Rohové kůly a stěnové kleštiny

Vnější ztužení roubené stavby

Kromě vnitřních čepů a špalíků bylo deformaci stěn srubových staveb bráněno vnějšími konstrukcemi. Mezi tyto zpočátku náležely rohové kůly a posléze stěnové kleštiny nebo podpěrné stolice či podstávky.

Obsah: Deformace roubené stavby - vybočeni • Vnější konstrukce původní a provedené dodatečně • Rohové kůly srubové stavby • Stěnové kleštiny roubených stěn • Dřevěné spony a ocelové svorníky •

Deformace roubené stavby

Základní problém stěny provedené technickou roubení je riziko vodorovného vybočení jednotlivých trámových vrstev. Kromě vnitřních stavebních opatřeních popisovaných na samostatné stránce je deformaci bráněno rovněž vnějšími konstrukcemi.

Zajištění stability roubených stěn proti možnému vybočení jednotlivých trámů ze svislé roviny stěny je nezbytným předpodkladem její statické funkce, kterou je přenos svislých sil od zatížení stropu a střešní konstrukce.

Vnější konstrukce původní a dodatečné

Tyto konstrukce mohou být na konstrukci stěny více či méně nezávislé, z důvodu čehož je možné se setkat i s jejich dodatečným prováděním. Vnější konstrukční opatření zabraňující vybočení trámů představují stěnové kleštiny a v terénu nedochované rohové kůly.

Rohové kůly srubové stavby

Nejstarší způsob vnějšího zajištění stability stěn u srubových staveb nalézáme již u staveb s nárožními přesahy trámů. Možnému vybočení trámů je bráněno rohovými kůly, zaráženými hluboko do země právě v místech nárožních vazeb srubové konstrukce.

Archeologicky doložené použití rohových kůlů jako archaického znaku doprovázejícího nejstarší stavby však nejspíše mizí ještě dříve, než samotné nárožní přesahy trámů s výjimkou přesahů u horních a dolních trámových věnců nadále přetrvavajících v některých regionech roubené architektury.

Stěnové kleštiny

Mladší řešení vnějšího statického zajištění roubené stěny přestavuje použití stěnových kleštin, charakteristických zejména (nikoliv však výhradně) pro přízemní stavby Podkrkonoší a Orlických hor. Stěnové kleštiny jsou tvořeny dvěmi sloupky nevelkého průřezu, které jsou situované protilehle při vnějším a vnitřním líci roubené stěny.

Kleštiny sloužily výhradně konstrukční funkci a kromě možného okosení vnějších hran nebývají opatřeny žádnou profilací. Pro jejich správnou funkci je nezbytné dosedání přímo na trámy roubení, často proto mohou být skryty pod vnější nebo vnitřní povrchovou úpravou roubených stěn. Běžné je rovněž jejich dodatečné provádění, pokud byla zaznamenána deformace stěny (tj. vybočení ze svislé roviny).

Dřevěné spony a ocelové svorníky

Subtilní přístěnné trámky kleštin o výšce zhruba odpovídající výšce stěny jsou skrz spáry roubené stěny spojeny dřevěnými sponami s klínovými závlačkami pro možnost snadného přitažení. Později je namísto dřevěných spon používáno ocelových svorníků se závitem a dotažení stěnových kleštin zajišťují poměrné velké matky čtvercového a následně již šestihranného tvaru.

Autor textu a fotodokumentace ke kapitole
Srubové stavby - deformace roubení © Martin Čerňanský

Hledat jiné téma >