Špýcharový dům na Poličsku a jižním Litomyšlsku
Obytná, vstupní a hospodářská část domu
V oblasti Poličska a Litomyšlska se dochovaly domy předbělohorského staří či alespoň užití starobylých konstrukcí. Některé se přitom mohly stát součástí čtyřbokých dvorců, zatímco u jiných k výstavbě hospodářských staveb uzavírajících plochu dvora nedošlo.
Zadní část špýcharového domu roubené konstrukce v typickém patrovém uspořádání komor, prozrazeném větracími otvory i čely stropních trámů na podélném průčelí (foto: MaČe • fotogalerie).
Obsah:
Určujícím znakem nejstarších špýcharových domů je vysoká dýmná jizba mající v úrovni nad okenními otvory ještě otvory pro odvod kouře od otevřeného ohniště. Stěny jsou provedeny z kuláčů a rovněž povalový strop. Domy s vysokými jizbami se na Českomoravské vrchovině dochovaly především v oblasti Litomyšlska. Obvyklá datace dochovaných vysokých jizeb nejpozději do třicetileté války, často 16. století.
Obdobnou konstrukci svislých stěn a stropu vykazují také nejstarší světnice, které se však oproti jizbám vyznačují menší světlou výškou v důsledku sníženého stropu. Snížení stropní konstrukce obytné místnosti domu souviselo se změnou způsobu vytápění, přičemž v důsledku tohoto vymizely rovněž otvory určené pro odvod kouře. Domy se staršími světnicemi se na Českomoravské vrchovině vyskytují zejména v oblasti Poličska. Obvyklá datace dochovaných světnic s povalovými stropy po třicetileté válce, zpravidla 17. století včetně přelomu 17/18. století.
Střední část špýcharového domu zaujímá vstupní síň, která může být:
Výškové uspořádání vstupní síně přitom nemusí odpovídat stávající výšce obytné místnosti, tzn. vysoká síň u jizby a nízká u světnice. Důvodem jsou především pozdější stavební úpravy, zejména obytné místnosti domu, které mohly situaci výškově značně pozměnit. Vyloučit nelze ani dodatečné provedení konstrukce stropu v síni i další dispoziční a konstrukční změny.
Samotné komory uspořádané do patrového roubeného bloku jsou osvětleny jen malými větracími otvory, pokud nedošlo k jejich pozdějšímu zvětšení. S ohledem na svoji skladovací funkci nemusely podlehnout stavebním změnám, ke kterým docházelo v přední obytné části domu.
Pokud zůstal roubený patrový komorový blok zachován, může být dokladem jeho staří tvarosloví dveřních portálů. Tyto se často vyznačují okoseným sedlovým profilem. Nemusí to ovšem platit pokaždé, neboť sedlové portálky byly užívány rovněž v pozdější období nevyjímaje novodobé stavební zásahy. Kromě kuláčů již mohl být použito zcela nebo částečně hraněných trámů.
Autor textu a fotodokumentace
ke kapitole
Poličsko a jižní Litomyšlsko - špýcharový dům © Martin Čerňanský
TÉMATICKÝ OKRUH:
Poličsko a jižní Litomyšlsko
HLEDANÉ ODKAZY:
dům nábytek UNESCO rezervace podlaha Čechy kamna památky krajina kámen nádobí stropy Morava sporáky akce okna skanzeny chalupy výstavy šindel vrata klenby nátěry tašky dveře projekt dřevostavby řemesla sklo vestavby katastr Slezsko vinohradnictví Holašovice Valašské
muzeum dlažba tesařské
spoje práce rybnikářství krovy rozvoj zóny kování Kokořínsko mapy stavby dlaždice hrady a zámky Beskydy sušárny parky pivovarnictví obce domy Veselý Kopec právo novostavby
ČECHY - střední, jižní
a jihozápadní
ČECHY - severozápad,
severní a východní
LEGENDA: PR - památková rezervace, PZ - památková zóna, MVP - muzeum v přírodě, RLA - region lidové architektury, NKP - národní kulturní památka, KP - přístupná kulturní památka Zobraz větší mapu v novém okně
Redakce, webdesign
a webmaster portálu: info@lidova-architektura.cz, poslední změna:
05.05.2017
|