Vlastiboř u Soběslavi

Obec soběslavsko-veselských blat

Obec Vlastiboř leží západně od jihočeské Soběslavi. Zástavbou náleží ke stavebnímu okruhu mimořádně hodnotných a proslulých obcí severní části soběslavsko - veselských blat.

Obsah:

1. Velká Strana
2. Zemědělské usedlosti a škola
3. Malá Strana
4. Kovárna, kaple a hostinec
5. Štuková výzdoba a zedničtí mistři
6. Charakteristika stavebního fondu

Velká Strana

V průběhu středověké kolonizace byla rozvržena severní část Vlastiboře. V současnosti je tato část obce, nesoucí již dlouho název Velká Strana, tvořena především velkými zemědělskými usedlostmi.

Usedlosti se vyznačují různým stupněm uzavření hospodářského dvora roubenými nebo již zděnými stavbami obytné a hospodářské funkce. Většinou se jedná o trojstranné uspořádání se štitově orientovanými stavbami uzavíranými v zadní části dvora stodolou. Některé z usedlostí jsou ustoupeny z obvodu návesního prostranství až do zadního prostoru zahrad.

Zemědělské usedlosti a škola

Stavební obraz Velkostranské návsi charakterizují dvouštítová průčelí usedlostí s mezilehlou ohradní zdí, ve které je umístěna vjezdová brána a vstupní branka. Ohradní zeď uzavírající hospodářský dvůr je situována na stejné stavební čáře jako obvodové zdivo přízemního domu a patrové sýpky.

Prostor někdejší Velké Strany byl později rozparcelován a zčásti zastavěn objektem školy, čímž poněkud ztratil na původních rozměrech i charakteru.

Malá Strana

Jižně a jihozápadně od Bechyňského potoka leží tzv. Malá Strana, založená později. Usedlosti mají menší rozměry zahrad, avšak jejich půdorysné uspořádání je obdobné. Polnosti za záhumenními cestami se vyznačují pravidelným dělením v obou převládajících směrech.

Kovárna, kaple a hostinec

Malostranská náves působí nepoměrně menší rozlohou, na čemž se ostatně podílí i její zastavění bývalou kovárnou, kaplí a hostincem.

Štuková výzdoba

Štítová průčelí staveb i ohradní zeď jsou zdobeny mimořádně náročnou štukovou výzdobou, využívající též iluzivního dekoru (např. ve formě slepých vrat apod.) Ve Vlastiboři působil známý zednický mistr Martin Paták (1820 - 1889), který odtud rovněž pocházel. Podílel se tak na výzdobě řady zdejších staveb i blatských statků v okolních obcích.

Charakteristika stavební fondu

Podoba většiny zděných staveb dochovaných ve Vlastiboři pochází až ze 2. pol. 19. století. Jen ojediněle se dochovaly stavby náležející ke starší dřevěné vrstvě zástavby, zastoupené nejzřetelněji roubenými stodolami. Stavební fond obce se bohužel nevyhnul pozdějším stavebním úpravám a přestavbám, z nichž mnohé lze přinejmenším označit za diskutabilní. Sporné jsou rovněž mnohé novostavby a úpravy veřejných prostranství.

Hledat jiné téma >