Mansardové krovy
Střechy škol, far, hospod a zámečků
Na stavbách škol, farních úřadů, hospod i zámečků se více něž jinde uplatnila
tvarově náročná mansardová
střecha. Této odpovídala složitější konstrukce krovu se stolicemi,
profilovanými římsami a šindelovou krytinou.
Obsah: Mansardové krovy • Profilovaná střešní římsa mansardových střech • Profilovaná štítová římsa sedlových střech •
Mansardové krovy
V typicky barokních mansardových krovech, které se na venkově užívaly na významnějších stavbách (školy, farní budovy, hospody atd.) do počátku 19. století, se uplaťnovaly ležaté i stojaté stolice.
Střešní římsa mansardových střech
Patřila k nim zpravidla profilovaná římsa pracně tesaná z trámu, nasazená na čele vodorovných prvků ve zlomu obou částí střechy. Někdy se profilované římsy uplatnily i jako korunní římsy pod krovem, zpravidla opět u mansardových střech.
Štítová římsa sedlových střech
Římsa se ale jako znak zvlášť vyspělé tesařské práce mohla objevit i mezi čelní stěnou a štítem a rovněž i přímo ve vodorovném členění štítu, resp. lomenice, jak se běžně vyskytuje u náročně provedených roubených domů z přelomu 18. a 19. století v severovýchodních Čechách
Se souhlasem autora
převzato z publikace
Lidové stavby. Architektura českého venkova © Jiří Škabrada
|
|
Textová
verze | 
Tisk
stránky |
