osobní jméno dalo osadě název Stachov (Stachau) užívaný do 2. poloviny 19. století. Kromě výše uvedených chalup podruhů zde byly stavěny rovněž domky řemeslníků. K zastavování okolních svažitých poloh však docházelo až o dvě století později.

Královácké výsady

Protože pomezní hvozd náležel panovníku, byly první osadníci poddanými přímo českého krále. Z tohoto důvodu se vztah Králováků s vrchností později, obdobně jako v případě nedalekého Chodska, vyznačoval řadou výsad.

Výsady podporovaly nejen osídlení v odlehlých horských a podhorských oblastech, ale zároveň zajišťovaly privilegované postavení svobodným sedlákům oproti poddaným z vnitrozemí. Kromě zproštěních robotních povinností se jednalo například o právo mýcení stromů, honitby, volbu rychtáře apod.

Zpracování dřeva a výroba nádobí

V období 2. poloviny 19. století a počátku 20. století se pro zdejší obyvatele stávalo obživou především v zimních měsících ruční zpracování dřeva (šindele, hračky, dřeváky, násady). Kromě místních jarmarků nacházely výrobky ze dřeva odbyt i za hranicemi našich zemí, kam především v letních měsících obyvatelé odcházeli za obživou jako zedníci nebo muzikanti.

Hledat jiné téma >